The European stag beetle, Lucanus cervus, is recognised as a flagship species for biodiversity conservation. Although the species is widely distributed across Europe declines have led to it being granted protected or endangered status in a number of countries and regarded as "near threatened" by the IUCN. The integration of genetic approaches into conservation efforts is urgently needed but has been impeded to date by the lack of appropriate genetic markers. To provide such a resource the development of the first microsatellite loci for stag beetle is described. Loci were identified using two methods (i) enriched library cloning (ELC) and (ii) Restriction enzyme Associated DNA sequencing (RAD-Seq). Inefficient microsatellite detection using the ELC method suggests that RAD-Seq, or other Next Generation Sequencing based methods, may ultimately be more cost effective for obtaining informative suites of markers for this and other coleopteran species. 18 loci were characterised by genotyping 42 UK specimens collected as prey leftover/roadkill. All loci produced unambiguous genotypes and were polymorphic. Though preliminary, estimates of genetic variability suggest UK populations may be genetically depauperate. The microsatellite loci represent a suite of genetic markers that can be applied to non-invasive population monitoring and numerous other areas of Lucanus conservation and evolutionary research., Niall J. McKeown, Deborah J. Harvey, Amy J. E. Healey, Ilze Skujina, Karen Cox, Alan C. Gange, Paul W. Shaw., and Obsahuje bibliografii
Společenstva mravenců většinou reagují na změny jejich biotopů méně výrazně než společenstva jiných organismů. V biotopech měnících se pozvolněji (např. neobhospodařované louky) se zpravidla dlouho zachovává původní druhová skladba myrmekofauny, zatímco výměna druhů z jiných skupin (rostlin i většiny bezobratlých) je mnohem rychlejší. Podobně na člověkem výrazně pozměněných lokalitách typu výsypek, odkališť nebo pískoven společenstvo mravenců velmi často sestává pouze z několika běžných druhů, zatímco mezi ostatními organismy se obyčejně najde řada druhů z Červené knihy. Mezi příčiny těchto rozdílů patří zejména značná schopnost mravenců regulovat podmínky panující v hnízdě, jejich agresivita a způsob šíření. Nově vzniklou lokalitu nejrychleji osídlí druhy mravenců běžné v okolí, kdežto obecně vzácnější specialisté mají zpoždění a již existující kolonie dříve příchozích je na lokalitu nepustí. Na druhou stranu z výskytu kolonií druhů na místech pro ně nevhodných může ukazovat, že na těchto lokalitách panovaly v uplynulých letech podmínky odlišné., Ant assemblages are usually less affected by environmental alteration than other organisms. They persist without obvious changes in slowly changing habitats (e.g. unmanaged meadows) much longer than assemblages of plants or most invertebrates. Similarly, communities of ants consist of several common species in anthropogenic habitats (spoil dumps, coal ash settling basins or sandpits) whereas assemblages of other organisms usually contain some rare and endangered species. The ability of ants to regulate environmental conditions in nests, their agressivity and mode of dispersion play an important role in this respect. A new locality is often first colonised by common ant species. The occurrence of colonies of certain species in habitats with suboptimal conditions can indicate the past changes of local environmental conditions., and Pavel Pech.
Výskyt mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) byl znám na území České republiky po více než 40 let pouze z Račího potoka (povodí řeky Moravy) na severní Moravě. Od roku 1994 až do současnosti byla tamější populace dlouhodobě monitorována odlovy elektrickým agregátem. Počet evidovaných larev se ve sledovaném období pohyboval mezi 16 (1988) a 325 (2006) jedinci v přepočtu na jeden hektar. Synergické působení několika faktorů (přítomnost neprostupných migračních bariér, nestabilita naplavených jemných sedimentů, výskyt četných větších pstruhů) vedlo ke snížení její početnosti. Revitalizační opatření v toku během letech 2003-06 se ukázala být nedostatečná a nevedla k očekávanému zvýšení početnosti populace. Poslední průzkum v roce 2013 již nepotvrdil žádné exempláře mihule ukrajinské ve zkoumaném úseku potoka, v současné době je zde tedy pod hranicí zjistitelnost., The only population of Eudontomyzon mariae in the Czech Republic is known (for over 40 years) from the Račí potok brook in Northern Moravia. Since 1994, this population has been monitored. Numbers of larvae captured using electrofishing constantly indicated that the population is at the verge of extinction. The synergic influence of impermeable migration barriers, instability of sediments and numerous bigger trouts (Salmo trutta) has led to a reduction in the number of specimens. The revitalisation measures (2003-06) appeared to be insufficient for the anticipated population development. In 2013 no specimens were confirmed in the examined section of brook. The species can be classified as missing (i. e. below the detection threshold)., and Lubomír Hanel, Stanislav Lusk.
Půdní semenná banka má vliv na složení vegetace na daném stanovišti. Semena různých druhů rostlin jsou velmi variabilní jak svým tvarem, tak velikostí. Tato variabilita výrazně ovlivňuje vznik a vývoj složení půdní semenné banky a tím i životnost semene. Složení půdní semenné banky je často výrazně odlišné od složení vegetace na daném stanovišti, což je nejvíce patrné u lesních biotopů. Ke studiu půdní semenné banky se využívá zejména dvou rozdílných metod - metoda ruční separace semen a kultivační metoda., The soil seed bank influences the composition of vegetation on the site. Seeds of different plant species are highly variable both in shape and size. This variation strongly affects the formation and composition of soil seed bank, as well as seed persistence. Soil seed bank composition often considerably differs from that of the local vegetation, which is most evident in forest habitats. Two different methods - separation and cultivation - are used for research into the soil seed bank., Jana Kůrová., and Obsahuje seznam literatury
Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je vysoce ekologicky specializovaný druh jednoleté trávy (čeleď lipnicovité - Poaceae), rostoucí ve vodních nádržích a tocích po dočasném poklesu vodní hladiny. Přežít na stanovištích, která často podléhají rychlým a nečekaným změnám, jí napomáhá řada adaptací, např. velmi krátký vývojový cyklus (5-7 týdnů) a jeho proměnlivost v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí, drobná, snadno šiřitelná semena a tvorba dlouhodobé semenné banky. Je rozšířena na třech kontinentech, avšak nejvíce lokalit je známo z rybníků v České republice, zejména v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině. Vedle příznivé kombinace přírodních faktorů (klima, geologická stavba) se za velkou koncentrací lokalit na našem území nepochybně skrývá pozoruhodná synchronizace životního cyklu puchýřky s po staletí se opakujícím hospodářským cyklem chovu kapra., Coleanthus subtilis, a highly ecologically specialised annual grass species (Poaceae), grows in water bodies and watercourses after a temporary decrease of water level, and shows a range of adaptations to this habitat subjected to fast and unexpected changes (e.g., short life cycle, phenotypic plasticity, small, easily dispersible seeds, long-term soil seed bank). The highest number of sites is known from the Czech Republic (especially South Bohemian fishpond basins and the Bohemian-Moravian Uplands). Besides natural factors (climate, geology), the remarkable synchronisation of Moss Grass life cycle with the farming cycle of Common Carp (Cyprinus carpio) is undoubtedly the reason for its disjunct distribution., Kateřina Šumberová, Michal Ducháček., and Obsahuje seznam literatury