Kresba: polonahá Venuše sedí, levicí vytahuje šíp z toulce na zádech před ní stojícího Amora, který napíná luk. Za Venuší Mars ve válečné zbroji, jednou rukou Venuši objímá, ve druhé drží číši vína. Za Venuší putto s pochodní, pod ním Hojnost s rohem. Na protější straně žena s odhalenými ňadry (Minerva ?) s armilární sférou, za ní další Múzy, před nimi na zemi torso nahé ženské sochy, v pozadí za múzami kruhový chrámek., Konečný 1982#., Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). Kresba byla přípravou na obraz v soukromé sbírce, na níže je místo puti s pochodní mladý Bakchus s úponkou vinné révy (srov. Evropa, Dialog mezi Venuší a Minervou 2).
Medailony s monochromní malbou (grisaille): Hojnost. Figura polo ležící ženy, levou rukou tiskne k tělu roh hojnosti plný ovoce a klasů, po pravici ženy nakupená kopí a dělo. Protějšek ke stejnou technikou namalované personifikace Sicilie. and Togner 2010#, 57-58.
Budova banky v průčelí, portikus z dórských sloupů, nad portikem římsa s čtveřicí sedících soch. Sochy, dvě mužské a dvě ženské alegorie: žena s dítětem - Rodinné štěstí, Merkur, drží kaduceus -Obchod, žena s rohem hojnosti - Hojnost a muž s kladivem a ozubeným kolem - Průmysl., Vybíral, J., Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 - 1938, ERA, Šlapanice 2003., and Neoklasicistní budova banky vznikla přestavbou rodinné obytné vily Dr. Karla Krause (1910-1911).
Na jižním zahradním průčelí, na atice střechy čtyři alegorické sochy, stojící postavy nahých žen: Země (rýč, roh hojnosti), Voda (džber s vodou a ryba), Vzduch (draperie vlající nad hlavou), Oheň (na zemi plameny, nádoba s hořícím ohněm, pochodeň) - Čtyři živly., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Originály soch jsou dnes ve vstupním vestibulu zámku.
http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam and Bacchus (Dionysos)Dionysos ist uns schon im Triumph mit Ariadne begegnet. Über den jugendlichen Gott der Freude, des Frohsinns, des Weines und der Fruchtbarkeit existieren sehr seltsame Mythen, deren Sinn für Nichteingeweihte verborgen bleibt. Auch Dionysos hatte Liebschaften und Nachkommen, mit Ariane zum Beispiel den Oinopeion (den er den Weinanbau lehrte) oder mit Aphrodite die drei Grazien, diese wunderschönen Mädchen, die Anmut, Grazie und Frohsinn verkörpern (manche behaupten aber, Zeus sei deren Vater) und den auffallend merkwürdigen Priapo s.Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells.
Štuková výzdoba tympanonu: znak Českého království doprovázený rohy hojnosti po obou stranách. Vlevo sedící Minerva se štítem a atributy umění a vědy. Vpravo Viktorie? s palmovou ratolestí a atributy průmyslu, obchodu a zemědělství., Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Ledvinka 1995#, 320-322., Vlček 1999#, 276-280., and Latinský nápis je upravenou verzí citátu Cicerona: SALUS POPULI SUPREMA LEX ESTO (Blaho lidu budiž nejvyšším zákonem, Marcus Tullius Cicero, De legibus).
Bronz (162, 5 cm): nahý bezvousý Herkules stojí rozkročen s kyjem přes rameno, v levé ruce opřené o bok drží jablka. Úponka vyrůstající z pařezu mezi jeho nohama mu kryje genitálie, o pařez je opřený roh hojnosti., Fučíková 1997#, 49, I/133, and Dílo je inspirováno antickým typem odpočívajícího Herkula (e.g. Řím, Palazzo dei Conservatori), motiv ruky s jablky Hesperidek je citátem z Hercula Farnese, ale Vriesova kompozice se jako celek nedrží žádného dochovaného vzoru. Socha pochází ze schodiště domu čp. 14-I. v Celetné ulici v Praze, původně byla patrně určena pro zahradu Valdštejnského paláce v Praze.