This paper combines morphostructural analysis and geophysical methods in order to link the faults monitored inside Strašín Cave with faults and lineaments in the vicinity of the cave. The studied site is situated in SW Bohemia, at the foothills of the Bohemian Forest Mts. Main goal is to combine the morphostructural, morphometrical and geophysical methods in order to identify the fault system, monitored inside the cave. This will allow relevant interpretation of the observed movements in the frame of the local tectonic environment. The results show that the monitored faults are observable in the geophysical profiles and, using our knowledge of the structural setting, we have been able to link them with mapped tectonic structures in the vicinity of the cave. Thus, it has been demonstrated that even where outcrops are absent, the faults can be traced and that the monitored faults are significant enough to yield relevant data on tectonic movements. In addition, the combined resistivity and gravimetry profiles reveal a possible new, presently unknown, cave located 20 m below the surface about 200 m northnortheast of Strašín Cave., Filip Hartvich and Jan Valenta., and Obsahuje bibliografii
Ačkoli se výzkum krasu a jeskyní běžně považuje spíše jen za hobby početně omezené skupiny nadšenců-speleologů, mnozí lidé rádi navštěvují zpřístupněné jeskyně v Česku i v zahraničí a vyrážejí do krasových území v Chorvatsku, Slovinsku, Provence, Kentucky, jihovýchodní Asii i jinde. Krasová území pro nás, kteří je studujeme, jsou též krásná - své pojmenování však od krásy odvozené nemají. V původním významu termín „krš“ (v německé transkripci „karst“, italsky „carso“, česky „kras“) znamenal jižně od Alp kamenitou krajinu s nečetnými zdroji vody i vegetace, jejíž překonání pro středověké poutníky představovalo podobné utrpení jako zdolat písečnou poušť. Krasová území ale znamenají kromě turistické atraktivity i oblasti s ekonomickým významem a se zdroji unikátních nerostných surovin (například bauxity; hlavní zdroj hliníku) a především vody (až 25 % světové spotřeby vody pochází z krasových oblastí). Studium krasu a jeskyní tak napomáhá dešifrovat jejich vývoj a přispívá k ochraně i udržitelnému využívání. and Pavel Bosák, Petr Pruner.