Alegorické sousoší na soklu představuje Zemi - muž a žena - Ceres a Triptolemus, u jejich nohou putto. Triptolemus drží pluh, Cérés obilné klasy, putto ovoce. Na soklu reliéfy: Podzim, Vesta., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Original von Francois Gaspard Adam (1758), Kopie von Wolfgang Wille (2007)Sockelreliefs: vorn: Autumnus (der Herbst), hinten: Vesta (Göttin des Herdfeuers) Ceres (griech. Demeter) ist eine der zentralen Muttergottheiten ausdem griechisch-asiatischen Kulturkreis. Sie kann dreifach auftreten:als Jungfrau, Mutter oder als alte Frau und ist für das Korn, dieFruchtbarkeit der Erde und die Jahreszeiten verantwortlich. Als sieeinst auf der Suche nach ihrer von Hades geraubten Tochter Per-sephone erschöpft und traurig als alte Frau am Wegrand saß, ......nahm Keleos sie vor Mitleid mit in sein Haus. Dessen Sohn Tripolemus war schwer erkrankt, Demeter kann ihn heilen und in der Nacht legt sie das Kind sogar heimlich in die Herdglut, um ihm die Unsterblichkeit zu verleihen. Die leibliche Mutter Metaneira bemerkt jedoch die seltsamen Vorgänge, reißt ihr Kind aus der Glut und beendet so den unheimlichen Zauber der Alten ...So verhindert Mutterfurcht Unsterblichkeit! Wenigstens schenkt Demeter dem Tripolemus nun ein Bündel Ähren und erklärt ihm den Ackerbau, lehrt ihn pflügen, säen und ernten ...
Stavba v zahradě (1712 - 1720), autorem je K. I. Dienzenhofer, v níž sochařská výzdoba od A. Brauna (1730). Na fasádě nad hlavním i zadním vchodem busta Diany s půlměsícem na čele. U vchodu do zahrady dvojice pískovcových soch, po pravé straně Herkules, po levé Kakus. V zadním traktu zahrady dvojice váz s putti a dvojice alegorií ročních dob. Po pravé straně Apollón (Zima) a Artemis ((Jaro), po levé straně Bakchus (podzim) a Demétér (Léto). Mezi nimi busta císaře.
Olejomalba na plátně (132, 5 x 115 cm): Venuše (oděv přes hlavu, odhalené ňadro) si hraje s Amorem a objímá levicí, v níž drží luk, Ceres (věnec z klasů), klas s vlčím mákem v ruce. Amor je bez křídel, v ruce drží šíp, toulec leží vedle, pod ovocem. Za Venuší Bakchus (révový věnec, kůže s kopýtky), mačká z hroznu štávu do nastavené dlaně. V pozadí strom, v průhledu krajina s Apollónem ? (luk, toulec) stojícím nad zabitou nestvůrou (Python ?)., Kaufmann 1988#, 6.7., and Obraz připsán také Josefu Heintzovi staršímu a datován do let 1582-1595 (Prag um 1600, I, č. 133). Alegorie míru, který nastolila vláda Rudolfa II., což zdůrazňuje skupina v pozadí.