Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V popředí žena ve smutečním rouchu, na hlavě koruna, pije z poháru, před ní zápalný obětní oltář, za ním architektura mauzolea Mausolea v Halikarnassu., Vidmar 2011#, 237-255., and Artemísia, sestra a manželka Maussola, po jeho smrti vládkyně. Na památku svého manžela dala postavit mauzoleum v Halikarnássu, které bylo považováno za jeden ze sedmi divů světa. Po smrti manžela trpěla žalem, říkalo se, že si jeho popel rozpouštěla v poháru vína. Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich.
Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V popředí žena s pancířem na těle a helmicí s péry ozdobenou korunou, v pravé ruce drží kopí. V pozadí dvě figurální scény lovících jezdců na koních - Zenobie útočí kopím na lva, princ zabíjí šípem na lvíče., Vidmar 2011#, 237-255., and Zenobie, manželka vládce římské kolonie v Palmyře. Když byl zavražděn, vládla jako regentka místo svého syna a vyhlásila nezávislost na Římu. Posléze však byla poražena císařem Aureliánem (Trebelius Pollio 7; Scriptores Historiae Augustae). Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich.
Kaskádová fontána na konci francouzské zahrady je osazena několika sochami. Nahoře dva Héliovy koně, které napájí ze zlatých mušlí dva tritoni. Podél kaskády na pravé straně shora Nereovna, pod ní Neptun, na hlavě koruna, v ruce trojzubec, na levé straně Nereovna, pod ní Nereus, na hlavě věnec z vodních rostlin, v ruce veslo., Poche 1977#, 279., Koudelka 1999#., and Na původním místě jsou dnes kopie.
Bronzová plastika: nahá Fama (děvče, krátké vlasy, křídla) stojí a troubí na vysoko zdviženou trumpetu, v levé zdvižené ruce drží korunu a trumpetu. Vedle stojí lev. and Alegorie slávy vladaře.
The present study aimed to determine effects of drought stress on Lycium ruthenicum Murr. seedlings. Our results showed that mild drought stress was beneficial to growth of L. ruthenicum seedlings. Their height, basal diameter, crown, leaf number, stem dry mass, leaf and root dry mass increased gradually when the soil water content declined from 34.7 to 21.2%. However, with further decrease of the soil water content, the growth of L. ruthenicum seedlings was limited. After 28 d of treatment, the seedlings were apparently vulnerable to drought stress, which resulted in significant leaf shedding and slow growth. However, growth was restored after rehydration. Drought treatments led to a decrease in contents of chlorophyll (Chl) a, b, and Chl (a+b) and increase in the Chl a/b ratio. After rewatering, the Chl content recovered to the content of the control plants. Under drought stress, minimal fluorescence and nonphotochemical quenching coefficient increased, thereby indicating that L. ruthenicum seedlings could protect PSII reaction centres from damage. Maximum fluorescence, maximum quantum yield, actual quantum yield of PSII photochemistry, and photochemical quenching decreased, which suggested that drought stress impacted the openness of PSII reaction centres. A comparison of these responses might help identify the drought tolerance mechanisms of L. ruthenicum. This could be the reference for the planting location and irrigation arrangements during the growing period of L. ruthenicum., Y.-Y. Guo, H.-Y. Yu, D.-S. Kong, F. Yan, Y.-J. Zhang., and Obsahuje bibliografii
V barokní zahradě zámku Großsedlitz, socha stojící ženy v antikizujícím oděvu. Bohyně Kybele, u pasu má klíče, v levé ruce drží ovocné plody a vinné hrozny, na hlavě má hradební korunu, u jejích nohou leží lev. and Georg Dehio Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Bd. Dresden. München, Berlin (Deutscher Kunstverlag) 2005, s. 237.
Nástropní fresková malba: před monumentální architekturou je ve středu fresky na oblaku zobrazena sedící Minerva (přilba, štít, kopí), která na fresce vystupuje jako ztělesnění vladařské moudrosti. Upozorňuje na to putto, který se nad ní vznáší s uzdou, tehdy všeobecně srozumitelným atributem zdrženlivosti. Temperantia byla považována za jednu z kardinálních vladařských ctností. Nahoře na oblaku sedí personifikace dalších vladařských ctností ideálního vladaře, zrcadlem je charakterizovaná Prozíravost (Prudentia) a šípem patrně Vláda (Regnum). V nebeské sféře je nalevo zobrazen Chronos (kosa, klíče, na hlavě přesýpací hodiny?), který se v obdobných výjevech objevuje jako připomínka pomíjivosti světského života. Ústřední postava nebeské sféry je bohužel zničena, patrně tam byl zobrazen Apollón nebo Hélios na voze. Minerva ukazuje směrem ke dvěma starcům u jejích nohou, kteří ztělesňují vědy, jakožto zdroj panovnické moudrosti. Tabulkou s architektonickým návrhem a kružítkem je charakterizovaná Geometrie a globusem a kružítkem Astrologie. Po obou stranách jsou postavy ztělesňující plody moudré vlády, nalevo jsou puti věnující se umění a vědám (knihy, noty, housle, malířský stojan s plátnem), napravo je dole skupina tří hudebnic, nad nimiž jsou tři nahé Grácie, které putti zasypávají květinami., Moravcová, Švédová 1990#., Horyna 1997#., and Klíčem k výkladu figurální fresky je monumentální architektura v jejím pozadí, která zobrazuje chrám ctnosti (templum honoris) nebo vítězný oblouk. Nad vchodem je prázdná kartuše, patrně na zdůraznění ideálního charakteru zobrazení, je však završena korunou. Hrabata z Vrbna jsou označeni jako ti, k jejichž slávě a poučení byl vítězný oblouk vztyčen. Ústředním atributem fresky je uzda, která fresko ideově propojuje se sochami na bráně čestného dvora, především s dvojicí Arrií, které oslavují právě tuto ctnost, jednu z kardinálních ctností ideálního vladaře.
Figura stojícího nahého muže, plnovous, na hlavě koruna, na ramenou přehozená drapérie, u nohou delfín, v pravé ruce trojzubec (dnes chybí)., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 37-38., and Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.