Mnohofigurová scéna v krajině s antickou architekturou. Vlevo Merkur, který se ukrývá za velkou vázou, nad ním kouhout; před stromem kompozice tvořená postavami Parida, u nohou má psa, v ruce pastýřskou hůl a tří žen s typickými atributy. Nahá Venuše, které Paris dává jablko, k Venušinu klínu se tiskne Amor, Héra s pávem a Athéna ve zbroji., Rusina 1983, s. 90 - 91., and Donner během svého bratislavského pobytu pracoval na antickém tématu Trojské války. Dochovaly se dvě verze reliéfu (Vídeň, 1732, bronz a Budapešť, 1735, olovo).
Grafika podle jedné z verzí obrazu Merkur a Argos od Jacoba Jordaense (Lyon: Musée des Beaux-Arts, Inv. H679, kolem 1620). Scéna v krajině. Nahý vousatý muž (Argos) sedí na kameni, opírá se o hůl, hlava sklopená, u jeho nohy pes, za ním dvě krávy. Vedle něho sedí nahý mladík, na hlavě okřídlený klobouk (Merkur), vztahuje ruce k noži a píšťale na zemi. and Výjev ilustruje mýtus o nymfě Ió, dceři říčního boha Ínacha. Jupiter byl očarován její krásou, proto ji Júno proměnil v bělostnou kravku, aby ji nemohl pro sebe získat. Dala ji do opatrování stále bdícímu hlídači, Argu Panoptovi. Měl sto očí, z nichž polovina vždy bděla. Jupiter pro Ió poslal Merkura, aby ji ukradl. Merkur proměněný v pastýře hrál Argovi na flétnu, čímž jej uspal, pak jej brutálně zavraždil (uřízl mu hlavu) a Ió vysvobodil. Juno na stálou připomínku tohoto ohavného činu umístila Argovi oči na ocas ptáka, který jí byl zasvěcen (páv) a posla střečka, aby Ió bodal a štval po celém světě. Obraz zachycuje velmi často zobrazovaný moment příběhu, chvíli, kdy Merkur uspává hlídajícího Arga.
Průčelí bývalého zájezdního hostince, před 1989 v areálu n.p. FEZKO Strakonice. Nad vchodem po levé straně postava mladíka v okřídleném klobouku, v pravici drží kaduceus (Merkur), po pravé straně vousatý muž stojící na mušli, na hlavě korunu, v levé ruce drží trojzubec (Neptun). Po obou stranách okna nad vchodem thyrsos., Benešová 1984, s. 119, obr. 64., and Výzdoba fasády je dokladem individuálního přání stavebníka, který měl zřejmě na mysli prezentaci hostince, kde se setkává především klientela z řad obchodníků, přicházejích mnohdy ze vzdálených míst. Neptun může evokovat také říční lodní dopravu. Řádové členění průčelí s plošnou dekorací antických sloupů završených vázami a štukovou výzdobou nad portálem je dozníváním tvarosloví klasicismu čtyřicátých let 19. století.