Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
The Academies of St John presented by the Society of Bohemian Journalists in the form of a series of orchestral concerts held in Prague took place as a part of celebrations in honour of St John of Nepomuk held each May from 1878 until 1885. The Society of Bohemian Journalists held the events for the purpose of raising money, and on an ideological level, the events were intended to create room for the presentation of orchestral works by Bohemian composers. The organizer of the Academy was the writer, poet, and journalist Jan Neruda, whose feuilletons and reviews in the newspaper Národní listy reflect on the academies that they produced, but on a broader level, they also reveal his attitude towards the saint and the traditional veneration of John of Nepomuk. As a source, this period correspondence of the direct or indirect participants in the Academies of St John or in another project with similar aims (the Slavonic Concerts of the Academic Readers Association) has not previously been exhaustively studied, and it offers insight into Prague’s concert life at the time., Petra Kolátorová., Rubrika: Studie, Obsahuje seznam literatury, and Anglické resumé na s. 296-298.
Hudební život terezínského lágru v letech 1943-1944 v recenzích vězněného skladatele. Soupis a informace o účinkujících, poznámky a rejstřík. and Hudební kritika a publicistika.
Sebrané drobné příběhy a epizody ze života Antonína Dvořáka, jak se uchovaly ve vzpomínkách konkrétních pamětníků, nebo jako anonymní anekdoty., Zvláštní otisk z krajinského listu "Chrudimský kraj", roč. 24, č. 10, 11 a 12., and Hudební osobnosti.
Soubor sebraných studií a článků věnovaných pražskému hudebnímu životu 2. pol. 18. století, vč. mozartovských témat, a českým i německým skladatelům raného romantismu z pohledu širších hudebně historických souvislostí 19. století., V textech publikovaných již dříve v rakouských a německých novinách a časopisech se autor věnuje také hudebnímu divadlu, českému hudebnímu školství, velkým hudebním zjevům přelomu 18. a 19. století a raného romantismu a široký tematický záběr tohoto souboru završuje obecný pohled na dobové pojetí dějin hudby., Rudolph Freiherr Procházka, and Dějiny české a československé hudby.
Obsahuje bibliografické odkazy., Ostatní autoři viz poznámky pod čarou., and Cechia. Cong hoa Séc. Cseh Köztársaság. Csehország. Czech Republic. Czechy. Česká republika. Česká socialistická republika. České země. Česko. ČR. ČSR. Chequia. République tcheque. Tjeckien. Tschechien. Tschechische Republik. Tšekin tasavalta. Tšekki. Země české.
The diaries of the Bohemian nobleman Johann Nepomuk Chotek (1773-1824) are an important new source for the history of music in Prague. In particular, they describe 17 concerts given by the Society of Musicians between 1804 and 1822 in the Estates Theater. The programmes of seven concerts were previously unknown. Chotek not only gives accurate dates for the performances, but also names the pieces and performers, thus supplementing the information in Michaela Freemanová‘s 2003 article on this society. As a trained music connoisseur, Chotek also critiques the orchestra and singers, judges the music, and describes the reaction of the public., Rita Steblin., and České resumé na s. 61, anglický abstrakt na s. 47.
This study examines the life and performing artistry of the pianist Barbara Kozeluchova (1781-1821), daughter of Johann Anton Kozeluch (1738-1814), an important Prague composer and choir director at the Cathedral of St Vitus. On the basis of period reports in the Bohemian and foreign press, it also discusses her performances at the Estates Theatre. During the eighteenth and nineteenth centuries, the theatre building also served the function of a concert hall where leading Bohemian and foreign performers appeared., Ludmila Mikulášová., Obsahuje seznam literatury, and Německé resumé na s. 69, anglický abstrakt na s. 63.
Zpráva informuje o práci Gertraud Marinelli-Königové a její připravované publikace o reflexi českého kulturního života ve vídeňských periodikách v letech 1805-1848., Vlasta Reittererová, Hubert Reitterer., and Rubrika: Informatorium
Studie Jiřího Sehnala se zabývá hudebním životem v augustiniánském klášteře u Všech svatých v Olomouci v době baroka a osvícenství., Jiří Sehnal., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 271, anglický abstrakt na s. 245.
Studie Michaely Freemanové se zabývá působením pražské varhanické školy, která patřila k významným vzdělávacím institucím v čechách v 19. století., In the early decades of the 19th century, three important music institutions were founded in Prague – the Tonkünstler Wittwen-und-Waisen Societät, the Conservatoire and the Organists College, opened in 1830 by the Verein der Kunstfreunde für Kirchenmusik in Böhmen (the Society for Sacred Music in Bohemia, founded in 1826). The aim of the Society was to awaken an interest among the wider public in sacred music which, at that time, was neglected and in decline. The Organists College offered tuition to members of the Christian churches as well as to Jewish communities. During the one-year course, later extended to two, and subsequently to three years, the organists, and later also choirmasters, acquired a knowledge of harmony, counterpoint, figured bass, improvisation and composition, and also learnt how to perform sacred music. The school was attended by numerous outstanding musicians, from home and abroad, among them Antonín Dvořák and Leoš Janáček; in 1890, it merged with the Prague Conservatoire., Michaela Freenamová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 392, anglický abstrakt na s. 369.
Studie Markéty Hallové se zabývá historií vzniku kantáty "Slavnostní zpěv", op. 113, hudebního skladatele Antonína Dvořáka na text Jaroslava Vrchlického, která vznikla k oslavám sedmdesátých narozenin Josefa Tragyho, dlouholetého jednatele Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách., Markéta Hallová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 364, anglický abstrakt na s. 343.
Recenzent nejprve nastiňuje odbornou produkci věnovanou hudbě (především vážné) a hudební kultuře ve vztahu k politice a jejím institucím v Československu v období komunistického režimu. V recenzované monografii si autorka podle něj jako jedna z prvních v českém prostředí klade otázku, jak a díky čemu je možné fungování špičkového hudebního tělesa v totalitním prostředí, a vlastně jemu navzdory. Jádro její práce tvoří líčení působení České filharmonie v ovzduší prvního desetiletí po únoru 1948, v konfrontaci s neustálou snahou komunistického režimu kontrolovat jeho činnost prostřednictvím stranických, a především bezpečnostních orgánů. Vypomáhá si exkurzy do reality šedesátých let až osmdesátých let a uvádí, že snahy o zneužití hudebníků České filharmonie k agenturní spolupráci se za celou dobu prakticky nezměnily. Autorka sleduje i program a dramaturgii filharmonie, v nichž museli hudebníci přistupovat na kompromisy s požadavky na uvádění ideologicky angažovaných děl. Přes dílčí kritické připomínky se práci dostává pozitivního hodnocení, zejména z faktografického hlediska., The reviewer first offers an overview of scholarly research on music (primarily serious music) and music culture in relation to politics and institutions in Czechoslovakia under the Communist régime. The author of the book under review, he claims, is one of the first Czechs to ask how and why a leading music ensemble could operate in totalitarianism and even in opposition to it. The core of book comprises the author´s discussion of the Czech Philharmonic durign the first decade after the Communist takeover in late February 1948, in the face of continuous efforts by the régime to keep an eye on the orchestra by means of Party institution and, particularly, the secret police. The author uses excursions into Czechoslovak life from the 1960s to the 1980s, and writers that the offorts to enlist Czech Philharmonic musicians to collaborate with the secret police were practically continuous throughout the period. She discusses the programme and production plans of the orchestra, in which the musicians had to accept comprises with the demands to perform ideologically engagé works. Despite some minor criticisms, the reviewer, on the whole, judges the book positively, particularly concerning the factual information it presents., [autor recenze] Václav Nájemník., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Sólové pěvecké kvarteto Pražského Hlaholu: Eduard Krtička, Václav Masopust, Emanuel Starý a Karel Ryba. and Na oslavu padesátileté činnosti mateřského spolku ze svých pamětí vypravuje Karel Ryba, člen "Kytary".
Zpráva Kateřiny Nové je věnována mezinárodní muzikologické konferenci, která se uskutečnila ve dnech 30. března až 1. dubna v anglickém Manchesteru., Kateřina Nová., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.