Stříbrná tepaná mísa (41 x 52 cm), na spodní straně dna reliéf. Uprostřed obrazového pole polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Fučíková 1997#, II/16., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión). Mísa byla součást soupravy, k níž patřila konvice s reliéfem s Dianou a Kallistó (viz: Amsterdam, Příběh Kallistó). Mísa byla brzy po svém vzniku odvezena z Prahy do Holandska, kde se reliéfem inspirovala celá řada umělců.
Tepané stříbro (17, 5 x 19 cm): Syrinx (plášť, toulec přes rameno) prchá se zdviženýma rukama před nahým Pánem (rohy, vousy, kozí nohy, ztopořený pohlavní úd), který je zobrazen vlevo. Vpravo nahý vousatý říční bůh s vázou, z níž vytéká voda, za ním nahé Nymfy, které se oblékají. Nad Pánem letí Amor s lukem a šípem v rukou. Za Pánem na obzoru náměstí v Salcburku, vlevo nahoře vodní mlýn a nad ním antické ruiny. Výjev je zasazen do horské krajiny s vodopádem., Fučíková 1997#, II/9., and Vianen dorazil 1. června 1603 do Prahy, kde byl jmenován dvorním zlatníkem císaře Rudolfa II. Antické stavby za vodním mlýnem jsou ruiny na Quirinalu v Římě, patrně odvozeno z grafického listu Etienna du Péraca (Pérac 1575, obr. 31). Věž je pravá strana zdi chrámu Sarapida s fragmentem tympanonu.
Mědirytina (35 x 25 cm): polonahá Venuše sestoupila z vozu, jehož kolo je nalevo, vztyčenou rukou hrozí Amorov, který stojí s lukem v ruce. Před Amorem dřepí dva amoretti, jeden se šípem, druhý s holubicí, u toulce položeného na zemi další holubice. Výjev je zasazen do lesa., Kaufmann 1988#, 7.53., and Rytina podle ztraceného obrazu Josefa Heintze staršího, který byl patrně v Rudolfově sbírce v Praze.
Olej na plátně (161 x 100 cm): nahá Diana (půlměsíc nad čelem) leží na kožešinami vystlaném loži, u hlavy lovecký pes, u nohou leží na zemi luk, toulec a lovecký roh. Za Dianou dvě její družky (oblečené, jedna opřená o oštěp). Zprava přichází nahý černoch (náušnice, dlouhé vlasy vzadu svázány) se srnkou na rameni. V pozadí krajina. and Fučíková 1997#, I/91
Akvarel na pergamenu (17, 8 x 13, 3 cm): Amor si vyřezává luk, Venuše (chitón a himation) přihlíží. Výjev je situován do lesa., Fučíková 1997#, I/176, and Amor se těsně drží Amora z Parmigianinova obrazu v pražské sbírce Rudolfa II. , kam se dostal v roce 1603 (dnes Wien, KM). V Praze Josef Heintz starší po roce 1603 vytvořil dvě kopie Parmigianinova obrazu, jedna je ve Vídni, druhá v Mnichově.
Kresba (24, 3 x 17, 3 cm): nahá Venuše sedí a češe si dlouhé vlasy, vedle ní stojí Amor s miskou, u jeho nohy toulec a luk., Fučíková 1997#, I/165., Fusenig 2010#, č. 71 s. 205., and Přípravná kresba pro obraz, dnes ztracený.
Olej na mědi (33 x 45 cm): nahá Psyché a Amor v obětí v lese. Nalevo opřený Amorův luk a toulec-, Fučíková 1997#, I/28, and Patrně není ilustrací Apulieovy novely, zřejmě jen navozuje atmosféru idylické milostné scény v lese.
Malba na pergamenu v ornamentálním rámu (16, 5 x 24, 2 cm): Na břehu potoka leží na zemi nahý muž zasažený šípem. Před mužem jsou tři nahé ženy s luky a toulci, z nichž dvě na muže střílejí, za mužem jsou čtyři nahé ženy, které gestikulují., Kaufmann 1988#, 10.5., and Nápis nad obrazem ani zobrazený děj se nepodařilo zatím vyložit. "Amor Lethaeus/ Léthejský Amor" byl známý z Ovidiovy básně "Jak léčit lásku" (549-560) a byl v 16. století zobrazován přesně tak, jak to líčí Ovidius, jako říční božstvo, které hasí se svojí pochodní i lásku (Kurz 1951).
Pohár s víkem (18, 5 cm): na víku je Ceres, Bakchus a Venuše. Na těle nádoby dva výjevy s Aktaiónem. Na hlavním je polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny. Na zadní straně je menší výjev: lovci na koních se psy zabíjející jelena, v něhož se Aktaión proměnil, Prag um 1600#, I, č. 354 s. 477-478., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión).