Kresba (21, 3 x 17, 2 cm): nahý Herkules (lví kůže, kyj) s jablky Hesperidek v ruce za zády. Před Herkulem nahá Venuše s Amorem, nad Venuší déšť peněz, nad Herkulem Juno (koruna, žezlo) na trůnu, nohu má položenou na globu, vedle bohyně páv., Prag um 1600#, č. 261 s. 389-390., and Déšť peněz za Venuší je odkaz na Danaé a Jupiterovy zálety, rozhodování Herkulovo se tedy týká rozkoší a manželské věrnosti reprezentované Juno. Postoj Herkula s rukou s jablkem za zády je ohlasem antické sochy známé jako Hercules Farnese.
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. Kartuš s figurálním výjevem - žena, křidélka u hlavy, v pravé ruce drží zrcadlo, v levici triangl, v klíně má kouli. Za ní pult se dvěma globusy, za ní množství knih v knihovně. V knihovně dva učenci. U nohou ženy sedí putto a čte svitky. Za kartuší dva obelisky., Poche 1978#, 89., and Personifikace vědění (znalostí a vědomostí), malba kopíruje rytinu z Ikonologie Caesare Ripy (C. Ripa, Augsburg: Johann Georg Hertel, 1758-1760, část III, č. 188).
Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Pískovcová socha na soklu. Caesar (brnění, plášť sepnutý na rameni) stojí na pravé noze, hlava je nakloněna k levé ruce v předloktí pozdvižené. Pravá ruka svěšena dolů, drží jablko, vladařský symbol., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Antická socha, která je předlohou pro dílo v kroměřížské Kolonádě, byla objevena na Caesarově foru v Římě před rokem 1550. V letech 1562-1573 se dostala ze sbírky Ruffini na Kapitol, kde je dodnes. Byla často kreslena a existuje celá řada rytin, Mandík se mohl držet například grafiky publikované roku 1638 Perrierem (zrcadlově převráceno), sochařovým přídavkem je velké vladařské jablko a Caesarovy husté kudrnaté vlasy. Mandík evidentně nečetl tehdy velmi populární Životopisy dvanácti císařů od Suetonia, v nichž se zcela jednoznačně píše o Caesarově plešatosti, kterou originál v Kapitolských muzejích i podle něj zhotovené rytiny realisticky zachycují.
Olej na plátně (178 x 220 cm): vítězný Amor (luk, toulec) drží v ruce šíp, sedí na pytli s penězi, kolem hudební nástroje, globus, umělecká díla, zbroj, napravo je pes., Togner 1999#, s. 370, č. 366., and Kopie podle obrazu z roku 1640 ve sbírce arcivévody Leopolda Wilhelma. Obraz je ilustrací Vergiliova slavného verše ze Zpěvů pastýřských: "omnia vincit Amor: et nos cedamus Amori" (Verg. ecl. 10, 69).
Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): busta císaře z profilu, na sobě má pancíř a řád zlatého rouna. Nárameník pancíře má podobu lví hlavy, pod ním na pancíři Herkules s globem v ruce, na spodní části pancíře je personifikace Umění se soškou Vítězství v ruce, sedí na válečných trofejích. Busta spočívá na orlovi, po stranách globus s hvězdou., Prag um 1600#, I, č. 59 s. 153., and Na portrétu je Rudolf II. oslaven odkazy na císaře Augusta (orel, hvězdy, personifikace Umění sedící na zbroji jako atribut Zlatého věku). Současně je charakterizován jako druhý Herkules (nárameník v podobě lví hlavy, postava Herkula nesoucího zemský globus). Identifikace s Herkulem se promítla i do fyziognomického portrétu, neboť císařův profil je ozvěnou profilu lva na jeho nárameníku. Renesanční zájem o fyziognomiku vycházel z Aristotela (První analytiky 2, 26) a z Fyziognomiky, která mu byla připisována. Popis lva ve Fyziognomice odpovídá tomu, jak zvíře podal Vries, stejné rysy zdůraznil i u Rudolfa zdůraznil: čtvercová tvář a čelo, prohlubeň uprostřed čela a val nad obočím, rýha uprostřed čela. Díla antických fyziognomiků byla uvedena do obecného povědomí bestselerem Della Porty (Della Porta 1586, německý překlad Della Porta 1601). Reliéf se "lvím" portrétem Rudolfa II. byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Portrét mohl být uprostřed, po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).
Sochařská výzdoba na zábradlí jednoho ze tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Levé krajní schodiště v pohledu od zámku, druhá plastika vlevo dole: stojící putto bořící rýč do globu., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, 123-124.
Budova střední školy ("Xántus János Idegenforgalmi Középiskola", J. Xántus byl významný maďarský etnograf a cestovatel) ve stylu italské renesance. Vedle vchodu bronzová poprsí od Szőnyi Istvána. Po okny ve druhém patře průčelí pět reliéfů s alegorickými výjevy. První zleva: alegorie Umění (uprostřed okřídlená postava génia, jednou rukou se opírá o reliéf, druhou o hlavu sochy Kybelé, z obou stran putti provozující různé druhy literárního a výtvarného umění); na druhém výjevu: alegorie Přírodních věd (uprostřed socha Artemis (Kybelé, bohyně přírody, uctívaná v Anatólii), z obou stran putti zkoumající přírodu); třetí výjev: alegorie Náboženství (uprostřed anděl s knihou a křížem, z obou stran putto, který se modlí, drží kadidelnici, ošetřuje nemocného); čtvrtý výjev: alegorie Geografie (uprostřed globus a putto s pochodní, Evropa, po stranách personifikace kontinentů Afrika, Asie a Amerika (putto sedí na sfinze, drží palmu, svitek, stojí v loďce a drží praporec s nápisem Columbus); pátý výjev: alegorie Dějepisu - zleva Egypt (putto s lyrou, se štítem a egyptskou pokrývkou hlavy, za ním pyramida), Antika (sedící putto s římskou přilbicí), uprostřed Historie (žena s knihou), vedle ní Středověk (putto s dlátem tesá bustu vousatého muže, v levé ruce drží meč, u nohou má korunu Svaté říše římské) a poslední je Novověk (dítě s pochodní, u nohou má ozubené kolo., Ráday 1998, 313, obr. 184-185., and Alegorické výjevy připomínají předměty školní výuky.
Maďarské národní muzeum ("Magyar Nemzeti Múzeum") je nejstarší v Budapešti. Bylo budováno v letech 1836 - 1846, vnitřní dekorace do roku 1860. Původní budova byla roku 1920 přestavěna. Průčelí se sochařsky zdobeným štítem: uprostřed personifikace Pannonie se štítem, držící v každé ruce věnec, vpravo dvě dívky - personifikace vědy a umění, vlevo Historie zapisující slavné činy a Sláva s palmovou ratolestí a trubkou. V pravém cípu štítu vousatý muž - alegorie řeky Danaje, vlevo dívka - alegorie Drávy. and Zádor 1981, obr. 66-69; Vadas 1993, s. 14.
Kresba perem (190x300mm, list 40/33). Návrhy na sochy čtyř stojících múz - zleva žena s loutnou, žena s amorkem, žena s harfou, žena s globem a kružítkem u nohou., Togner 2008#, 69-79, pozn. 9., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly.