Uvnitř nástropní malby s námětem Triumf Spravedlnosti (1895, Károly Lotz). Podle maďarské literatury jsou na fasádě sochy soudců a zákonodárců. Hlavní vchod s monumentálními korintskými sloupy a bohatou sochařskou výzdobou na štítě a atice průčelí. Štít s figurální kompozicí soudního líčení soudce, žalobce, obhájce, žalující, obžalovaný (1906, G. Zala). Nad hlavním vchodem vlevo postava nahého muže s přehozenou drapérií, v pravici drží žezlo - Právo, jeho protějšek na pravé straně štítu - muž držící tabulku - Zákon. Nad štítem triga s postavou ženy s hvězdou na čele, v pravé ruce pochodeň, v levé palmovou větev - Génius světla (1906, "Pokrok", autor K. Senyeie, sochař působící ve Vídni a Mnichově, od roku 1886 v Budapešti). Plastiky na věži zleva: muž v okovech: Odsouzený, jeho protějšek muž zbavený řetězů hledí vzhůru: Osvobozený (1898, J. Róna). Na atice vlevo i vpravo šest plastik. Zleva žena s kotvou (Naděje); muž s pracovními nástroji (Průmysl, autor S. Apáti Apt); žena s lyrou (Hudba, autor E. Margó); mladík v klobouku s měšcem v ruce, u nohy balík (Obchod, autor R. Füredi); žena v dlouhé říze, v levé ruce drží knihu, v pravé brk (Literatura, autor J. Damkó); nahý muž s přehozenou drapérií přes bedra, hledí do dálky, za ním kormidlo (Mořeplavba). Na atice vpravo od portálu: muž s mečem (Chrabrost, autor A. Tóth); žena se svitkem v levé ruce (Dramatické umění, A. Tóth); muž s dlátem v ruce a vytesanou hlavou muže u nohou (Sochařství, autor J. Damkó); žena s malířskou paletou a štětci (Malířství, autor R. Füredi); žena s kružidlem a trojúhelníkem v ruce, u nohy volutová hlavice (Architektura, autor B. Strohoffer); stařec stojící u sloupku, na něm lebka, svitky (Věda, autor B. Strohoffer). Plastiky na věži vpravo: dva muži v drapérii, drží v ruce svitek (Žalobce a Obhájce, autor G. Donáth)., Medvey 1939, s. 55 - 56., and Budova v neorenesančním eklektickém stylu, původně Justiční palác ("Igazságügyi-palota"), pak Muzeum dělnické třídy, od roku 1975 zde sídlí Etnografické muzeum.
Nárožní čtyřpodlažní novorenesanční budova. Rohová fasáda a fasáda do Párisi utca je zdobená figurami (J. Gastell, Bécs). Nad portálem hlavního vchodu jsou dvě ženské okřídlené postavy, obě nad vchodem drží feston, jedna drží v levé ruce palmový list, druhá v pravici dubovou snítku. Nad portálem do boční Párisi utca jsou podobně zobrazeni putti nad okny v přízemí. V prvním patře tuto fasádu zdobí dvě sousoší a dvě alegorické postavy. Vlevo stojící žena, která drží telegrafní sloup, vedle ní z obou stran dva chlapci se svitky - alegorie telegrafu. Druhá plastika představuje alegorii obchodu - ženská postava s atributy Merkura (okřílený klobouk, kaduceus, měšec, za ní na zemi balík), třetí plastika představuje alegorii průmyslu - postava ženy, v levé ruce drží ozubené kolo, v pravé kladivo. Poslední sousoší je alegorií Dálkového obchodu - stojící žena, před ní globus na podstavci, po pravé i levé straně chlapci s balíky. Maďarské prameny nejsou v učení autorství stavby shodné. Podle Déryho (1991, s. 8) budova vznikla v letech 1871-1873, architektem byl Henrik Koch, vnitřní mozaiky vytvořil Gyár Oberalmi (ze Salzburgu), ornamentální dekorace Oppenheimer a Turneszky; figurální sochy: Gastell J. (z Bécse). Podle Töröka (1997, s. 121) je architektem budovy Antal Skalniczky. and Déry 1991, s. 88; Török 1997, s. 121-122
Štuková výzdoba tympanonu: znak Českého království doprovázený rohy hojnosti po obou stranách. Vlevo sedící Minerva se štítem a atributy umění a vědy. Vpravo Viktorie? s palmovou ratolestí a atributy průmyslu, obchodu a zemědělství., Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Ledvinka 1995#, 320-322., Vlček 1999#, 276-280., and Latinský nápis je upravenou verzí citátu Cicerona: SALUS POPULI SUPREMA LEX ESTO (Blaho lidu budiž nejvyšším zákonem, Marcus Tullius Cicero, De legibus).