Na zadním přídeští je nečitelné modré kulaté razítko Na přední přídeští je napsáno: Dne 3 srpna 1867 obdržel tento rukopis Václav Staněk doktor v lékařství v Praze od p Hynka Rulfa - z pozůstalosti po nebožtíku p Janu Zoblovi, doktoru lék Pod tímto nápisem je nápis drobnějším rukopisem: Od p prof Dr V Staffala r 1890 obdržel V-B Schutz, Jedná se rukopis tmavým inkoustem s iniciálami zvýrazněnými zlatou barvou na ručním papíře, svázaný do celopergamenové vazby s dřevěnými deskami. Potah je téměř bez výzdoby. Knižní blok se uzavírá na dva páry železných trnových spon, volné části jsou rozkované na pg řemínky. S největší pravděpodobností došlo k vyřezání dvou listů v úvodu bloku. Kniha byla v roce 2004 restaurována K. Opatovou. Stav před restaurováním: mírně poškozený vnitřní blok, pergamenový potah mírně zašpiněn a odřen, papír zaprášený, zažloutlý, některé listy mechanicky poškozeny (i červotočem), chybí pg řemínek spolu s volnou částí spony na zadní desce. Kniha je uložena v ochranném pouzdře z nekyselé lepenky, Restaurování 2005 Desinfekce, oprava Kateřina Opatová, and Digitalizace 2004 AiP Beroun
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí., Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment., Taťána Kršíková, Radka Buţgová, and Literatura