It is often supposed that linguistic, conceptual and, perhaps, other kinds of intuitions are one of the most important tools used to test theories in analytical philosophy. On this view, intuitions thought to be rich enough to be applicable to all the data the philosopher has used in formulating and testing her theory; but specific enough to enable one to choose between competing theories; and transparent enough to be clearly relevant for the theory. In the light of certain examples from epistemology and philosophy of language, it is claimed here that these requirements are not met. Consequently, evaluation of philosophical theories on the basis of intuitions leads to unreliable and problematic results., Marián Zouhar., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Empirical examinations about cross-cultural variability of intuitions, the well-known publication of Stich and his colleagues criticiz-ing thought-experiments and intuitions in philosophical debates, is still a challenge that faces analytical philosophers, as any systematic investigation of the methodology of philosophy must give answers to these basic questions: What is intuition? What role should intuitions play in philosophy? I present and examine the sceptical argument of experimental philosophers, and claim that experimental philosophers misunderstand the role of evidence in philosophy. My argument will utilize Goldman’s view, according to which intuitions give reliable (though not infallible) evidence about a person’s concepts, and this knowledge is valuable for further philosophical research as well. I will argue that the sceptical conclusions of experimental philosophers are harmless against this conception of philosophy, because even from a naturalist perspective certain kind of intuitive judgments about our concepts can be warranted, and this grants the specific epistemic status of intuitions. Of course, the reliability of introspection can be challenged. However, denying self-knowledge about my internal mental states is disputable - as I will show - both from a philosophical and a scientific point of view., Empirické zkoušky o mezikulturní variabilitě intuic, známá publikace Sticha a jeho kolegů, kteří kritizovali myšlenkové experimenty a intuice ve filosofických debatách, jsou stále výzvou, před níž stojí analytičtí filozofové, jako jakékoli systematické zkoumání metodologie filosofie musí odpovědět na tyto základní otázky: Co je to intuice? Jakou roli by měly ve filozofii hrát intuice? Předkládám a zkoumám skeptický argument experimentálních filosofů a tvrdím, že experimentální filozofové nepochopili roli důkazu ve filozofii. Můj argument využije Goldmanovy názory, podle kterých intuice dávají spolehlivé (i když neomylné) důkazy o pojetí člověka, a tyto znalosti jsou cenné i pro další filosofický výzkum. Tvrdím, že skeptické závěry experimentálních filosofů jsou proti tomuto pojetí filosofie neškodné, protože i z naturalistického hlediska může být odůvodněn určitý druh intuitivních úsudků o našich pojmech, což poskytuje specifický epistemický stav intuic. Samozřejmě, že spolehlivost introspekce může být zpochybněna. Nicméně popírání sebepoznání mých vnitřních duševních stavů je sporné - jak ukážu já - jak z filozofického, tak vědeckého hlediska., and Péter Hartl
The contemporary Platonists in the philosophy of mathematics argue that mathematical objects exist. One of the arguments by which they support this standpoint is the so-called Enhanced Indispensability Argument (EIA). This paper aims at pointing out the difficulties inherent to the EIA. The first is contained in the vague formulation of the Argument, which is the reason why not even an approximate scope of the set objects whose existence is stated by the Argument can be established. The second problem is reflected in the vagueness of the very term indispensability, which is essential to the Argument. The paper will remind of a recent definition of the concept of indispensability of a mathematical object, reveal its deficiency and propose an improvement of this definition. Following this, we will deal with one of the consequences of the arbitrary employment of the concept of indispensability of a mathematical theory. We will propose a definition of this concept as well, in accordance with the common intuition about it. Eventually, on the basis of these two definitions, the paper will describe the relation between these two concepts, in the attempt to clarify the conceptual apparatus of the EIA., Současní platonisté ve filozofii matematiky argumentují, že matematické objekty existují. Jedním z argumentů, které toto stanovisko podporují, je tzv. Enhanced Indispensability Argument (EIA). Cílem tohoto příspěvku je poukázat na obtíže spojené s EIA. První z nich je obsažena v vágní formulaci Argumentu, což je důvod, proč nelze stanovit ani přibližný rozsah nastavených objektů, jejichž existence je uvedena argumentem. Druhý problém se odráží v neurčitosti samotného pojmu nepostradatelnost, která je pro argument nezbytná. Příspěvek bude připomínat nedávnou definici pojmu nepostradatelnost matematického objektu, odhalit jeho nedostatek a navrhnout zlepšení této definice. Poté budeme se zabývat jedním z důsledků svévolného zaměstnávání konceptu nepostradatelnosti matematické teorie. Navrhneme také definici této koncepce v souladu se společnou intuicí. Nakonec, na základě těchto dvou definic, bude článek popsat vztah mezi těmito dvěma pojmy, ve snaze objasnit koncepční aparát EIA., and Vladimir Drekalović