Východiska. Inkontinencí moči a/nebo inkontinencí stolice trpí v České republice více než polovina klientů v dlouhodobé ústavní péči a až 42 % klientů domácí péče. Inkontinence významně zvyšuje zátěž pro ošetřující a vyžaduje zvýšené náklady i na inkontinenční pomůcky. Přesto dosud chybějí údaje o individuálních potřebách inkontinentních klientů a o péči, která jim je v rámci diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů poskytována. Cílem druhé části projektu IncoFora "Inkontinence v kontextu ošetřovatelské péče" bylo zmapovat současnou praxi v péči o inkontinentní pacienty a klienty. Metodika. Hloubkové hodnocení diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů u 465 inkontinentních pacientů provedené v 9 léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN), 5 ústavech sociální péče (ÚSP), 10 domovech pro seniory (DS) a 10 agenturách domácí péče (ADP). Výsledky. U 70 % pacientů s inkontinencí moči nebyl stanoven typ inkontinence. Převažovaly těžké formy inkontinence (v 57 %), často spojené s inkontinencí stolice. Z komplikací byly nejčastější dermatitidy (20 %), močová infekce (19 %) a dekubity (12 %). Pouze u 13 % bylo provedeno urodynamické vyšetření, necelá 2 % absolvovala chirurgickou léčbu a farmakoterapie byla uplatněna u 6 % inkontinentních, 12,4 % je katetrizováno. Nejčastější inkontinenční pomůckou jsou plenkové kalhotky s průměrnou frekvencí výměny tři až čtyřikrát denně u 60 % inkontinentních, u zbývajících méně často, následují podložky (65 %), vložky (16 %) a vložné pleny (14 %). Závěry. Přes značnou variabilitu v léčebných i ošetřovatelských postupech mezi jednotlivými poskytovateli i typy zařízení jsme prokázali nedostatečné využití diagnostických metod, farmakoterapie a fyzioterapie, které jsou poskytovány jen malé části pacientů s inkontinencí. Vysoký je i výskyt především kožních komplikací. Nácvikové programy jsou uplatňovány, ne vždy však cíleně a i frekvence nácviku je nedostatečná. Zjištěné nedostatky v kvalitě poskytované péče jsou zapříčiněny objektivními (nedostatek personálu, finanční limity) i subjektivními faktory (neexistence specifického standardu, nedostatečné znalosti, nízká motivace). Je třeba uplatnit systémová opatření zlepšující personální obsazení i navýšení finančních prostředků v těchto zařízeních, modifikovat stávající guidelines s ohledem na charakteristiky těchto pacientů a podpořit cílené edukační programy pro ošetřující personál., Background. Urinary and fecal incontinence are considered as symptoms worsening significantly patient?s quality of life and accounting for high costs particularly for nursing care for incontinent in long-term care facilities. We are facing repeated complaints of substandard quality of care and nursing practices provided to incontinent persons in these settings. In institutions, prevalence of incontinence raise up to 50?70% of residents and, about a half of home care clients suffer from incontinence, too. In the article we present results of the project "Incontinence in the context of nursing care". Methods. Survey in 34 nursing middle management specialists was performed in 9 nursing homes, 5 social care facilities, 10 homes for seniors and 10 home care agencies focusing on the current system and quality of nursing care. In-depth transversal evaluation of diagnostic, therapeutical and nursing interventions in 465 incontinent patients of the above mentioned providers. Results. In 70% of incontinent patients the type has not been diagnosed. In majority of cases severe incontinence was reported (57%) often associated with bowel incontinence. The most frequent complications were in decreasing order: dermatitis (20%), urinary tract infection (19%) and decubitus ulcer (12%). Urodynamic evaluation was performed only in 13% of patients, surgical treatment was provided in less than 2% and only 6% received pharmacotherapy. 12,4% of incontinent was catheterized. The most frequently used incontinent aid were briefs with average 3-4 daily changes in 60% of incontinent, less frequently in the remaining, followed by incontinence sheets (65%), pads (16%) and diapers (14%). Conclusions. Despite significant variability in care and nursing practices among individual providers and types of setting, diagnostic procedures, pharmacotherapy and physiotherapy are insufficiently offered and used in incontinent residents. Higher prevalence of complications particularly skin lesions was reported. Continence training programs are frequently offered, however often without targeting to appropriate residents and with inappropriately low frequency of training. These findings reflect poor quality of care provided and are caused by both objective (lack of personnel, financial limits for incontinence aids) and subjective factors (lack of specific standards, insufficient knowledge, and low motivation). It is necessary to introduce health system measures to increase manpower and financial limits for these facilities and, at the same time to modify current guidelines according to the specific needs of this population and support targeted educational programs for health care workers., E. Topinková, D. Jurásková, Z. Kučera, N. Müllerová, and Lit.: 25
Současná situace v péči o lidi s demencí je diskutována v souvislosti se závěry šetření Veřejného ochránce práv v zařízeních pro seniory. Je zřejmé, že tato péče není v současné době v České republice v rámci zařízení sociálních služeb uspokojivým způsobem řešena a není poskytována v dostatečné kvalitě. To se projevuje mimo jiné v častém užívání omezovacích prostředků. Považujeme proto za nutné upozornit na naléhavou nutnost tuto problematiku řešit. Stručně představujeme také strategii České alzheimerovské společnosti (P- PA- IA) pro péči o lidi s demencí., Current care for patients with dementia is discussed in the light of the report of the Public Defender of Rights. It is apparent that the current care for persons with dementia is not sufficient in many ways and in many institutions; insufficient quality of care results in frequent use of restraints. Therefore, we emphasize the urgent need to find solutions on how to improve this very unsatisfactory situation. We also introduce the Czech Alzheimer Society's (P- PA- IA) strategy on care for persons with dementia., Iva Holmerová, Božena Jurašková, M. Rokosová, Hana Vaňková, and Lit.: 6
Příspěvek popisuje původní výsledky dvou šetření prevalence kognitivní poruchy u 325 obyvatel domovů pro seniory v České republice. Výběrové šetření na standardních odděleních 12 domovů ukázalo velmi podobné výsledky jako hloubkové šetření kognitivního stavu všech obyvatel jednoho zvoleného zařízení běžného typu. V souhrnu, více než polovina obyvatel trpí nějakou formou kognitivní poruchy, u více než 40 % všech obyvatel dosahuje tato porucha hloubky demence. Tyto výsledky jasně poukazují na potřebu kvalifikované péče o klienty s demencí v rámci domovů pro seniory a na potřebu vzdělávání personálu těchto zařízení v problematice přístupu ke klientům s demencí., The authors present results of their study of prevalence of cognitive impairment in inhabitants of residential care facilities in the Czech Republic. Cognitive status of 325 residents was examined. Dementia was present in more than 40% of residents. These results imply the need for specialized care for persons with dementia. Appropriate education of professionals in residential care facilities is necessary., Hana Vaňková, Božena Jurašková, Iva Holmerová, and Lit.: 9