Ján Čaplovič. (V článku je uveden i propouštěcí dopis Ladislausu Farkasovi od ředitele Fritze Habera ; z němčiny přeložil Josef Bednarčík.) and Obsahuje bibliografii
V rámci studia předpokládaných chemických pochodů v mezihvězdném prostoru je zmíněn mechanismus základní interstellární chemie, demonstrovaný na procesech probíhajících za přítomnosti mezihvězdného vodíku a uhlíku. Hlavní pozornost je věnována možnosti laboratorního měření rotačních spekter kationtů a aniontů a jejich následné identifikaci v mezihvězdném prostoru. Podrobněji jsou diskutovány současné znalosti o chování a o detekci astronomicky nejzajímavějších a nejnadějnějších kandidátů aniontů: SH-, C7-, C2- a CN-., Svatopluk Civiš, Tereza Šedivcová., and Obsahuje seznam literatury
Životní dráha Jaroslava Heyrovského (1890-1967), fyzikálního chemika a dosud jediného českého laureáta vědecké Nobelovy ceny, byla v podstatě klidná, naplněná pilnou vědeckou a pedagogickou prací. Přesto se jeví některá období jeho života jako rozhodující pro jeho kariéru. Patří k nim bezesporu tříletí 1921-1923. V únoru 1922 Heyrovský objevil elektrolýzu s kapkovou rtuťovou elektrodou, později pojmenovanou polarografie. Ta se stala určující pro jeho další vědecká bádání. Je pojednáno posledních 15 měsíců život J. Heyrovského, kdy mimo jiné obdržel svůj poslední čestný doktorát., The tranquil life of Jaroslav Heyrovský (1890-1967), a physical chemist, professor of the Charles University in Prague, and currently the only Czech laureate of the scientific Nobel Prize, was in substance filled with hard-working scientific and pedagogical activities. Nevertheless, there was one period of his life, during which it became decisive for his career, namely the three years from 1921 to 1923. In February 1922 Heyrovský discovered electrolysis using a dropping mercury electrode, later named polarography, which was a defining step for his whole life and further scientific research. The last 15 months of J. Heyrovský‘s life are reviewed. During this period he received his 6th honourable doctorate. Following his death the funeral ceremony on 4th April 1967 in Prague is described in detail., Jiří Jindra., and Obsahuje seznam literatury
Na Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT v Brně je od konce devadesátých let minulého století soustavně budována laboratoř povrchů a tenkých vrstev. V současné době tvoří část vědeckého zaměření laboratoře nově se rozvíjející technologický směr: výroba a (fyzikální) charakterizace nanoobjektů (zpravidla objekty mající alespoň jeden z rozměrů v řádu desítek nanometrů). K jejich přípravě se užívá metoda LAO, pomocí níž lze připravit nanostruktury tvořené oxidy na površích kovů a polovodičů. Pro případné průmyslové využití tvorby nanostruktur se jeví perspektivní metoda fokusovaných iontových svazků (metoda FIB), kterou se pracovníci z ÚFI FSI zabývají ve spolupráci s firmou TESCAN Brno (komerční prezentace firmy je na obálce tohoto čísla)., Jiří Spousta., and Obsahuje seznam literatury