V horní sálové hradní místnosti byla vymalována galerie římských císařů, začínající Juliem Caesarem a končící Maxmiliánem II., Indra 1990#, s. 154, pozn. č. 44., and Podle dochovaných archiválií galerii vytvořil městský malíř Matěj Rahn, ve spolupráci se šumperským městským malířem Theodorem Neumannem. Tato obrazová galerie imperátorů se nedochovala.
Vstupní průčelí budovy je pokryto sgrafity, nad okny v přízemí lunety se čtyřmi bustami tří mužů a jedné ženy v medalonech, dále znaky a monogram "I. B.B.Z.K.+L Z W". Kolem oken grotesky, bosovaný vstupní portál se znakem Jana Blahoslava Bilského z Křístova a letopočtem 1592., Poche 1977#, s. 574., Spurný 1983#, s. 110-111., and Portrétní galerie v lunetách je považována za portréty bývalých majitelů zámku (Spurný 1983, 110-111). Vzhledem k tomu, že zobrazené figury drží žezla a na hlavách mají antikizující přilbu nebo vavřínový věnec, nelze portréty považovat za rodovou galerii, ale za galerii portrétů ideálních vládců. Tyto portréty byly tvůrci sgrafit přebírány z grafických listů (Srov. např. Gemeiner loblicher Eydgnossenschaft Stetten, Landen, und Volckeren chronikwirdiger Thaaten Beschreybung, Zürich 1548).
Průčelí zahradního traktu, vrchní terasa na severozápadě, zahrada původně se sochařskou výzdobou, na sloupech ohradního plotu čtyři busty antických císařů.
Měšťanský dům zvaný Vyletělovský. Na štítě průčelí busta Imperátora., Poche 1978#, 82-83., and Srov. Soupis památek, 01. Politický okres kolínský (1897), s. 90-91.
Nástěnná malba: císař. Jeden výjev z série jezdeckých portrétů antických císařů. and Fresky zřejmě vznikly podle grafických listů, série jezdeckých portrétů antických císařů s identifikačními nápisy: Augustus, Tiberius, S. Otho, A. Vitellius, Caligula, T. Claudius , F Vespasianus, T. Vespasianus II, D. Nero, S Galba, Domitianus, C. Julius Caesar. Série byla publikována v 17. století, patrně v Nizozemí.
Mramorová busta, poprsí muže., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 116., and V roce 1870 zakoupil Bedřich z Fürstenbergu, arcibiskup olomoucký, antické a antikizující busty, které dal umístit do oblouků nik v Maxmiliánově kolonádě. Odtud později její tradiční název Pompejská. Dnes jsou busty v Arcidiecézním muzeu.
Dvě busty císařů v nadživotní velikosti., Poche 1978#, 300-301., Pokorná 2003., and Poche 1978 s. 301: v zahradě domu čp. 1, od stejného autora jako Herkules ve Voigtových sadech.
Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): busta císaře z profilu, na sobě má pancíř a řád zlatého rouna. Nárameník pancíře má podobu lví hlavy, pod ním na pancíři Herkules s globem v ruce, na spodní části pancíře je personifikace Umění se soškou Vítězství v ruce, sedí na válečných trofejích. Busta spočívá na orlovi, po stranách globus s hvězdou., Prag um 1600#, I, č. 59 s. 153., and Na portrétu je Rudolf II. oslaven odkazy na císaře Augusta (orel, hvězdy, personifikace Umění sedící na zbroji jako atribut Zlatého věku). Současně je charakterizován jako druhý Herkules (nárameník v podobě lví hlavy, postava Herkula nesoucího zemský globus). Identifikace s Herkulem se promítla i do fyziognomického portrétu, neboť císařův profil je ozvěnou profilu lva na jeho nárameníku. Renesanční zájem o fyziognomiku vycházel z Aristotela (První analytiky 2, 26) a z Fyziognomiky, která mu byla připisována. Popis lva ve Fyziognomice odpovídá tomu, jak zvíře podal Vries, stejné rysy zdůraznil i u Rudolfa zdůraznil: čtvercová tvář a čelo, prohlubeň uprostřed čela a val nad obočím, rýha uprostřed čela. Díla antických fyziognomiků byla uvedena do obecného povědomí bestselerem Della Porty (Della Porta 1586, německý překlad Della Porta 1601). Reliéf se "lvím" portrétem Rudolfa II. byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Portrét mohl být uprostřed, po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).