Autor přijímá implicitní výzvu k dialogu nad knihou I. Markové nazvané Dialogičnost a sociální reprezentace. Všímá si toho, jak Marková rozebrala dvě situace – z Joyceova Odyssea a Havlovy Moci bezmocných. V jejím podání dominuje někdy v sociálním životě lidí jednání (jakožto znak) nad slovem, které o funkci znaku přichází. Oproti tvrzení o osudových dopadech jednání občanů na jejich identitu v minulém režimu autor formuluje myšlenku, že lidé nemuseli přicházet o autentičnost, i když nemluvili pravdu či byli „odpojeni“ od slov jakožto znaků. Polemizuje i s myšlenkou o nekomunikativnosti jazyka. Oproti teorii sociálních reprezentací se odvolává na analýzu diskurzu. V diskuzi pak nabízí jiné výklady „chování zelináře“.
Evropa se nachází pod tlakem silné imigrace. Nejde přitom o nic nového, v pravěku docházelo k migracím poměrně často a lze říci, že z dnešního pohledu náš genofond spíše obohatily. Pro budoucí identitu příchozích je podstatné, jak se k nim budeme nyní chovat, protože identita se vytváří vždy v interakcích., Europe is under a relatively strong immigration pressure. However, this is nothing new; prehistoric migrations occurred quite often and we can retrospectively summarize they rather enriched our gene pool. Since the identity of immigrants is always created in interactions, it is essential how we treat these people right now., and Viktor Černý, Martin Hájek.