Levé nároží pod římsou: muž v přílbě, za ním beraní kůže (Iásón), v levé ruce štít, dívá se na polonahou ženskou postavu, ta v pozdvižené levici drží cíp oděvu (Médeia). Druhá dvojice: žena v pravici má jablko, levou rukou se dotýká rohu hojnosti (Proserpina), který drží vousatý muž s pokrytou hlavou (Plútón). Plastická výzdoba cviklů okna druhého patra: žena s dítětem, u nohou má hada (kouzelnice Médeia); muž s drakem, kterého přemohl, vedle něho přilba (Iásón)., Medvey 1939, s. 59; Déry 1991, s. 40; Gábor 2002, s. 15-17., and Výzdoba v levé části průčelí je inspirovaná mýtem o Médeie, přičemž Proserpina a Plútos patrně narážejí na tragický konec manželství Iásóna a Médeie. Postava Medeie s dítětem ve cviklu okna je zrcadlově převráceným schematem tehdy slavného Feuerbachova obrazu (Anselm Feuerbach, Medeia, dat. 1870, Neue Pinakothek, München). Sochařská výzdoba průčelí je, podle maďarské literatury, alegorickým vyjádřením "zlatého a heroického věku" (Déry 1991), nebo alegorickým zobrazením "měšťanských ctnosti" (bourgeois virtues). Plastiky údajně personifikují zleva nahoře: "oddanost a lásku" (Loyalty and Love), "pohostinnost a blahobyt" (Hospitality and Prosperity), "solidarity a síly" (Felowship and Strength), "míru a práce" (Peace and Labour) (Gábor 2002, s. 15-17). Vzhledem k tomu, že jsou zde zobrazeny konkrétní postavy z řeckých mýtů, můžeme předpokládat, že ideový záměr byl mnohem ambicióznější. Stavebník (jehož zadání patrně plnil sochař) zřejmě v podobě alegorií cituje méně obvyklé antické mýty, aby demonstroval svoje klasické vzdělání. Antičtí hrdinové mohou být připomínkou Zlatého a Heroického věku a Občanské svornosti a Blahobytu pramenícího ze vzdělání a hospodářského pokroku.
Budova banky "Pesti Hazai Elsö Takarékpénztár Egyesület". Před zahájením stavby této budovy peněžního ústavu byla vyhlášena soutěž, které se zúčastnila řada tehdy významných architektů Rakousko-Uherska, mezi jinými například také Bruno Möhring a Friedrich Ohmann. V soutěži však zvítězil domácí tvůrce Ignác Alpár. Nárožní monumentální šestipodlažní budova (dnes burza) byla projektována s bohatou sochařskou výzdobou fasády jako secesní stavba s prvky neoklasicismu. Na každé straně nárožní kupole sedí dvojice žen s dětmi, vpravo se dotýkají rukama, mezi nimi úl a květy růží (alegorie měst Pešti a Budína). V úrovní prvního patra po obvodu celé budovy figurální reliéfy, z nichž některé se opakují. Stojící postavy mužů a žen jsou nahé, na těle mají pouze přehozenu drapérii a drží různé atributy. Po obou stranách nároží stojící žena drží ratolest vavřínu (Pověst ?) a stojící žena držící bohatý feston z růží (Krása); dále po pravé i levé straně pět dalších reliéfů: stojící muž se štítem, v ruce má meč, za ním větvička vavřínu (Mír); stojící muž v okřídleném klobouku, na nohou má okřídlené opánky, vedle něho křídlo (Merkur jako alegorie Obchodu); muž s hradební korunou na hlavě, za ním vavřínová ratolest (alegorie města); muž s kosou v ruce a džbánem u nohou, za ním obilí (Zemědělství); muž v přilbě, s modelem kostela u nohy a štítem v levé ruce (Víra); muž držící na ruce sošku nahého muže (Michelangelův otrok ?), za ním palmová ratolest (Umění nebo Vítězství); žena držící na obou dlaních okřídlenou sošku muže a ženy (Génius a Vítězství); žena s dítětem v náručí, v levé ruce drží džbán, u pravé nohy obilné klasy (Plodnost); žena s vavřínovou větévkou (Pověst ?); žena s květinovým festonem (Krása). Na fasádě směrem do Váci utca; žena s dítětem v náručí a džbánem v ruce (Plodnost); žena držící v obou rukách malou okřídlenou sošku ženy a muže (Génius a Vítězství); víru a národní cítění vyjadřuje staromaďarský bojovník s modelem kostela sv. Štěpána u nohou (Víra). Směrem do Türr István utca se opakují dva reliéfy žen s ratolestí a festonem, dále jsou nad portálem dvojice ženských postav v antické drapérii. Po obvodu vchodového ostění na průčelí do Deák F. u. další drobné reliéfy s postavami: muž s trojzubcem (Neptun); žena s rohem hojnosti (Fortuna), muž s globem (Věda (?), muž s pochodní (Pokrok) žena s dětmi (Plodnost nebo Mateřství), mladík s orlem (Svoboda ?)., Földes 1993, s. 28, 52; Gerle 1994, s. 10, 47 - 49., and Již v antickém Římu vznikla řada zobrazení, která v alegoriích a personifikacích připomínala, že město bylo rovněž centrem antického finčniství. Například postava bohyně Juno Monety (přídomek Junony Kapitolské), v jejímž chrámovém okrsku byla mincovna, nebo italské božstvo zisku, Mercurius, jehož chrámy byly střediskem obchodu a sídlem kupců. Reliéfy i plastiky na fasádě této budovy tématicky odkazují na funkci budovy, která sama má monumentální měřítko dotvrzující solidnost základů, na kterých provozovatelé banky staví. Na bankovních domech je typické například zobrazení Merkura (Hermés Trismegistos) jako božstva schopného z kamene Mudrců vytvořit zlato. Banka jako taková je však založena i na dalších solidních základech, které zajišťují hospodářskou prosperitu - Mateřství, Věda, Umění. Některé ikonograficeké inspirace sochařského ztvárnění reliéfů je možné hledat na pamětních medailích Napoleona Bonaparte, například nahý hrdina držící v ruce sošku - ve významu vojenského vítězství.
Šestipodlažní nárožní budova úřadu, dříve Kreditní banka, dnes Ministerstvo financí. Eklektická stavba s řecko-římskými dekorativními prvky, s bohatě sochařsky zdobenou fasádou. Nad vchodem pod římsou nesou dva géniové svatoštěpánskou korunu se znakem Uherského království, pod nimi putti a dvě mužské alegorické postavy - Obchod v podobě Merkura (Kereskedelem) a Průmysl (Ipar). Na nárožní fasádě směřující do Nádor tér jsou opět putti a dvě ženské postavy - alegorie Zemědělství (kosa a obilné klasy, Mezögazdaság) a Vinařství (vinné hrozny a džbán, Bortermelés); dále nad vchodem směřujícím do náměstí alegorie Ctnosti (žena s kolem) a Svornosti (žena se opírá o fasces), alegorie Mateřství (žena s dětmi), opět alegorie Obchodu -Spořivosti (Merkur s úlem a modelem budovy) a alegorie Plodnosti (žena s dětmi); alegorie Krásy (Venuše) a alegorie Vědy (Athéna, štít, kopí, sova). and Medvey 1939, s. 44; Demski 1999, s. 255; Gerle 1994, s. 51.
Surrogacy can be already considered as one of the common parts of assisted reproduction which is due to its nature associated with a number of controversies. The aim of our article will be to point out the fact that the use of this procedure is connected not only to the discussed ethical and legal problems but also to associated and often neglected psychosocial consequences. In this regard, we will focus on a specific area of international surrogacy as a new form of reproductive tourism which develops dynamically and uncontrollable on the market principle and against the background of the globalization and the absence of supranational rules. This situation leads to the social and legal uncertainty of the applicants to this procedure, the surrogate mother and the child. The global closure of state borders and restrictions on movement due to the handling SARS-CoV-2 coronavirus pandemic only exacerbated the situation, or more precisely created unexpected barriers to communication between the surrogate mother and the applicants, including takeover of child care, what has implications for the live of all parties involved. and Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru. V tomto ohledu se zaměříme na specifickou oblast mezinárodní surrogace, jakožto novou formu reprodukční turistiky, která se na tržním principu dynamicky a do značné míry nekontrolovatelně rozvíjí na pozadí globalizace a absence nadnárodních pravidel. Uvedený stav pochopitelně vede k sociální a právní nejistotě jak žadatelů o danou proceduru, tak náhradní matky a dítěte. Celosvětové uzavírání státních hranic a omezování pohybu v důsledku zvládání pandemie koronaviru SARS-CoV-2 pak danou situaci jen prohloubilo, respektive náhle vytvořilo neočekávané překážky navázání komunikace mezi náhradní matkou a žadateli, včetně převzetí dítěte do péče, což má dopady do života všech zúčastněných osob.
Kancelářský dům pojišťovny Continentale (akciová pojišťovna v Praze zal. 1921), dnes Komerční banka a.s. Tato pojišťovna zajišťovala krupobitní pojištění. Sochařská výzdoba na průčelí, čtyři sokly v 1. patře, zleva nahý muž s provazy (Doprava (?), nahá žena se srpem a snopem obilí (Úroda), nahá žena, účes z dlouhých copů, s dítětem v náručí (Mateřství - Rodina), nahý muž s ozubenými koly a kovadlinou (Průmysl).
Kancelářský dům pojišťovny Continentale (pojišťovna zajišťovala krupobitní pojištění), dnes Komerční banka a.s. Sochařská výzdoba na průčelí 1. patra. Po levé straně nad vchodem do budovy čtyři sokly, na prvním nahý muž s kotvou a lanem (Lodní doprava), druhá je odhalená ženská postava se srpem a snopem obilí (Zemědělství), třetí nahá žena, účes z dlouhých copů, s dítětem v náručí (Rodina), čtvrtý nahý muž s ozubenými koly, kovadlinou a kladivem (Průmysl)., Svoboda - Noll - Havlová 2000, s. 278, and Jedná se o antikizující personifikace důležitých aspektů moderní doby (rodina, zemědělství, průmysl a přeprava zboží).
Freska: Saturn (šedý plášť s kapucí, vousy), nad hlavou bílou osmicípou hvězdu, vodorovné paprsky zakončeny hvězdami. V pravici kosu a v levici dítě jede doleva na zlatém čtyřkolovém voze taženém drakem. V postranních panelech znamení Kozoroha a Vodnáře., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Vodorovné paprsky osmicípé hvězdy nad Saturnovou hlavou jsou zakončeny hvězdami, což bylo vykládáno jako ohlas Galileiho názoru, že Jupiter má dva měsíce (stejné znamení: Peter Paul Rubens, Saturn, 1637-1638, Madrid, Museo del Prado, inv. PO1678). Uspořádání planet v Astronomické chodbě však odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější je výklad vycházející z všeobecně rozšířeného renesančního pojetí Saturnu jakožto všeobjímajícího božstva, byl bohem počátku a konce, což mohly vyjadřovat hvězdičky po stranách jeho hvězdy. Na tento výklad ukazují i jeho atributy, v levici drží dítě a v pravici kosu, symboly narození a smrti, počátku a konce. Saturn byl nejvzdálenější z "tančících hvězd", které jsou neustále na obloze, takže byl současně jitřní i večerní hvězdou. Pět tančících hvězd najdeme v Astrologické chodbě zobrazeno u Jupitera. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Novoklasicistní budova byla původně zbudována v roce 1806, pro hraběte Vince Sándora, patrně podle plánů vídeňského architekta Johanna Amana ve spolupráci s uherským architektem Mihály Pollackem. V roce 1867 byla přestavěna jako sídlo předsedy vlády. V letech 2000 - 2002 proběhla rekonstrukce paláce, při níž byla alespoň částečně obnovena podoba budovy z roku 1806, dnes je zde sídlo prezidenta ("Köztársasági Elnöki Hivatal"). Reliéf na tympanonu hlavního průčelí zobrazuje hrdinské činy příslušníků rodu Sándor. Západní fasádu a průčelí zdobily původně dva vlysy, na levé straně fasády je vlys původní (1808), výzdoba pravé poloviny fasády pochází až z doby pozdější rekonstrukce (1867).Vlys nalevo od bočního vchodu (1808, viz fotodokumentace), jehož autorem je patrně bavorský sochař Anton Kirchmayer, zobrazuje průvod, který směřuje k oltáři. U oltáře stojí Vesta, za ní jdou dva trubači troubící na mušle, za nimi Jupiter a Juno, ruce mají svázané festonem, který nesou dva putti, za nimi jdou dvě ženské postavy zahalené do vlající drapérie, první nese Jupiterovu korunu, druhá palmovou ratolest, za nimi trojice mužů v bederních zástěrkách táhnou vůz, v němž sedí Venuše a Amor (křídla a šíp), za vozem kráčí Vulkán (kladivo) a Merkur (okřídlená čapka, střevíce a kaduceus), za nimi Herkules (kyj, jablka Hesperidek v ruce za zády), Saturn (na rameni má dítě) a postava v bederní roušce z listí s nějakým předmětem na zádech, pak Mars ve zbroji, za ním putto držící feston, na němž je přivázán lev, na kterém sedí další putto, za lvem jde panter a Bakchus (panteří kůže, věnec z vinné révy, thyrsos a vinný hrozen v ruce), pak Apollón (luk, toulec se šípy) a poslední Paris (frygická čapka, poutnická hůl, jablko), v levém horním rohu je vidět část žezla, na němž sedí orel (snad připomínka římské triumfální regálie).Vlys napravo od bočního vchodu zobrazuje skupinu tančících nymf nesoucích festony, v pravé polovině reliéfu skupina putti. Na zemi leží kružítko a trojúhelník, dvojice putti - jeden drží triangl, druhý lyru, vedle nich stojí múza držící svitek, pak další putto kreslící vousatého muže, za malířským stojanem je sokl s mužskou bustou., Medvey 1939, s. 12; Szatmári 2001, s. 42-43., and Starší vlys s průvodem Olympanů na levé straně západního průčelí zobrazuje podle maďarské literatury průvod Venuše a vlys po pravé straně slavnosti na Helikónu.Postava dívky ukazující na oltář se zapáleným ohněm (na boční straně oltáře reliéf s Amorovým lukem a toulcem se šípy) je Vesta, ochránkyně rodinného krbu, ale i Říma a celé Římské říše. Je zde tedy patrně zobrazen svatební obřad s průvodem olympských bohů.Helikónem bylo nazýváno pohoří v Boiótii zasvěcené Apollónovi a múzám, s Diovým oltářem a chrámem, mýtické místo, kde tryskal legendární pramen básnické inspirace odkrytý bájným Pegasem. Přebývaly zde múzy - v tomto případě je zobrazeno deset tančících dívek, které nemají žádné atributy, nejsou tedy zobrazením konkrétních múz.