Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.
Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) se vyskytuje v mírném pásu Evropy a jeho areál zasahuje až do oblasti jihozápadní Sibiře. Ve střední Evropě najdeme hořepník na nehnojených, střídavě vlhkých bezkolencových loukách a extenzivních pastvinách. V ČR i řadě okolních zemí je hořec hořepník považován za vzácný a ohrožený druh, a to přestože jde o vytrvalý, dlouhověký druh, který produkuje velký počet semen. Podobně jako řada dalších druhů se stal obětí odvodnění a radikálních změn ve způsobu obhospodařování krajiny. Pro zachování životaschopné populace hořce hořepníku je hlavní klíčení a přežívání semenáčků, které úspěšně probíhá pouze na ploškách s obnaženým půdním povrchem (gaps). Optimálně načasované kosení, pastva či nejlépe jejich kombinace jsou vhodným managementem hořepníkových lokalit a nadějí i pro kriticky ohroženého modráska hořcového (Phengaris alcon, dříve Maculinea alcon). Tento druh využívá hořce hořepníky u nás coby hlavní živnou rostlinu a dostatečně početná populace hořepníku je považována za jednu z hlavních podmínek výskytu modráska., Gentiana pneumonanthe occurs in the temperate zone of Europe, with its range extending to southwest Siberia. In central Europe, the species grows in oligotrophic wet meadows (Molinion) and extensive pastures. Plants are perennial, long-lived and produce many seeds. It is a rare and endangered species of the Czech flora and floras of many neighbouring countries; drainage of its sites and abandonment of traditional management practices are the major threats. Germination and seedling survival (the crucial phases of the species life cycle) are successful only in gaps with bare soil. Proper timing of mowing and grazing, or preferably their combination, are necessary for effective species conservation. They also give a chance to the Blue Alcon (Phengaris alcon, formerly Maculinea alcon), a monophagous butterfly feeding on Marsh Gentian. The Blue Alcon usually occurs only in large populations of its food-plant., Zdenka Křenová., and Obsahuje seznam literatury
Poslední díl seriálu seznamuje se dvěma opravdu blankytně modrými hořci. Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) má těžiště rozšíření v prostoru střední Evropy, Alp a Balkánu. Nedávné studie potvrzují, že jde o vytrvalý, relativně krátkověký druh. Pozoruhodná je jeho schopnost vegetativního rozrůstání z adventivních pupenů. Ty dávají vzniknout novým nadzemním lodyhám, které jsou neodlišitelné od samostatných oddělených rostlin. Experimentální studie ukazují, že je velmi obtížné stanovit optimální obhospodařování jeho lokalit. Seč v tradičních termínech (červen) výrazně ničí jeho lodyhy. Stejně tak je druh náchylný na zarůstání lokalit křovinami a nedostatek prostoru (mezer v porostu, tzv. gapů) ke klíčení. Hořec křížatý (Gentiana crutiata) roste roztroušeně téměř v celé Evropě a západní Asii. Jde o vytrvalý druh. Jeho dlouhodobé přežívání na lokalitě je však závislé zamezení zarůstání a možnosti vyklíčení semen na obnažených, disturbovaných plochách. Často roste, obdobně jako další druhy hořců a hořečků, na místech, kde byla disturbance prováděná pasenými zvířaty nahrazena aktivitami moderního člověka (jízda na koních, motorkách, čtyřkolkách, též ve vojenských újezdech na dopadových plochách či tzv. tankodromech). Hořce a hořečky jsou přírodním a kulturním dědictvím naší krajiny. Cílem seriálu bylo ukázat, že jako takové má smysl jejich biotopy chránit a obhospodařovat., The last part of our series introduces two species. The Fringed Gentian (Gentianopsis ciliata) occurs in Central Europe, in the Alps and in the Balkans. It is a perennial but relatively short-lived species, remarkable for vegetative propagation from adventitious buds. Tailoring management of its sites is very difficult – traditional mowing in June destroys many of the stems, but the inhibition of succession and the creation of gaps are essential for successful propagation of the species. The perennial species Cross Gentian (Gentiana cruciata), scattered across Europe and western Asia, occurs in places where traditional disturbances by grazing animals are often replaced by human leisure activities or military training. The inhibition of shrub succession and small-scale soil disturbances are essential for survival of this species. The main aim of our series was to justify the protection of Gentians and suggest appropriate management of their habitats., and Zdenka Křenová, Jiří Brabec.
Hlavním druhem posledního dílu horečkové části seriálu je hořeček nahořklý. Jde o široce rozšířený druh - Evropa, severní Asie až po střední Sibiř, Dálný východ, Severní Amerika. Počet lokalit a velikost populací tohoto druhu však v ČR v posledních dekádách dramaticky poklesl. V současné době je prokázán ze 71 lokalit (70 lokalit G. amarella subsp. amarella a jedna lokalita G. amarella subsp. lingulata). Z ČR je známo též několik horečkových kříženců. Do současnosti se zachovaly populace dvou z nich. U hořečků je známé synchronizované kolísání velikosti populací. V ČR lze tento jev dokumentovat na dvou druzích přežívajících dosud ve více populacích (G. praecox subsp. bohemica a G. amarella). Příčiny synchronizace nejsou známy. Jednou z hypotéz je masivní klíčení, růst a v dalším roce kvetení hořečků v mezerách nárazově vytvořených v jinak relativně zapojeném travním porostu. Synchronizované vytvoření mezer v porostu pak může být způsobeno přísuškem během vegetační sezóny., G. amarella is a widely distributed species (Europe, northern Asia to Central Siberia, the Far East and North America); however, the number of its sites and population size have decreased dramatically in the last few decades in the Czech Republic. At present, the species is documented from 71 sites here (70 sites of G. a. subsp. amarella, one site of G. a. subsp. lingulata). Several hybrids of Gentianella species are also known from the Czech Republic (two of them have survived so far). A synchronized inter-annual fluctuation in population size is documented for G. praecox subsp. bohemica and G. amarella in the Czech Republic. The reasons behind, however, remain unclear. Massive establishment, survival and flowering in the year following the creation of gaps in vegetation have been suggested as an explanation. Synchronized occurrence of gaps may be caused by a dry period during the growing season., Jiří Brabec., and Obsahuje seznam literatury
Článek představuje klíčové okamžiky evoluce suchozemských rostlin. Chce ukázat výsledky, které přinesl systematický výzkum nedávných let a které změnily naši představu o příbuznosti jednotlivých skupin cévnatých rostlin. Snaží se také vysvětlit a obhájit změny v zažitých skupinách a jménech., This article shows the evolution of land plants and presents the results of systematic research and changes in our understanding of phylogenetic relations. Changes in the group delimitation and in nomenclature are defended., and Milan Štech.
Půdní semenná banka má vliv na složení vegetace na daném stanovišti. Semena různých druhů rostlin jsou velmi variabilní jak svým tvarem, tak velikostí. Tato variabilita výrazně ovlivňuje vznik a vývoj složení půdní semenné banky a tím i životnost semene. Složení půdní semenné banky je často výrazně odlišné od složení vegetace na daném stanovišti, což je nejvíce patrné u lesních biotopů. Ke studiu půdní semenné banky se využívá zejména dvou rozdílných metod - metoda ruční separace semen a kultivační metoda., The soil seed bank influences the composition of vegetation on the site. Seeds of different plant species are highly variable both in shape and size. This variation strongly affects the formation and composition of soil seed bank, as well as seed persistence. Soil seed bank composition often considerably differs from that of the local vegetation, which is most evident in forest habitats. Two different methods - separation and cultivation - are used for research into the soil seed bank., Jana Kůrová., and Obsahuje seznam literatury
Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je vysoce ekologicky specializovaný druh jednoleté trávy (čeleď lipnicovité - Poaceae), rostoucí ve vodních nádržích a tocích po dočasném poklesu vodní hladiny. Přežít na stanovištích, která často podléhají rychlým a nečekaným změnám, jí napomáhá řada adaptací, např. velmi krátký vývojový cyklus (5-7 týdnů) a jeho proměnlivost v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí, drobná, snadno šiřitelná semena a tvorba dlouhodobé semenné banky. Je rozšířena na třech kontinentech, avšak nejvíce lokalit je známo z rybníků v České republice, zejména v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině. Vedle příznivé kombinace přírodních faktorů (klima, geologická stavba) se za velkou koncentrací lokalit na našem území nepochybně skrývá pozoruhodná synchronizace životního cyklu puchýřky s po staletí se opakujícím hospodářským cyklem chovu kapra., Coleanthus subtilis, a highly ecologically specialised annual grass species (Poaceae), grows in water bodies and watercourses after a temporary decrease of water level, and shows a range of adaptations to this habitat subjected to fast and unexpected changes (e.g., short life cycle, phenotypic plasticity, small, easily dispersible seeds, long-term soil seed bank). The highest number of sites is known from the Czech Republic (especially South Bohemian fishpond basins and the Bohemian-Moravian Uplands). Besides natural factors (climate, geology), the remarkable synchronisation of Moss Grass life cycle with the farming cycle of Common Carp (Cyprinus carpio) is undoubtedly the reason for its disjunct distribution., Kateřina Šumberová, Michal Ducháček., and Obsahuje seznam literatury
V návaznosti na naše předchozí články tento příspěvek shrnuje a osvětluje pozoruhodné až rekordní vlastnosti vodních masožravých rostlin bublinatek (Utricularia, Lentibulariaceae) na úrovni ekofyziologické, biofyzikální i molekulárně genetické. Patří mezi ně velice rychlý vrcholový růst prýtu, rekordně vysoká rychlost fotosyntézy a velmi účinná reutilizace N a P ze starých prýtů, ale nikoliv K. Byl prokázán velmi rychlý průběh spuštění pastí, jejich spontánní spouštění bez mechanického podnětu po určité době, rozsáhlé vylučování organických látek do tekutiny pastí k podpoře pasťových mikrobních komenensálů i komplexní regulace tvorby pastí., As a follow-up to our previous papers, this paper summarises and elucidates remarkable and record-breaking eco-physiological, biophysical, and molecular characteristics of aquatic carnivorous bladderworts (Utricularia, Lentibulariaceae). These include the very rapid apical shoot growth, record high photosynthetic rate, and very effective N and P (but not K) reutilization in old shoots. Moreover, an extremely rapid time-course of trap firing, their spontaneous firing without any mechanical stimulus after certain time periods, extensive secretion of organic substances to the trap fluid to support microbial trap commensals, and a complex regulation of trap production are shown and discussed here., and Lubomír Adamec, Dagmara Sirová, Jaroslav Vrba, Jiří Bárta, Jiří Šantrůček, Karel Šimek.
Městské parky, dřeviny a byliny kolem cest a v zahradách. Za vznikem tohoto historického dědictví stáli britští obchodníci s vínem a cukrem z cukrové třtiny, kteří v 18. a 19. stol. zakládali zahrady kolem svých farem a sídel. Později se izolované zahrady spojily a vznikaly první větší zahradní celky kolem hotelů. Ve 20. stol. se zakládaly parky již přístupné veřejnosti. Vznikaly tematické sbírky tropických rostlin, kaktusů a jiných sukulentů. Parků, zahrad a ostatních zelených ploch je jen v hlavním městě Funchalu přes 450 ha. Téměř každý dům, hotel a restaurace má zahrádku. Jsou zde k vidění i keře a stromy prakticky z celého světa. Většinu z nich lze v našich podmínkách pěstovat pouze ve sklenících. Exotické rostliny byly vysazeny i ve volné krajině. Některé druhy jsou velmi agresivní a nekontrolovaně se šíří po ostrovech., In the 18th and 19th centuries, British merchants set up gardens around their settlements. Later, larger gardens appeared around hotels, and in the 20th century, parks were established, maintaining also collections of tropical plants or succulents. Almost 450 ha of these green spaces in the capital city of Funchal host trees and bushes from all over the world. Exotic species were planted even in open countryside. Some of them are invasive, spreading rapidly across the islands., and Miloslav Kuklík, Václav Zelený.