Příspěvek se zaměřuje na dílo profesora Antonína Hobzy, československého odborníka na mezinárodní právo první poloviny 20. století. První část představuje a hodnotí jeho chápání mezinárodního práva s ohledem na změny, k nimž od Hobzovy doby došlo v oblasti subjektů, pramenů a základních zásad tohoto práva. Druhá část uvádí a analyzuje Hobzovy odhady budoucího vývoje v oblasti mezinárodního práva, týkající se vztahu přirozenoprávního a pozitivistického přístupu, vzniku mezinárodních institucí, včetně stálých soudních orgánů, změn v oblasti kontroly dodržování a vynucování mezinárodního práva a vztahu mezinárodního práva a vnitrostátních právních řádů. Příspěvek dokládá, že i když ve své době mohl Hobza působit jako naivní snílek, z dnešního pohledu vychází z hodnocení spíše jako opatrný realista. Hobza správně identifikoval hlavní vývojové trendy mezinárodního práva, podcenil ale rychlost a rozsah změn, jimiž toto právo v posledních desetiletích prošlo. and The article introduces the work of professor Antonín Hobza, a Czechoslovak expert on international law who lived in the first half of the 20th century. The first section presents and assesses Hobza’s view of international law taking into account changes that have taken place in international law since Hobza’s concerning its subjects, sources and fundamental principles. The second sections gives an overview of Hobza’s estimates for the future development of international law, concerning the relationship between natural law and positive law, the establishment of international institutions, including permanent international courts, changes with respect to the control and enforcement mechanisms and the relationship between international law and national legal orders. The article shows that although in his time,Hobza could have been seen as a naive utopian, from today’s point of view, he rather scores as a cautious realist.Having successfuly identified the main trends of the future development of international law, Hobza underestimated the rate and extent of this development
The article deals with the circumstances of founding, subsequent development and the most important characteristics of the Časopis Matice moravské (founded in 1869). It also describes and analyses the institutional and social-political context of the important milestones in the history of this periodical that belongs to the oldest scientific journals in Central Europe focused on history, linguistics and cultural history.
The article deals with the circumstances of founding, subsequent development and the most important characteristics of the Časopis Národního muzea (founded 1827). It also describes and analyses the institutional and social-political context of the important milestones in the history of this periodical that belongs to the oldest scientific journals in Central Europe focused on history, linguistics and cultural history.