Neorenesanční pětipodlažní budova postavená původně jako pojišťovna (Fonciere biztosító; Fonciere-palota) s plastickou figurální výzdobou nároží. Budovu navrhl Adolf Feszty (1879), plastickou výzdobu zajistila firma Cava Romana (mramor) a Steinbach M. A. (barevný mramor). Rizalit nároží, ve čtvrtém a pátém podlaží portikus. Ve čtvrtém podlaží okno s edikulou, nad kladím štítový nástavec se dvěmi ležícími figurami. Zleva postava nahého vousatého muže, na hlavě má věnec, v pravé ruce drží trojzubec (Neptun). Zprava nahá ženská postava, na čele má půlměsíc, v levé ruce původně držela luk, dnes je již zachován pouze ve fragmentu (Diana). Na obou nárožích štítu portika motiv grifa (Merhenke Vilmos), na vrcholu štítu postava Merkura - mladík nohama spočívající na globu, na hlavě okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce, v levé ruce drží caduceus, v pozdvižené pravici má měšec, přes levé rameno plášť (Szász Gyula, 1882)., Déry 1991, s.37, 131; Gábor 2002, s. 11., and Plastika na vrcholu štítu představuje alegorii obchodu zosobněnou bohem Merkurem, což koresponduje s účelovou náplní budovy - "Fonciere palota" (pojišťovna). V 19. století patří k nejčastěji interpretovaným antickým božstvům, třeba jen hlava s okřídleným kloboukem, zejména v souvislosti s prudkým rozvojem obchodu a průmyslu. Plastika nahé ženy spočívající nad štítovým nástavcem je v maďarské literatuře považována za Venuši, ale vzhledem k atributům (na čele půlměsíc, luk) se patrně jedná o Dianu, bohyni lovu. Postava však také může být interpretována jako alegorie Noci. Budova je jednou z prvních staveb honosné třídy (původní název Sugár út - Radiální třída), která byla budována od 70tých let 19. století, k formálnímu slavnostnímu otevření došlo roku 1885. Na její stavbě se podílelo francouzsko-německo-maďarské konsorcium - Společnost pro stavbu Sugárút. Návrhy budov hodnotila soutěžní komise, která dohlížela na kvalitu návrhů, které měly odpovídat celkové koncepci urbanistického řešení lokality. Třída se měla blížit stylu pařížského bulváru Champs-Élysées a Ring Strasse ve Vídni. Původním cílem byl jednotný neorenesanční ráz budov elegantní promenády se stromořadím a soukromými obytnými domy, střídavě s veřejnými budovami (opera). Architektonické plány budov i dekorativních prvků byly vesměs dílem místních významných autorů a významu lokality proto v řadě případů odpovídala i pozornost věnovaná figurální výzdobě fasády, takže lze konstatovat, že pokud se na ní objevují reminiscence na antickou kulturu, bylo to zcela v souladu s tehdejší obecně uznávanou kulturní orientací uherské společnosti. Později, po krachu Společnosti, byl jednotný ráz budov opuštěn, některé z původních architektonicky zajímavých staveb byly nahrazeny moderní zástavbou (například č. 122, vila navržená Emilem Ungerem roku 1872, zbořená 1908, nebo č. 132, vila barona Lipót Edelsheim-Gzulay navržená Adolfem Gnautem, se sochařskou a sgrafitovou výzdobou, zbořená 1942).
Měšťanský dům s gotickým jádrem (doložen 1592). Dnešní podoba z přelomu 18. a 19. století, kdy byl v majetku rodiny Rozvadovy (v letech 1787-1889). Fasáda empírová s figurální výzdobou. Na levém nároží sv. Florián, dále obdélné reliéfy s figurami: puti s květinami a ovocem - žena s žezlem a holubicí pijící z misky - puto a satyr s různými atributy (fascis, kaduceus, kotva, loď) - muž s trojzubcem a nádobou na vodu - puti s hrozny vína a ohýnkem v nádobě. Nad portálem svitek, písmena JK a holubice s ratolestí., Poche 1977#, s. 539-540., and Reliéfy střídavě zobrazují alegorie ročních dob a antická božstva. Zleva jaro a léto, Venuše, satyr a puto s atributy, Neptun, podzim a zima. Nad reliéfy v nadokenních obloucích hlavy antických imperátorů.
Průčelí bývalého zájezdního hostince, před 1989 v areálu n.p. FEZKO Strakonice. Nad vchodem po levé straně postava mladíka v okřídleném klobouku, v pravici drží kaduceus (Merkur), po pravé straně vousatý muž stojící na mušli, na hlavě korunu, v levé ruce drží trojzubec (Neptun). Po obou stranách okna nad vchodem thyrsos., Benešová 1984, s. 119, obr. 64., and Výzdoba fasády je dokladem individuálního přání stavebníka, který měl zřejmě na mysli prezentaci hostince, kde se setkává především klientela z řad obchodníků, přicházejích mnohdy ze vzdálených míst. Neptun může evokovat také říční lodní dopravu. Řádové členění průčelí s plošnou dekorací antických sloupů završených vázami a štukovou výzdobou nad portálem je dozníváním tvarosloví klasicismu čtyřicátých let 19. století.