Search

Start Over Subject ekologie Type model:article

31. Pozapomenuté výročí: 25 let startu nové strategie v přístupu k životnímu prostředí

Creator:
Pavel Kovář
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Československá biologická společnost., Ekologická sekce, udržitelný rozvoj, výročí, ekologie, sustainable development, anniversaries, ecology, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Pavel Kovář.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

33. Řekni mi, kde rosteš, já ti povím, jaká jsi

Creator:
Koukol, Ondřej
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Botanika, mykologie, lichenologie, molekulární biologie, virologie, genetika, životní prostředí, ekologie, mycology, lichenology, molecular biology, virology, environment, ecology, genetics, 2, and 58
Language:
Czech
Description:
Naše znalosti o ekologii a rozšíření řady druhů hub byly po dlouhou dobu založeny pouze na pozorování plodnic a sporulujících útvarů v terénu a na identifikaci izolovaných druhů hub. Nedávné pokroky a dostupnost metod založených na studiu DNA a jejich téměř rutinní používání v laboratořích rozšířilo naše znalosti o substrátech kolonizovaných různými druhy hub. Na druhou stranu se ukázalo, že některé druhy kolonizují stejný substrát, ale na geograficky velmi vzdálených lokalitách. Některé druhy ani nelze zařadit do jasně vymezené ekologické skupiny, mění svou ekologii v průběhu svého životního cyklu., Our information about the ecology and distribution of particular fungal species has for a long time been based only on observations of fruit bodies and sporulating structures in the field and on identification of isolated fungal strains. Recent developments in molecular methods and their routine use in mycology have re­vealed that some fungi may colonize different substrates than originally supposed. On the other hand, other fungi colonize their typical habitats in localities that are enormously distant from each other. Some fungi may not be easily assigned to a single ecological group, as they change various life styles during their life cycle., and Ondřej Koukol.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

34. Římský klub 1972 a jeho zpola naplněná lahev zvěsti o budoucnosti: souvisí ničené prostředí s migracemi?

Creator:
Pavel Kovář
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Club of Rome, životní prostředí, ekologie, migrace obyvatelstva, výzkumné zprávy, případové studie, globální problémy životního prostředí, environment, ecology, migration, research reports, case studies, global environmental change, Meze růstu, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
U zrodu Římského klubu v r. 1968 stáli italský průmyslník a futurolog Aurelio Peccei a skotský vědec Alexander King, generální ředitel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Chybělo jim uskupení, které by se hlouběji zabývalo globálními problémy, analyzovalo je a přicházelo s inspirujícími koncepcemi řešení. Proto přizvali významné podnikatele, vědce, politiky a zástupce vojenského sektoru. První schůzka proběhla v Římě za účasti asi 30 lidí, v krátké době se však počet členů rozrostl na 70. V r. 1972 autoři Mezí růstu (Dennis a Donella Meadowsovi, Jorgen Randers, William W. Behrens: Limits toGrowth) - jedné z nejčtenějších a také nejvíce zpochybňovaných až tabuizovaných zpráv o stavu světa, ať už politicky zleva, nebo zprava, psali o konečnosti neomezeného ekonomického rozvoje. Jejich matematické modely simulovaly trendy v pěti proměnných: lidská populace na Zemi, objem průmyslu, znečištění, produkce potravin a čerpání nerostných zdrojů. Dosavadní exponenciální křivky růstu nemohly být podle jejich vývodů udržitelné, protože nárůst technologických inovací, které by problémy kompenzovaly, byl pouze lineární. Do možných tří scénářů ve výhledu zahrnuli zpětné vazby, při jejichž fungování by došlo ke změnám v růstových trendech u některých proměnných. V poznámce uvedli, že jejich projekce hodnot proměnných v každém ze scénářů jsou pouze indikacemi tendencí v chování celku. Dva ze scénářů představovaly překročení mezí a kolaps globálního systému, zatímco třetí scénář vedl ke stabilizovanému světu. Po každém dalším desetiletí, které uplyne od vydání Mezí růstu, se mnozí ptají: Měli autoři pravdu? Anebo šlo o jeden velký omyl či mystifikaci? and Pavel Kovář.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

35. Seasonal occurrence and microhabitat specificity of Paradiplozoon ichthyoxanthon Avenant-Oldewage in Avenant-Oldewage et al., 2014 (Monogenea: Diplozoidae) infecting Labeobarbus aeneus (Burchell) (Teleostei: Cyprinidae) from the Vaal Dam, South Africa: water quality and host size as determining factors?

Creator:
Gilbert, Beric M and Avenant-Oldewage, Annemariè
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
ekologie, epidemiologie, ecology, epidemiology, Afrika jižní, Africa, Southern, ectoparasite, seasonality, smallmouth yellowfish, gill arch, 2, and 59
Language:
English
Description:
This is the first study detailing the microhabitat specificity of the monogenean parasite, Paradiplozoon ichthyoxanthon Avenant-Oldewage in Avenant-Oldewage et al., 2014. Samples of the monogenean were collected from the gills of the smallmouth yellowfish Labeobarbus aeneus (Burchell) from the Vaal Dam, South Africa, over four seasons with the use of gill nets. Host condition factor fluctuated between the different seasons, with the highest values recorded in summer. Adults and diporpas of P. ichthyoxanthon were found in all four seasons. Adult parasites predominantly infect the first gill arch, whereas diporpas were found on the second and fourth arches. In utero eggs were also found throughout the sampling seasons and their number negatively correlated with the condition factor of the host. The occurrence of adults and diporpas of P. ichthyoxanthon correlated with the size of the host but not the condition factor. Water quality of the study site also had little correlational relationship with the occurrence of the parasites and fluctuations were related to season. The main factor that may drive the microhabitat specificity of P. ichthyoxanthon is the flow of water over the surfaces of the gills and chances of the parasites becoming dislodged. Size of the attachment organs has also been shown to play a role in this specificity, because smaller attachment structures favour stronger holdfast to areas where flow might be stronger compared to larger attachment structures., Beric M. Gilbert, Annemariè Avenant-Oldewage., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

36. Šíření rostlin říčními koridory - co se dozvíme ze studia DNA

Creator:
Tomáš Fér
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Botanika, botanika, fyziologie rostlin, pěstitelství, molekulární biologie, genetika, životní prostředí, ekologie, botany, plant physiology, horticultural education, molecular biology, genetics, environment, ecology, Polabí (Česko), 2, and 58
Language:
Czech
Description:
Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

37. Současný stav invaze a neobvyklá lokalita korbikuly asijské

Creator:
Luboš Beran
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, měkkýši, životní prostředí, ekologie, molluscs, environment, ecology, Labe (Česko a Německo : řeka), Elbe River (Czechia and Germany), 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Korbikula asijská (Corbicula fluminea) je jedním z nepůvodních a zároveň invazních druhů mlžů, které postupně dobývají území Evropy včetně České republiky. Korbikula pochází z jihovýchodní Asie, odkud byla introdukována zřejmě asijskými přistěhovalci do Severní Ameriky a z té po několika desítkách let (kolem r. 1980) doputovala lodní dopravou (pravděpodobně s balastní vodou) do Evropy. Na naše území pronikla Labem z Německa a byla zde poprvé zjištěna v r. 1999. V současnosti je známa z Labe, prozatím po Týnec nad Labem. Byla však již zaznamenána také v dolním toku Vltavy (po Nelahozeves, včetně plavebního kanálu Vraňany – Hořín) a Ohře (po Terezín) a překvapivě pozorována v některých menších přítocích Labe, jakým je např. potok Vlkava u Kostomlat nad Labem. Od r. 2009 je sledována neobvyklá lokalita na rozhraní středních a severních Čech, kde korbikula dosahuje zatím největší známé koncentrace na našem území. Jde o betonový kanál vedoucí vodu z odkališť Elektrárny Mělník do Labe jižně od obce Horní Počaply. Byla měřena koncentrace korbikuly na této lokalitě na několika plochách o rozměrech 50 × 50 cm a v přepočtu na 1 m2 kolísala hustota v rozmezí 1 045–4 224 živých jedinců, tedy výrazně vyšší než na jiných místech České republiky a srovnatelná s nejvyššími hustotami tohoto mlže nalezenými v Evropě., The Asian Clam (Corbicula fluminea) is native to the south-eastern part of Asia and has been introduced to other continents including Europe. In the Czech Republic it was found in 1999 and is currently known from the Elbe River and lower parts of several tributaries (Ohře, Vltava). An unusual site with the occurrence of this invasive bivalve was found in 2009. A concrete canal conducting water from the sedimentation basin of the Mělník coal power station is inhabited by a large population. The density of its population was estimated to 1 045 – 4 224 living specimens/1 m2., and Luboš Beran.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

38. Stopy sjezdového lyžování v půdě

Creator:
Miroslav Zeidler, Marek Banaš, Radim Hédl, and Houška, Jakub
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Obecná ekologie, ekologie, horské ekosystémy, půda, sjezdové lyžování, ecology, mountain ecosystems, soil, downhill skiing, Hrubý Jeseník (Česko : pohoří), Hrubý Jeseník Mountains (Czechia), 2, and 574
Language:
Czech
Description:
Miroslav Zeidler, Marek Banaš, Radim Hédl, Jakub Houška.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

39. Střevlík uherský - jeho biologie, početnost, ochrana a péče o lokality

Creator:
Lukáš Čížek, Pokluda, Pavel, Kubáň, Vítězslav, Hauck, David, and Elek, Zoltán
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, zoologie, hmyz, střevlíkovití, ekologie, zoology, insects, ground beetles, ecology, Morava jižní (Česko), Moravia, Southern (Czechia), 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Střevlík uherský (Carabus hugaricus hungaricus) je druhem dlouhostébelných panonských stepí. Patří mezi zvláště chráněné brouky a je rovněž druhem evropsky významným. V České republice přežívá už pouze na Pouzdřanské stepi a na Pálavě. V článku shrnujeme výsledky výzkumů jeho stanovištních preferencí, demografie a mobility, diskutujeme možnosti jeho ochrany a zároveň se dotýkáme bolestivého tématu ochranářské péče o lokality tohoto druhu., The Carabus hungaricus ground beetle is a highly endangered, dry-grassland specialist listed in the EU Habitats Directive. In the Czech Republic, the beetle survives on the last two sites including the Pouzdřany steppe, and the Pálava hills. Here we report results of extensive mark-recapture studies of this species, including its habitat preference, demography, and dispersal abilities. Furthermore, we discuss the options for its conservation and conservation management of the two inhabited sites., Lukáš Čížek ... [et al.]., and Pokračování čl. na str. CXV kuléru Živy 5/2014
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

40. Structure of parasite communities in urban environments: the case of helminths in synanthropic rodents

Creator:
Hancke, Diego and Suárez, Olga Virginia
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
urbanizace, ekologie, zoonózy, urbanization, ecology, zoonoses, parasites, infracommunity, component community, compound community, 2, and 59
Language:
English
Description:
Identifying patterns with sufficient predictive power is a constant challenge for ecologists to address ecological problems related to species conservation, pollution or infectious disease control. During the last years, the amounts of parasitological studies in this sense increased, but they are still scarce in urban environments. The main aim of this study was to investigate if the helminth communities of urban rodents are structured within host assembly (compound community) or they are a result of random events occurring at each individual host scale (infracommunity). A total of 203 rodents belonging to four species, Rattus rattus (Linnaeus), Rattus norvegicus (Berkenhout), Mus musculus Linnaeus and the native Oligoryzomys flavescens (Waterhouse) and captured in different landscape units of the City of Buenos Aires (industrial-residential neighbourhoods, shantytowns and parklands) were analysed. The results showed that infracommunities could be grouped according to composition and relative abundances and that they respond to the structure of the host community. Thus, the component communities defined in this study could be identified as subsets of the compound community (rodent assemblage) and infracommunities (each host) as random samples within each one. Quantitative differences among component communities were denoted by comparing the infection levels of helminths described as central species. Therefore, infracommunities of R. norvegicus and O. flavescens were the most predictable because of the high abundance of the nematodes Heterakis spumosa Schneider, 1866 and Nippostrongylus brasiliensis (Travassos, 1914), and Stilestrongylus flavescens (Sutton et Durette-Desset, 1991), respectively. Several mechanisms contribute to complexity of the structure of parasite communities, where specific parasites, definitive and intermediate hosts, and environmental and anthropogenic factors all play a role in the dynamics of the compound community., Diego Hancke, Olga Virginia Suárez., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public