There are two general views about the nature of what matters, i.e. about the metaphysical ground of prudential concern, the ground of the concern we have for our own future welfare. On the one hand, the identity-is-what-matters view tells us that prudential concern is grounded on one’s continuing identity over time; I am concerned with my own future welfare because it is my own future welfare. On the other hand, the identity-is-not-what-matters view tells us that prudential concern is not grounded on such continuing identity; rather, it is grounded on some continuity-relation, which only coincides with identity. In this paper, I explore a primary motivation for the latter view—viz., Parfit’s fission case—and show that there are interesting ways to resist it., Existují dva obecné názory o podstatě toho, co je důležité, tj. O metafyzickém základě obezřetného znepokojení, o důvodech zájmu, které máme k našemu vlastnímu budoucímu blahu. Na jedné straně je názor ''identity-co-záleží'', který nám říká, že obezřetnostní obava je založena na trvalé identitě v průběhu času; Zajímám se o své budoucí sociální blaho, protože je to moje vlastní budoucí blaho. Na druhou stranu názor ''identity-ne-jak-to-záleží'' nám říká, že obezřetnostní obava není zakotvena na takovéto pokračující identitě; spíše je založen na nějakém vztahu kontinuity, který se shoduje pouze s identitou. V tomto článku zkoumám primární motivaci k posledně uvedenému pohledu - viz., Parfitovu štěpící případ - a ukázat, že existují zajímavé způsoby, jak tomu odolat., and Jeremiah Joven Joaquin