Kresba: mladík kráčí vedle býka, ukazuje levicí dopředu, přes rameno má pedum, za býkem další postavy. Před býkem oltář s ohněm s obětníky. Nad oltářem letí Fama s věncem., Fučíková 1997#, I/220., and Patrně studie k výzdobě vídeňské vily Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách).
Nástěnná malba: ve vodě plave býk ověnčený květinami (Jupiter), na jeho hřbetě sedí Európa. Na břehu několik žen, v popředí dva vousatí muži (personifikace vodních božstev), jeden z nich drží pádlo, opírá se o nádobu s vytékající vodou, na hlavě má věnec z rákosí. Nad scénou v oblacích dva putti s kyticemi květů., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Olej na plátně (83, 5 x 133 cm): před antickou ruinou stojí kněz (zahalená hlava v plášti) u zapáleného oltáře, vedle velká nádoba. V popředí skupina žen a děti hrajícíc si s kozlem, za oltářem muži přivádějí obětního býka, v průvodu je vidět sekyru. Před průvodem tři ženy. Napravo v průhledu krajina., Togner 1999#, s. 254 č. 252., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky kolem roku 1690.
Tapiserie: Figurální scéna v krajině před architekturou chrámu. Před chrámem, na pravé straně obrazu oltář s hořícím ohněm, mezi sloupy chrámu kultovní socha Apollóna na trůně, před oltářem velekněz a jeho pomocníci. Na levě straně bujná vegetace, tam stojí skupina starých mužů, mladík a dvě ženy s obětním dobytkem (koza, ovce, býk). Za nimi průhled do krajiny., Blažková 1959, s. 12-13., and Tapiserie patří do série osmi obrazů s námětem příběhu Amora a Psýché. V Náměšti jsou pouze dva výjevy (Apollónova věštba a Psýché odnášena do hor). Tento kus je druhý v pořadí výjevů líčících příběh vyprávěný Apuleiem. Tento obraz zachycuje epizodu, kdy otec princezny, kterou si nikdo netroufá požádat o ruku, žádá kněží Apollónova chrámu o ženicha pro svou dceru. Král naslouchá knězi, který mu tlumočí neblahé Apollónovo proroctví. Král je šokován, musí obětovat svou dceru netvorovi.
Nástropní malba. Čtyři chiaroscurové mytologické výjevy patrně Argonauté, příběh Jásona a Zlatého rouna (Herkules? Jason a býk krále Aeetese?) v mušlových medailonech. V rozích busty antických postav, na vrcholu klenby šternberská hvězda, kterou drží Génius., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., Vlček 2000#, 260-263., and Alegorie rodu Šternberků, oslava stavebníka paláce, když obdržel řád rytíře Zlatého rouna.
Na dvorní fasádě, nad okny druhého patra, na všech čtyřech stranách, řada medailonů s portréty římských imperátorů, mezi nimi medailony s výjevem čtyř Herkulových činů: Herkules bojující s nemejským lvem, Herkules bojující s Hydrou, Herkules zápasící s Antaiem a Herkules bojující s býkem., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., and Vlček 2000#, 260-263.
Mramorová sousoší (v. 27, 5 cm): Herkules (lví kůže) obkročmo na zádech býka, drží ho za roh a tlamu., Chlíbec 2006#, 270-271, č. 128., and Ve sbírkách NG od roku 1961, pochází ze sbírky E. Filly.
Mědiryt 210 x 180 mm). Scéna před Kakovou jeskyní. V popředí Kakus drží za ocas jednoho z býků stáda, které Herkules ukradl Geryonovi, další býci v průhledu na skále. Herkules útočí na Kaka kyjem., Zlatohlávek 1997#, 100, č. 44., and Pochází ze sbírky J. Hlávky, v roce 1949 převedeno z NM v Praze. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků (Dodekathlos), které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizoda s Vulkánovým synem Kakem, není součástí těchto činů, ale souvisí s desátým hrdinským činem z 12 prací pro krále Eurysthea z Argu, a to s Geryonovým stádem.