Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Neptun (trojzubec) přivádí bojovníka v antické zbroji na úpatí Parnasu, na němž je portrét biskupa Maxmiliána na podstavci s jeho mottem "sola nobilitat virtus." K portrétu přijíždí Apollón na slunečním voze, před ním sype Hojnost z rohu hojnosti a Fama přilétá s korunou. Za portrétem sedí olympská božstva, Minerva (zbroj a štít), Pluto (dvojzubec) a další. Dole nalevo sedí Múzy, napravo je biskupův znak., Togner 1999#, č. 11., and Prostřední ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Olej na plátně (11,5 x 11,5 m): Minerva (přilba) odnáší mladého muže od Venuše, Amor se ho snaži zadržet. Venuše leží nahá na loži vlevo dole, u lože dva holoubci a služebné s jídlem a pitím. Na oblaku nahoře na mladíka čeká Juno s věncem z hvězd a Jupiter (koruna a orel). Dole uprostřed je Herkules (kyj) a válečník, v pravém dolním rohu Pán pozdvihá k mladému muži syrinx, za ním hostina bohů., Togner 1999#, č. 12., and Třetí ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ / jenom ctnost dělá vznešeného muže". Jedná se o nejambicióznější nástropní obraz z této série. Ideový program, kompozice i četné detaily byly převzaty z nástropní malby ve florentském Palazzo Pitti (Appartamento d'inverno, Sala di Venere), kterou Pietro Berrettini da Cortona namaloval v letech 1641-1647 k oslavě vévody Ferdinanda II. de'Medici. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ve Florencii na mladého hrdinu čeká na nebesích Herkules, v Kroměříži byl zaměněn za Jupitera a Juno, symboly autority.
Olej na plátně (115 x 205 cm): sedící Zeus (koruna, plášť okolo pasu), v ruce má křídlené blesky, za ním orel. Před bohem pokleká muž v antikizující zbroji (meč u pasu), hemma a halapartna leží před ním. Nad bojovníkem v oblaku putto., Togner 1999#, s. 386, č. 383., and Bojovník má portrétní rysy, maloval ho někdo jiný než Jupitera.
Olej na plátně (164 x 268 cm): Dido (koruna, bohaté šaty) s levicí zdviženou leží na pohřební hranici, která právě začíná hořet., Togner 1999, s. 310-311, č. 312, and Obraz je dílenskou kopií originálu, který je ve Vídni (Kunsthistorisches Museum inv. no. 9315), inspirovaného Vergiliovou Aeneis (4, 645-691): Dido opuštěná Aeneem spáchala sebevraždu. Schönfeld se inspiroval Guercinovým obrazem z roku 1631.
Olej na plátně (95 x 75 cm): Polonahý Paris (píšťala v ruce) dává zlaté jablko polonahé Venuši, která se k němu tiskne. Okolo Parida Amorci, za ním s pastýřskou holí, dva Amorové napravo připravují k jízdě Venušin vůz (zapřahají do něj holubice?). K Venuši a Paridovi slétá Merkur (okřídlená čapka a (caduceus). Zeshora výjev pozoruje z mraku nahá Juno (koruna) a Minerva (přilba a kopí). and Togner 1999#, s. 261, č. 258.
Olej na plátně (220 x 204 cm): Marsyás (kozí nohy) se svázanýma rukama je pověšený za nohy na strom, na němž je pověšená Marsyova syrinx. Nahý Apollón (vavřínový věnec, dlouhé vlasy, plášť na zádech, červené boty) s nožem v pravici mu stahuje kůži z těla. Nad Apollónem stojí polonahý muž (špičatá čepice, prázdná pochva u pasu) s nožem v ruce a stahuje Marsyovi kůži z nohy. Nalevo stojí Apollón v červené tunice, hledí vzhůru a hraje na hudební nástroj (lyra di braccio). Napravo stojí nahý Faun (Rohy, špičaté uši, kozí nohy) s kovovým vědrem v ruce, před ním sedí zadumaný polonahý Midás (koruna na hlavě, červený plášť přes rameno), vedle něj malý Faun se psem, malý psík líže z kaluže krve pod Marsyem., Togner 1999#, 339-350, č. 341., Held 2008#., and V antickém výtvarném umění Apollón nikdy osobně Marsyu neztahoval z kůže, tato zobrazení se objevují až v italské renesanci, vůbec poprvé na ilustraci k Bonsignoriho Proměnám z roku 1497 (Bonsignori 1497, fol. 49v). Tizian převzal kompozici obrazu od Giulia Romana, který ji vytvořil v rámci příprav na malířskou výzdobu Palazzo Te v Mantově (kresba z let 1525-1535 v pařížském Louvru, nástěnná malba od Romanových spolupracovníků je v Camera di Ovidio, jižní stěna, napravo). Tizianův obraz se od Romanovy kresby liší především tím, že Tizian vyplnil pravý dolní roh malým Faunem a dvěma psy. Na kresbě je Apollón dvakrát, stojící je charakterizovaný lyrou a klečící a stahující Marsya je charakterizován dlouhými vlasy, čelenkou a toulcem na zádech. Tizian tuto dvojí charakteristiku Apollóna převzal, vystupuje na obraze jako ztělesnění nejvyšší dokonalosti (hudební nástroj) i nejvyšší moci (nůž). Alegorický charakter obrazu je zdůrazněn tím, že Marsyas nemá bolestí zkřivenou tvář a odevzdaně přijímá trest, na symbolický rituál ukazuje i pozice hlavou dolů a způsob uvázání na strom červenými stuhami. Výklad poselství obrazu je však stále předmětem diskuse.
Sochy na attice: nalevo Evropa (koruna na hlavě, košík v ruce, na zemi roh hojnosti a Asie (květiny na hlavě, v ruce palmovou ratolest a kadidlo), nalevo Afrika (nahá žena s helmou v podobě sloní hlavy, na krku náhrdelník, u levé nohy roh hojnosti plný plodů, v pravé ruce drží štíra) a Amerika (nahá žena, v levé ruce drží mužskou hlavu, v pravé šípy a luk).
Nástropní freska: na oblacích ženy představující vladařské ctnosti, nalevo Fortitudo, napravo Temperantia. Fortitudo (přilba), nalevo putto se štítem, napravo tři putti se sloupem. Temperantia drží koně na uzdě, nad koněm putto, nalevo dva putti přelévající vodu z nádoby do nádoby. V rozích medailony se ženami, personifikacemi světadílů: Evropa (na hlavě koruna, roh hojnosti), Afrika (na hlavě koruna se sloním chobotem), Asie (na hlavě turban, kadidlo), Amerika (na hlavě péřová koruna, luk a šíp), Mádl 2008#., and Fortitudo a Temperamentia symbolizují moudrou světovládu, což naznačují personifikace světadílů, které jsou umístěny na příslušných stranách. Avropa je na jihozápadě, Afrika na jihovýchodě, Asie na severovýchodě a Amerika na severozápadě. Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku).
Nástropní freska: sedící Jupiter (vousy, zelený plášť, blesky), vedle něj orel, koruna a žezlo. Nad Jupiterem letí polonahá Diana-Luna (srpek na čele, červený plášť, toulec na zádech) s lukem v pravici. Nalevo putto., Mádl 2008#., and Vzhledem k tomu, že místnost se nalézá na západ od hlavního sálu, lze letící Dianu chápat jak vycházející Lunu.
Nástropní freska: v oblacích polonahá žena s palmovou ratolestí, shlíží se v zrcadle, které před ní drží dva putti. Další dva putti před ní drží přesýpací hodiny a hada, dva putti drží za ženou draperii. Okolo jsou umístěny čtyři monochromní alegorické postavy. Na severu Hlad (CARESTIA): hubená stařena s vrbovou ratolestí a kusem pemzy. Na západě je Bohatství (RICCHEZZA), žena s s parlami ve vlasech, v rukou má žezlo a korunu. Na jihu je Blahobyt (ABONDANZA): žena s vavřínovým věncem na hlavě, obilnými klasy a rohem hojnosti. Na východě je Chudoba (POVERTA): žena se závažím přikovaným k pravici a křídly na levici., Mádl 2008#., and Nástropní malba je umístěna v důležité místnosti v prvním patře, jež byla součásti tří místností situovaných na východní straně severního křídla, v sousedství vstupu do palácové kaple. Tyto místnosti byly protějškem Saturnova sálu uprostřed jižního křídla. Do těchto reprezentačních prostor paláce se vcházelo chodbami vedoucími na hlavní schodiště (z Malé jídelny se vcházelo na západní straně do Velké jídelny a na východní straně do Rokokového salonku). Personifikace okolo ústředního panelu, na kterém je Prudentia, jsou orientovány se zřetelem na umístění českého království ve svaté říši římské, na severu a východě jsou personifikace hladu a chudoby (CARESTIA, RICCHEZZA), zatímco na jihu a západě jsou personifikace blahobytu a bohatství (ABONDANZA, POVERTA). Vzorem pro personifikace byla Ripova Iconologia.