This paper focuses on the impact of changes in temperature on one bay of St Vitus’ Cathedral in Prague Castle. The objective of the study is to simulate as correctly as possible the distribution of temperatures in the structure, and then to compute the thermal dilatation movements. Theoretical simulation of dilatation movements involves simulating the temperatures in the structure and then computing the displacements. Insolation and changes in air temperature around the structure are included in the temperature simulation. The computed temperature fields are used as a loading for computing the forces and deformations of one bay of St Vitus’ Cathedral. The theoretical deformation values obtained by means of the 3-D finite element model were compared with the measurements. The computed surface temperatures were also confronted with the surface temperatures measured in the interior and on the exterior of the cathedral. The results obtained from the simulations correspond well with the measured surface temperatures and deformations., Pavel Beran, Jiří Máca and Petr Fajman., and Obsahuje bibliografii
Text se zabývá otázkou, komu a z jakého důvodu by mělo být přiznáno vlastnické právo k pokladu – zda vlastníkovi pozemku, nálezci, nebo státu. Sleduje historický vývoj jednotlivých nároků od antických dob přes středověk do současnosti. Zabývá se skutečností, jak mělo na vlastnické právo k pokladu vliv odlišné chápání cennosti v minulosti a v současnosti, kdy je tento institut zpravidla spojen s archeologickým nálezem. I přes toto odlišné pojetí je možno se v antickém právu inspirovat. Nárok vlastníka pozemku je typický pro původní římskou společnost preferující absolutní pojetí vlastnického práva. Nárok nálezce byl preferován zejména při náhodném nálezu, ale vlastník pozemku stále obdržel určitý podíl. Nárok státu se pak zpravidla opíral o skutečnost, že poklad byl chápán jako věc bez dědice a tedy připadl státu jako odúmrť. Skutečnost, že pokladem byl často předmět historické hodnoty, vedla nakonec k tomu, že z občanského práva u nás nález pokladu vymizel. Přesto by i památkový zákon měl lépe pamatovat na nároky nálezce a vlastníka pozemku, aby nedocházelo k zatajování těchto nálezů. and The text focuses on the issue of gaining ownership rights to found treasure-trove – it analyses who and for which reasons one should obtain ownership, whether the owner of the land, the finder or the state. It follows historical development of particular claims from ancient times and middle ages to the present times. It focuses on the ownership of treasure-trove in relation with the assessment of its “preciousness” both in the past and nowadays (when it is mostly associated with the institute of archaeological find). Despite its different conception, ancient laws can still serve as a source of
inspiration. Land owner’s entitlement is typical for the original Roman society that prefers absolute conception of ownership. Finder’s entitlement was preferred especially in case of unexpected finds, but the land owner still received proportional share. The entitlement of the state is then usually based on the fact that the treasure was regarded as a thing without an heir and therefore belonged to the state by escheat. The fact that the treasure was often the subject of historical value led finally to the disappearance
of the institute of treasure-trove from our civil law. Still, the State Heritage Preservation Act should consider the rights of the finder and land owner in order to prevent the concealments of these findings.