Tento článek se pokouší zodpovědět na otázky související s problematikou konstrukce pohlavní identity v právním řádu. V této souvislosti se zabývá i nejasnostmi ohledně chápání pohlaví a pohlavní identity v různorodých pozicích, jak je uchopeno biologicky (sex), sociálně (gender) a psychicky. Zároveň tato stať poukazuje i na problematiku možného rozkolu právní identity (nazírané) s identitou subjektu (vnímanou). Jako příčinu možných problémů v konstrukci právního řádu spatřuje článek v zpředmětňování kategorie „identita“. V závěru jsou nastíněny praktické problémy českého právního řádu, které vznikají právě z artefaktů historického vnímání právní identity a poukázáno i na možné praktické řešení. and This article attempts to answer questions related to issues of the construction of sexual identity in the legal system. In this context, it deals with the uncertainty regarding the understanding of gender and sexual identity in diverse positions - biologically (sex), socially (gender) and mentally. At the same time, this paper points out the problem of possible disruption betwen the unity of the legal identity and subjective identity. The article sees the objectification of "identity" to be a possible cause for the problems the legal construction of identity faces. In conclusion, it outlines the practical problems of the Czech law that arise from the artifacts of historical perception of legal identity and points out the possible practical solution.
Sdělení představuje první zkušenosti s českou adaptací metody GIDS, Groningen Identity Development Scale, H. Bosmy (1985) aplikované v rámci výzkumu sedmnáctiletých respondentů longitudinální studie ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood). Jedním z cílů je stanovení závazků, které si mladý člověk formuje ve čtyřech oblastech – škola / volný čas / budoucí profese, přátelské / partnerské vztahy, život / svět / společnost a rodiče. Pro každou oblast je GIDS administrována ve třech krocích – rozhovor, formulace závazku, dotazník. Prostřednictvím dotazníku (11 položek) se zjišťuje síla závazku a míra explorace. V rámci našeho výzkumu byly výroky kategorizované z hlediska důvěryhodnosti (sugesce tazatelkou, dodržení pravidel, konzistentnost) a typu (subjektivní důležitost, osobní zaangažovanost, stabilita, zodpovědnost). Velikost souboru se lišila pro psychometrické analýzy dotazníku (N = 1200) a pro kategorizace výroků (N = 124). Výsledky potvrzují existenci dvou relativně na sobě nezávislých škál – síly závazku, která v sobě zahrnuje také jeho stabilitu, a množství explorace, představující prozkoumávání oblasti, které se výrok týká. Reliabilita obou škál i dotazníku jako celku, se pohybuje na střední úrovni.