Nárožní pětipodlažní nájemní dům, budova se sochařskou výzdobou směrem do boční ulice. Ve třetím patře po obou stranách okna ženské alegorické figury. Žena upravující si drapérii na pravém rameni, pod levým loktem drží patrně knihu (Kleió?); žena s květinami a plody v záhybech drapérie po levé ruce (Thaleia ?); žena s tamburínou a flétnou (Euterpé); žena s knihou a rydlem (Kalliopé). and Múzy, dcery dcery Mnemosyny (Paměti) a Jupitera byly zobrazovány s různými atributy: Kalliopé (Krásnohlasá), s voskovou tabulkou a rydlem; Euterpé (Utěšitelka) s flétnou; Melpomene (Pěvkyně), s tragickou škraboškou a břečťanovým věncem; Thaleia (Kvetoucí) s pastýřskou holí a komickou škraboškou; Erató (Milostná) s kytharou; Terpsichore (Křepčivá) s lyrou, nebo jen tančící; Kleió (Zvěstovatelka) se svitkem a knihou, múza dějepisu; Urania (Nebešťanka) se zemským globem; Polymnia (Zpěvohojná) bez atributů, halící se do šatů. Postavy múz byly nejčastěji zobrazovány na fasádách veřejných budov, nicméně mohly se objevit i na fasádě obyčejného nájemního domu. V 19. století již atributy nebyly tak striktně přidělovány jednotlivým postavám.
Kirke (složitý účes, bohaté šaty, odhalená ňadra, náhrdelník) sedí u stolu s kouzelnickou hůlkou v pravici, levou rukou objímá Odyssea kolem pasu. Odysseus (antická zbroj, meč u pasu, kožené boty) stojí vedle, odvrací hlavu od Kirké, ale pravou nohu má přehozenou přes její stehno. Zdvižená pravice spočívá na konci tyče, kterou drží za zády, levou rukou hladí lvici, která se k němu lísá. Okolo další zvířata: napravo dole pes, nalevo dole liška, ryba a kanec, nalevo nahoře koňská hlava. Na stole Kirké: kniha, papír, konvice a číše. Výjev zobrazuje okamžik, kdy Odysseus vstoupil do komnaty Kirké, aby se jí pomstil za to, že proměnila jeho muže ve zvířata. Ona právě vztahuje kouzelnou hůlku aby promněnila i jeho. Krotká zvířata, která vzhlíží k Odysseovi, jsou jeho proměnění druzi (vepř je pozdější vypravěč příběhu). Erotický postoj obou postav naznačuje další pokračování děje: Odysseus Kirké postraší a vzápětí se odeberou na lože a okouzlená kouzelnice vrátí Odysseovým druhům jejich podobu. Žertovný erotický symbol patrně představuje tlustá a dlouhá tyč, kterou drží Odysseus v ruce - je zobrazena tak, že je souběžná s útlou hůlkou v Kirčině ruce., Fučíková 1997#, I/76., and Součást ovidovského cyklu, který byl patrně určen pro komnaty císaře Rudolfa II.