Článek se zabývá Levinasovou ideou „transcendence slov“. Sleduje úvahy tohoto autora o rozdílu mezi významem slov ve vztahu k Jinému a rolí slov v estetické události obrazu. Soustřeďuje se na Levinasovo zdůraznění kontrastu mezi tichem obrazu a zvukem dialogu., Dealing with Levinas’s idea of the “transcendence of words”, the article follows his treatment of the difference between the meaning of the words in relation to the Other and the role of the words in the aesthetic event of the image. The focus is on the way that Levinas emphasises the contrast between the silence of an image and the sound of a dialogue., and Miloš Ševčík.
Ve studii „Transcendence slov“ se Emmanual Levinas zabývá charakterem literárního obrazu. Porovnává ho s malbou a zdůrazňuje vizuální povahu obou těchto obrazů. Ticho těchto obrazů je však překonáno skandálem zaznívajících slov, která subjekt nabízí Jinému., In his study ‘The Transcendence of Words’, Emmanuel Levinas deals with the character of the literary image. He compares it with painting and emphasises the visual nature of both these images. However, the silence of both these images is overcome by the scandal of the resounding words which the subject offers to the Other., and Emmanuel Levinas.
Studie recenzuje následující díla: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 s. (La mémoire collective, 1950, přeložili Yasar Abu Ghosh a kol.); Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 s. (Lés Tchèques et leur communisme: Mémoire et identités politiques, 2003, přeložila Helena Beguivinová); Zdeněk VAŠÍČEK - Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno - Praha: CDK - Triáda 2008, 199 s. Studie konstatuje, že v češtině začíná být k dispozici dostatečné množství publikací o sociální paměti, aby teoreticky zabezpečily širší pojetí výzkumů paměti. Zároveň by však tyto výzkumy neměly být podřizovány historiografii, a především je v nich zapotřebí pracovat nejen s koncepty identity a sociálních svazků, ale i moci a konfliktu, The article reviews following books: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 pp. (La mémoire collective, 1950, translated by Yasar Abu Ghosh et al.); Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 pp. (Lés Tchèques et leur communisme: Mémoire et identités politiques, 2003, translated by Helena Beguivinová); Zdeněk VAŠÍČEK - Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. [The Past and the Present, Memory and History.] Brno - Praha: CDK - Triáda 2008, 199 pp. The article affirms that a reasonable number of works have been published recently in Czech language, which should theoretically underpin a wider conception of memory studies. At the same time, these studies should not be subsumed under historiography, and above all, they should not employ solely the concepts of identity and social bonds, but also of power and conflict., and Radim Hladík.
Recenzní studie věno- vaná knize Markuse Krajewskiho Paper Machines: About Cards & Catalogues, 1548-1929 (Cambridge - Londýn: MIT Press 2011) mapuje konceptuální dějiny kartotéky s důrazem na transformaci knihovnických katalogů z podoby vázané, tištěné knihy do formy standardizovaných a mobilních kartotéčních lístků. Soustředí se především na vliv materiálních podmínek produkce vědeckých textů na povahu vědění a jeho klasifikace - v tomto směru také analyzuje kartotéční systém Niklase Luhmanna coby trojrozměrné písmo, jímž je psána jeho teorie sociálních systémů., The review article of Markus Krajewski's Paper Ma- chines: About Cards & Catalogues, 1548-1929 (Cambridge - London: The MIT Press 2011) traces the con- ceptual history of the card catalogue while emphasizing the transforma- tion of library catalogues from bound and printed books into systems of standardized and mobile paper slips. It focuses primarily on the influence of material conditions of knowledge production on the nature of scientific knowledge and its classification - in this regard, it also analyzes the card catalogue system of Niklas Luhmann as an example of three-dimensional writing, in which his theory of social systems is written., and Tomáš Dvořák.