Autor přijímá implicitní výzvu k dialogu nad knihou I. Markové nazvané Dialogičnost a sociální reprezentace. Všímá si toho, jak Marková rozebrala dvě situace – z Joyceova Odyssea a Havlovy Moci bezmocných. V jejím podání dominuje někdy v sociálním životě lidí jednání (jakožto znak) nad slovem, které o funkci znaku přichází. Oproti tvrzení o osudových dopadech jednání občanů na jejich identitu v minulém režimu autor formuluje myšlenku, že lidé nemuseli přicházet o autentičnost, i když nemluvili pravdu či byli „odpojeni“ od slov jakožto znaků. Polemizuje i s myšlenkou o nekomunikativnosti jazyka. Oproti teorii sociálních reprezentací se odvolává na analýzu diskurzu. V diskuzi pak nabízí jiné výklady „chování zelináře“.
The article provides a language analysis of the idea of progress. It briefly outlines the method of search for mimimal vocabulary as has been proposed by Bertrand Russell in Human Knowledge, Its Scope and Limits. Then it coniders the application of this method to a social theory, namely to the language used in a theory of progress. As and expample theory it uses the well known essay L´anciene regime et la revolution (1856) by Alexis de Tocqueville. The language of the theory is analyzed, abstracted expressions are pointed out and the minimal vocabulary is presented: it consists of verb-expressions "to see", "to be wrong", "to dobut", "to think", "to feel", "to be surprised", " to choose", "to express" and To rely"; of noun-expressions "demise", "cause", "change", "nature" and "banality" together with pronouns and logical expressions. The rules for construction of composed expressions and propositions are set up and a reconstruction of the object language is suggested. The abstract character of the method is reflected., Tomáš Holeček., and Obsahuje seznam literatury