Nedílnou součást meteorologického a klimatologického výzkumu představují pozorování a měření stavu atmosféry. Příroda je jedna velká laboratoř, v níž se neustále dějí experimenty - ale zatímco lze ve standardních laboratořích experimenty připravovat a opakovat, příroda nic neopakuje a nezměřená data již nelze znovu získat. and Zbyněk Sokol.
Pokles kyselé atmosférické depozice od 90. let minulého století a rovněž postupné oteplování klimatu bylo prokazatelně doloženo i pro horské ekosystémy v nejvyšších slovenských pohořích. Výzkumy epigeické aktivity mnohonožek (Diplopoda) v letech 1992-1993, 1997-1998, 2007-2008 a pokračující sledování v současnosti svědčí o rozmanitosti společenstev těchto půdních bezobratlých včetně přítomnosti řady karpatských endemitů v závislosti na odlišném geologickém podloží (žula a vápenec) a typu vegetace. Pozorovaný ústup chladnomilných endemitů i nárůst podílu eurytopních adaptabilních druhů lze dávat do souvislosti s probíhajícími změnami v chemismu půd i změnami klimatu., The decline of acid deposition since the 1990s, together with subsequent climate warming, was confirmed also for mountain ecosystems in the highest Slovak mountains. The study of epigeic activity of millipedes (Diplopoda) in the periods 1992-93, 1997-98 and 2007-08, and continuing recent research refer to the high diversity of their communities including the presence of Carpathian endemic species on different geological bedrocks (granite and limestone) as well as different vegetation covers. The observed decline of cold tolerant endemics and the increasing portion of eurytopic species may be connected with changes in soil chemistry as well as with climate changes., and Karel Tajovský.
Most studies of responses of insects to elevated carbon dioxide have been made using short-term exposures to treated food plants and have involved measurements of responses in growth, reproduction, food consumption and efficiencies of conversion at specific stages in the life cycle. These will be reviewed in the light of longer-term studies recently published where whole generations have been reared in chambers with simultaneous treatment of plants and where insects have been free to select their food and microenvironment. Factors such as seasonal change in plants, choice of food plant, mode of feeding, timing of exposure, temperature, the role of natural enemies are considered and the whole placed in the context of other aspects of climate change.
It is concluded that in studies to date, the only feeding guild in which some species have shown increases in population density in elevated carbon dioxide are the phloem feeders. Chewing insects (both free-living,and mining) generally have shown no change or reduction in abundance, though relative abundance may be greatly affected. Compensatory feeding is common in these groups., John B. Whittaker, and Lit
Studie shrnuje výsledky studia vztahů mezi klimatickými změnami a osídlením a využíváním krajiny v době poledové. Výzkum ukázal, že proměny klimatu se na pravěkém zemědělství a využívání krajiny odrážely zásadním způsobem a že ovlivnily vývoj pravěkých kultur. Optimalizovaný systém využívání krajiny, vytvořený jednou pravěkou kulturou, se stal při klimatických změnách fragilní. Reakcí na klimatické fluktuace, spočívající v nutnosti změny strategie využívání krajiny, byl někdy i zánik jedné archeologické kultury a její nahrazení kulturou novou. and The article summarizes the results of the study of relations between the prehistoric settlement pattern and climate during the Holocene. The pattern of relations between prehistoric settlement and landscape reflected climatic fluctuations. All prehistoric cultures had to find the optimal strategy of land use under given conditions, and the optimalized system of agriculture/animal husbandry became fragile; climatic changes caused usually the end of one prehistoric culture, while the next culture often reflected the necessary changes of economic strategy; establishment of a new system developed as a response to the new situation.
Climate change may facilitate shifts in the ranges and the spread of insect pests, but a warming climate may also affect herbivorous insects adversely if it disrupts the locally adapted synchrony between the phenology of insects and that of their host plant. The ability of a pest species to colonize new areas depends on its ability to adjust the timing of phenological events in its life cycle, particularly at high latitudes where there is marked seasonality in temperature and day length. Here we incubated eggs of three species of geometrid moth, Epirrita autumnata, Operophtera brumata and Erannis defoliaria from different geographical populations (E. autumnata and O. brumata from Northern Finland, E. autumnata and E. defoliaria from Southern Finland and all three species from Germany) in a climate chamber at a constant temperature to determine the relative importance of geographic origin in the timing of egg hatch measured in terms of cumulative temperature sums (degree days above 5°C, DD5); i.e. the relative importance of local adaptation versus phenotypic plasticity in the timing of egg hatch. In all three species, eggs from northern populations required a significantly lower temperature sum for hatching than eggs from southern populations, but the differences between them in temperature sum requirements varied considerably among species, with the differences being largest for the earliest hatching and northernmost species, E. autumnata, and smallest for the southern, late-hatching E. defoliaria. In addition, the difference in hatch timing between the E. autumnata eggs from Southern Finland and Germany was many times greater than the difference between the two Finnish populations of E. autumnata, despite the fact that the geographical distances between these populations is similar. We discuss how these differences in hatching time may be explained by the differences in hatch-budburst synchrony and its importance for different moth species and populations. We also briefly reflect on the significance of photoperiod, which is not affected by climate change. It is a controller that works parallel or in addition to temperature sum both for egg hatch in moths and bud burst of their host plants., Julia Fält-Nardmann, Tero Klemola, Mechthild Roth, Kai Ruohomäki, Kari Saikkonen., and Obsahuje bibliografii
Řada příspěvků letošního ročníku Živy byla věnována různým tématům krajiny (2015, 1: 21-24 a XI; 2: 69-72 a XXXV-XXXVII; 3: 116-119 a XLV-XLVIII; 4: 169-172 a 173-178). Podnětem pro jejich uveřejnění se staly semináře Povodně a sucho: krajina jako základ řešení, organizované Komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR ve dnech 8. října 2013 a 5. června 2014 (viz Živa 2015, 1:XII-XIII). Tyto příspěvky ukázaly problematiku krajiny z různých hledisek. Autoři se zabývali vodou v zemědělských půdách, ekosystémy říční krajiny, lesem jako jednou z jejích nejdůležitějších strukturních složek, biologickou rozmanitostí krajiny a dalšími dílčími tématy. Konečným cílem výzkumu krajiny je ale poznání krajiny jako celku - komplexu přírodních, kulturních a sociálně-ekonomických souvislostí a vztahů. Krajina není staveniště developerského projektu ani výrobní hala zemědělské akciové společnosti. Jde o veřejný prostor, v němž společnost žije a realizuje nejen své ekonomické, ale i kulturní, přírodní a sociální zájmy. Je proto na místě, aby se stala trvalou součástí národní politické agendy - stejně jako je tomu v jiných případech veřejného zájmu. and Josef Fanta.
Director of Potsdam Institute for Climate Impact Research and world leading climatologist Prof. Hans Joachim Schellnhuber was invited for a lecture in the framework of the conference Where is the energy sector heading to in the context of the climate change that took place at the headquarters of the Czech Academy of Science on September 29, 2015. and Bedřich Moldan.
V tomto článku shrnujeme současné poznání o vztahu permafrostových půd ke klimatickému systému Země. Toto poznání se stále rozšiřuje o další výsledky z mezinárodních programů, na nichž se podílí také čeští vědečtí pracovníci. Zde uvádíme ty, které jsou ve vztahu k předpokládané budoucí změně klimatu zcela zásadní., The article summarizes the current knowledge about the direct relationship between permafrost soils and the Earth´s climatic system. This knowledge is progressively improving thanks to international projects, also with the participation of Czech scientists. Here we present results from these projects, which are crucial with respect to the predicted future climate change., and Petr Čapek, Hana Šantrůčková.