Celá řada spalovacích procesů včetně procesů probíhajících v přírodě vede k tvorbě ultrajemných částic (<100 nm) vznášejících se ve vzduchu. Existuje řada epidemiologických studií prokazujících jejich negativní vliv na respirační a kardiovaskulární systém u náchylné části populace. V tomto přehledu jsou současně diskutovány antibakteriální a ekotoxické vlastnosti vybraných uměle připravených nanočástic. V závěru se dotýkáme otázky bezpečnosti jejich přípravy a užití., Numerous combustion related and natural sources generate airborne ultrafine particulate matter (<100 nm). Several epidemiological studies have found adverse respiratory and cardiovascular health affect susceptible parts of the population. In this overview, both antibacterial and ecotoxic properties of the selected engineered nanoparticles are discussed. Safety aspects of the nanotechnologies are summarized in the conclusion., Dušan Nohavica., and Obsahuje bibliografii
Vedle přímého parazitismu na okolních rostlinách představuje mykoheterotrofie, tedy závislost rostliny na uhlíku získaném od mykorhizních hub, další strategii umožňující přežít bez chlorofylu a vlastní fotosyntézy. Díky sekvenování DNA mykorhizních hub a analýze stabilních izotopů se zjišťuje, že mykoheterotrofní rostliny se často velmi specificky pojí s mykorhizními houbami okolních stromů a že tato strategie je běžnější, než se čekalo. Tento způsob výživy byl totiž nalezen nejen u mnoha nepříbuzných druhů nezelených rostlin, ale i u některých zelených lesních orchidejí a hruštiček, které kombinují mykoheterotrofii s fotosyntézou. Výzkum by se měl více zaměřit na tropické oblasti, kde je nalézáno mnoho odlišností od dobře prozkoumaných druhů mírného pásu., Beside direct parasitism on other plants, plant mycoheterotrophy, i.e. dependence on carbon received from mycorrhizal fungi, is another strategy enabling plants to live without chlorophyll and to perform their own photosynthesis. With the recent use of fungal DNA sequencing and stable isotope analyses it appears that mycoheterotrophic plants mostly highly specifically associate with fungi mycorrhizal on trees, and that the strategy is more widespread than previously expected. It was found not only among many unrelated non-green species, but also among some green forest orchids and pyroloids, which combine mycoheterotrophy with photosynthesis. More research is needed in tropical areas, where the rules observed in temperate regions do not seem to apply., and Marc-André Selosse, Mélanie Roy, Tamara Těšitelová.
Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.
This article identifies connections between the current critical condition of nature and women’s position in society. The author describes ecofeminism and situates it within the context of the feminist and environmental movements. The purpose of this article is to introduce the fundamental ideas of ecofeminism, whose underlying principle is a critique of dualistic thinking, and a critique of the application of the logic of dominance and hierarchy. The author argues how this critique is derived from feministic epistemology and goes on to explain the ecofeminist critique of dualistic thinking and hierarchy historically connected to the scientific revolution, which had a big impact on the position of women in society and the current global ecological crisis., Zora Javorská., Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé
Korbikula asijská (Corbicula fluminea) je jedním z nepůvodních a zároveň invazních druhů mlžů, které postupně dobývají území Evropy včetně České republiky. Korbikula pochází z jihovýchodní Asie, odkud byla introdukována zřejmě asijskými přistěhovalci do Severní Ameriky a z té po několika desítkách let (kolem r. 1980) doputovala lodní dopravou (pravděpodobně s balastní vodou) do Evropy. Na naše území pronikla Labem z Německa a byla zde poprvé zjištěna v r. 1999. V současnosti je známa z Labe, prozatím po Týnec nad Labem. Byla však již zaznamenána také v dolním toku Vltavy (po Nelahozeves, včetně plavebního kanálu Vraňany – Hořín) a Ohře (po Terezín) a překvapivě pozorována v některých menších přítocích Labe, jakým je např. potok Vlkava u Kostomlat nad Labem. Od r. 2009 je sledována neobvyklá lokalita na rozhraní středních a severních Čech, kde korbikula dosahuje zatím největší známé koncentrace na našem území. Jde o betonový kanál vedoucí vodu z odkališť Elektrárny Mělník do Labe jižně od obce Horní Počaply. Byla měřena koncentrace korbikuly na této lokalitě na několika plochách o rozměrech 50 × 50 cm a v přepočtu na 1 m2 kolísala hustota v rozmezí 1 045–4 224 živých jedinců, tedy výrazně vyšší než na jiných místech České republiky a srovnatelná s nejvyššími hustotami tohoto mlže nalezenými v Evropě., The Asian Clam (Corbicula fluminea) is native to the south-eastern part of Asia and has been introduced to other continents including Europe. In the Czech Republic it was found in 1999 and is currently known from the Elbe River and lower parts of several tributaries (Ohře, Vltava). An unusual site with the occurrence of this invasive bivalve was found in 2009. A concrete canal conducting water from the sedimentation basin of the Mělník coal power station is inhabited by a large population. The density of its population was estimated to 1 045 – 4 224 living specimens/1 m2., and Luboš Beran.
Článek vychází z pozorování výskytu kobylky malé (Phaneroptera nana) v centru Prahy. Představuje blíže tento druh, jeho rozšíření, prazskou mikropopulaci a poznatky z chovu v insektáriu., This article is based on observations of the Mediterranean Katydid (Phaneroptera nana) in the centre of Prague. It presents the species, its spread, its Prague micropopulation and information on insectarium breeding in some detail., and Pavel Pecina.