Decarburization as a common adverse effect at manufacturing and processing steel semiproducts. Loses caused by surface decarburization. Initial basis for solution of GAČR project - magnetic diagnostics of decarburization. Selection of steel, temperature and exposition times at oxidizing atmosphere. Surfaces with oxide layers, after pickling, shot-blasted. Surface diagnostics by x-ray diffraction - crystals, structure, texture, stregthening, internal stress; decarburization evaluation after ČSN EN standard. Intention of project solution. and Oduhličení jako běžný doprovodný nepříznivý jev při výrobě a zpracování ocelových polotvarů. Ztráty z titulu oduhličení povrchů. Výchozí podklady pro řešení projektu GAČR - magnetické diagnostiky oduhličení. Volba oceli, teploty a časy expozice v oxidační atmosféře. Povrchy s vrstvami kysličníků, po moření, upravené tryskáním. Diagnostika povrchu RTG difrakcí - krystaly, struktura, textura, zpevnění, vnitřní pnutí; hodnocení oduhličení podle ČSN EN. Záměr řešení projektu.
Cílem této pilotní kvalitativní studie bylo podniknout sondu do toho, jak poradenští psychologové vnímají koncept sociálně podmíněného mentálního postižení (dále jen SPMP) – jejich povědomí o tomto konceptu, postoj k němu, diagnostická praxe, potenciální podpůrné intervence. Data byla získávána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od 10 respondentů (praxe Me = 6 let), z 9 pedagogicko-psychologických poraden (5 krajů ČR). Získaná data byla analyzována na principu tematické analýzy s prvky zakotvené teorie, skrz techniku otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo, že žádný z respondentů pojem explicitně neužívá, avšak implicitně je v jejich praxi přítomný. Daný koncept by dle nich mohl sloužit jako inspirace k širšímu přemýšlení o etiologii „podezřele“ nízkých hodnot v testech intelektu a o intelektovém potenciálu dítěte. Diagnostiku intelektových a adaptivních schopností v praxi respondenti staví nejčastěji pouze na standardizovaných testech intelektu, testy a škály pro adaptivní chování, sociální a rodinné prostředí, zejména pro nedostatek personálních a časových kapacit, nepoužívají. Diferenciální diagnostiku SPMP od mentálního postižení vnímají respondenti jako složitou, polovina respondentů vidí jako vhodnou cestu dynamickou diagnostiku. Na návaznou podporu a intervenci se respondenti kvůli omezeným kapacitám zaměřují velmi okrajově. Z rozhovorů také vyplynulo několik potenciálních námětů pro praxi – potřeba tvorby jasně vymezené a všeobecně přijímané definice SPMP, větší komplexnosti a hloubky diagnostiky, prohloubení spolupráce s rodinou dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí a dalšími návaznými institucemi. and The aim of this pilot qualitative research was to take an insight into how counseling psychologists perceive the concept of socially conditioned intellectual disability (further only SCID). Specifically, to find out if they are aware of this concept, their attitude towards it, diagnostic practice, and potential supportive interventions. Data were obtained through a semistructured interview of 10 respondents (Median experience = 6 years), from 9 Children´s educational care centres (5 regions of the Czech Republic). The obtained data were analyzed by thematic analysis with the elements of the grounded theory using the technique of open coding. The analysis showed that none of the respondents explicitly use the term SCID, however, the term is implicitly present in their practice. According to the respondents, the concept could serve as an inspiration for a broader reflection on the etiology of "suspiciously low" scores in intellectual tests and the intellectual potential of the child. In practice, the respondents most often determine the conclusion about the level of intellectual and adaptive abilities based only on standardized tests of intellect. The respondents do not use tests and scales for adaptive behaviour, social and family environment – mainly due to a lack of staff and time capacity. The respondents perceive the differential diagnosis of SCID from intellectual disability as complicated. Half of the respondents see dynamic assessment as a promising approach to differentiate between SCID and intellectual disability. The respondents provide follow-up support and interventions to children who may fit the SCID concept very marginally due to limited capacity. The interviews also provided several potential suggestions for practice – the need to create a clear and generally accepted definition of SCID, conduct an assessment in greater depth and complexity, and intensify cooperation with the family of a child from a socially disadvantaged background and other related institutions.
Cieľom práce je priblížiť klinický význam aplikácie kognitívno-neuropsychologického prístupu v diagnostike afázie, alexie a agrafie u pacientov s ložiskovým poškodením mozgu. Na prípade štyroch pacientov s ischemickou léziou v ľavej mozgovej hemisfére je ilustrovaná dôležitosť detailnej analýzy jazykových procesov, ktoré ponúka kognitívna neuropsychológia. Aj keď klinický syndróm afázie bol identický u všetkých pacientov (Brocová afázia), vnútorný mechanizmus narušenia produkcie a porozumenia reči, alexie a agrafie bol rôzny. Tieto informácie sme mapovali pomocou novej diagnostickej metodiky, ktorá bola vytvorená na základe teoretických východísk kognitívnej neuropsychológie pre jazykové procesy.
Objectives. The aim of the study was to highlight the specific features in the “gentleman and dog” drawings of children with hearing impairment who experience problems with verbalization. Sample and setting. The primary sample was 53 preschool children with hearing impairment. The design of the research was mixed. The drawings were qualitatively analysed with an enumeration of character frequency. The hypotheses were verified by a two-factor analysis and a two-sample T-test. Hypotheses. H1 There is no relation between the level of intelligence and the drawing. H2 There is no relation between the drawing and the sex of the child. H3 There is no relation between the drawing and the age of the child. H3 There is no relation between the drawing and the hearing impairment of the parents. Statistical analysis. There was a correlation between the results in the IQ test and the raw scores of the gentleman drawing at the level of 0.05 and the IQ test results and the raw scores of the dog drawing at level 0.01. The relationship between the sex, age, and level of the gentleman drawing has not been established. In the case of dog drawing, a statistically significant effect on the significance level of 0.05 only for sex (F (1, 48) = 6.15, p = 0.02) was demonstrated. In the event of the influence of the hearing impairment of parents on the child drawing, a statistically significant relationship was not supported. Results. Drawings of “gentleman and dog” of children with hearing impairment show signs of a lower developmental level by one to two years compared to hearing peers. Limits of the study. From the point of view of statistical processing requirements, the number of respondents may be considered to be limiting, but this is 80% of the selected population. and Cíl. Cílem studie bylo poukázat na specifické znaky v kresbách „pán a pes“ u dětí se sluchovým postižením, u kterých se vyskytují problémy s verbalizací. Vzorek a uspořádání. Základním vzorkem bylo 53 dětí předškolního věku se sluchovým postižením. Design výzkumu byl smíšený. Kresby byly kvalitativně analyzovány s výčtem četnosti znaků. Hypotézy. H1 Mezi úrovní inteligence a kres- bou pána a psa neexistuje souvislost. H2 Mezi kresbou pána a psa a pohlavím dítěte neexistuje souvislost. H3 Mezi kresbou pána a psa a věkem dítěte neexistuje souvislost. H3 Mezi kresbou pána a psa a sluchovou vadou rodičů neexistuje souvislost. Statistická analýza a výsledky. Hypotézy byly ověřeny dvoufaktorovou analýzou rozptylu a dvouvýběrovým t-testem. Byly zjištěny korelace mezi výsledky v IQ testu a hrubými skóry kresby pána na hladině 0,05 a výsledky IQ testu a hrubými skóry kresby psa na hladině 0,01. Vztah mezi pohlavím, věkem a úrovní kresby pána se neprokázal. V případě kresby psa se projevila statisticky významná souvislost na hladině významnosti 0,05 pouze u pohlaví (F (1, 48) = 6,15, p = 0,02). V případě vlivu sluchové vady matky nebo otce na dětskou kresbu pána a na kresbu psa se neprokázal statisticky významný vztah. Závěr. Kresby „pán a pes“ dětí se sluchovým postižením vykazují ve srovnání s kresbami slyšících dětí znaky na nižší vývojové úrovni o jeden až dva roky. Limity studie. Z hlediska požadavků na statistické zpracování může být za limitující považován počet respondentů, jedná se však o 80 % vybrané populace.
Studie přibližuje jedno z možných řešení složitého vztahu mezi psychologickým výzkumem a psychologickou praxí - přístup, který se nazývá psychologie založená na důkazech. Je inspirován obdobnými snahami v medicíně, ale v psychologii nabývá specifických odstínů. Studie přibližuje historické kořeny, zrod a současnou podobu medicíny založené na důkazech. Na příkladu Americké psychologické asociace ukazuje, jak tento přístup postupně inspiroval jednotlivé psychologické obory. Studie charakterizuje různé úrovně aplikace, počínaje politikou založenou na důkazech až po empiricky podloženou intervenci. Nejvíce pozornosti věnuje psychologické praxi založené na důkazech. S odkazem na práci Hoagwooda a Johnsona přibližuje pět přístupů, které se objevují: 1. akademický přístup, 2. empiricky validizovaný přístup, 3. terapii založenou na důkazech, 4. multidisciplinární přístup, 5. školně-psychologický přístup. Podrobněji rozebírá dvě ze tří složek praxe založené na důkazech: výzkumné důkazy a expertnost psychologa. V závěru studie diskutuje slabá místa a problémy, které se při aplikaci psychologie založené na důkazech vynořují., The overview study brings closer one of possible solutions of complicated relation of psychological research to psychological practice, the approach called evidence-based psychology. It is inspired by the analogical effort in medicine but in psychology it gains specific nuances. The study mentions the historical roots, the birth, and the contemporary form of evidence-based medi cine. It shows how this approach inspired one by one the particular psychological fields on the example of American Psychological Association. Different levels of application are characterized, starting by evidence-based policy to empirically based intervention. Most attention is paid to evidence-based psychological practice. Referring to the work of Hoagvvfrood and Johnson it brings Closer five emerging approaches: 1. The academic approach, 2. Empirically validated approach, 3. Evidence-based therapy, 4. Multidisciplinary approach, 5. School psychological approach. Two of three components of evidence-based practice are analyzed in detail: research evidence and psychologist's expertise. In the conclusion, weak points and problems emerging during the application of evidence-based psychology are discussed., Jiří Mareš, Vladimír Kebza., and Obsahuje seznam literatury