Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.
Článek stručně shrnuje základní adaptace xerotermních rostlin. K těm patří i povrchové struktury vzniklé z epidermis. Blíže je v textu pojednáno o krycích chlupech (trichomech), jejich funkci a morfologii. Článek doplňuji fotografie různých typů těchto trichomů., This article briefly summarises essential adaptations of xerothermic species. These include epidermal structures covering plant surface. The plant hairs (trichomes), their function and morphology are described in detail. The text is supplemented with photos of some trichome types., and Hana Mašková.
Tropické lesy ostrova Borneo v jihovýchodní Asii jsou celosvětově výjimečné vysokou biodiverzitou různých skupin organismů. Jejich podoba byla formována mimo jiné během čtvrtohorního kolísání hladiny světových oceánů, kdy byly ostrovy sundské oblasti vzájemně propojeny či odděleny, což mělo vliv na migraci organismů. Současná diverzita lesů Bornea sleduje gradient nadmořské výšky a vlastnosti substrátů, přičemž můžeme rozlišit několik hlavních typů lesa. V posledních desetiletích jsme svědky masivní těžby lesů, které jsou mnohde převáděny na plantáže palmy olejné., Tropical forests of the island of Borneo in South East Asia harbour an extraordinary high biodiversity of various groups of organisms. They have been shaped, among other influences, by the Quaternary fluctuations of the level of world’s oceans, connecting or dividing islands within the Sundaland, which has affected migration of species. The present diversity of forests in Borneo follows an elevational gradient and substrate properties, thus forming several main forest types. Over the past few decades, we have witnessed massive logging and transformation of forests into oil palm (Elaeis guineensis) plantations., Radim Hédl., and Obsahuje seznam literatury
Tropické deštné lesy jihovýchodní Asie jsou známé vysokou druhovou i morfologickou diverzitou rostlin a stromy jsou logicky klíčovou složkou tohoto ekosystému. Ostrov Borneo, se svými přibližně 3 000 druhy dřevin, není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Determinace druhů je zde právě kvůli vysoké diverzitě mimořádně složitým a komplexním úkolem, který vyžaduje mnohem větší úsilí než při práci v temperátních ekosystémech. Kromě běžných znaků se při určování tropických dřevin využívají i speciální znaky, jako je např. zásek do borky, barva exudátu či charakteristická vůně. Článek v krátkosti představuje jak významné stromové dominanty deštných lesů Bornea, jako jsou dvoukřídláčovité, tak i další čeledi stromů, jejichž zástupci jsou v lesích bohatě zastoupeni. Zajímavý je také výskyt evolučně starých linií, které nesou primitivní znaky krytosemenných rostlin. Tento článek uzavírá čtyřdílný seriál o tropických lesích Bornea., The tropical rain forests of south-east Asia are famous for their tall plant species and morphological diversity, with trees forming a key component of this ecosystem. The island of Borneo with more than 3,000 species of woody plants is no exception. Due to this high diversity, species identification is a very demanding and complex task, especially in comparison with temperate ecosystems. Apart from traditional characteristics, special traits are also useful for identification, e.g. bark slash and the resulting colour of exudate or typical odour. This article concludes the four-part series and presents a brief overview of dominant tree families of the tropical forests of Borneo including Dipterocarpaceae. The remarkable ancient evolutionary lineages are also introduced., and Michal Hroneš, Radim Hédl, Martin Dančák.
V této práci sumarizujeme data o výskytu invazních druhů řas a sinic v České republice a mapujeme reálná či potenciální rizika jejich rozšíření. Seznam invazních druhů v ČR obsahuje 10 druhů sinic, 9 rozsivek, 1 obrněnku, 1 zástupce třídy Ulvophyceae, 2 zelené řasy třídy Chlorophyceae a jednu krásivku., This paper summarizes data on alien species of algae and cyanobacteria in the Czech Republic; we identified actual or potential risks resulting from their spread. The list of aliens contains 10 species of Cyanobacteria (Cyanophyta), 10 species of Bacillariophyceae, one species of Dinophyta, one species of Ulvophyceae, two species of Chlorophyceae, and one species of Desmidiales., and Jan Kaštovský ... [et al.].
Vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus pseudoalbidus s anamorfou Chalara fraxinea způsobuje onemocnění známé jako nekróza jasanu na různých druzích jasanů v Evropě. Onemocnění se objevilo v Polsku na počátku 90. let po introdukci patogenu z Východní Asie. Následně se epidemie rozšířila do celého areálu přirozeného rozšíření hostitelských druhů a zasáhla i umělé výsadby a školky. Článek shrnuje historii a současný stav našeho poznání od objevu patogenu až po nejnovější poznatky., The ascomycete Hymenoscyphus pseudoalbidus with its anamorph Chalara fraxinea causes a disease known as ash dieback on various ash (Fraxinus) species in Europe. The disease emerged in Poland in the early 1990s after introduction of the pathogen from East Asia. The epidemic spread across the entire native distribution range of the host trees also affected artificial plantations and nurseries. This review presents the history and the state of research from the discovery of the pathogen to the most recent findings., and Ondřej Koukol, Ludmila Havrdová.
Ačkoli jsou elektrické signály typičtější pro neurony živočichů, také rostliny jsou schopné vytvářet tento druh signálů. Rozeznáváme u nich dva základní typy - variační a akční potenciály. Ty se od sebe odlišují určitými vlastnostmi, ale oba typy mají významný dopad na fyziologické procesy v rostlinách, např. na pohyb listů, fotosyntézu, dýchání, opylování, zavírání průduchů, syntézu hormonů nebo trávení hmyzu u masožravých rostlin., Although electrical signals are more typical for animal neurons, plants also have the ability to generate these signals. Two different types are recognized: action and variation potentials. They differ in certain characteristics, however both have significant impact on physiological processes in plants; e.g. on leaf movement, photosynthesis, respiration, pollination, stomata closure, hormone synthesis and insect digestion in carnivorous plants., Andrej Pavlovič., and Obsahuje seznam literatury
Rostlinný hormon auxin je známý jako regulátor prodlužování stonku a (ne)aktivity postranních pupenů. Ve skutečnosti ale dokáže mnohem více. Ovšem jen za předpokladu, že se ho správné množství vyskytuje ve správném místě a čase. Příjem auxinového signálu zajišťují receptory uvnitř buňky i na jejím povrchu., The plant hormone auxin is a long-known regulator of shoot elongation and auxiliary bud (in)activity. But there is much more about it – if the right amount of auxin appears at the right place and time. The auxin signal is perceived by both intracellular and surface receptors., and Jiří Libus.