Obezita je v kombinaci s dalšími složkami syndromu inzulinové rezistence výrazným rizikovým faktorem aterosklerózy a jejich komplikací. Přesné mechanizmy propojení uvedených onemocnění jsou dosud objasněny pouze zčásti. Jedním z možných pojítek je porucha endokrinní funkce tukové tkáně, která při obezitě produkuje zvýšené množství prozánětlivých a proaterogenních hormonů a cytokinů a méně faktorů protektivních. Prakticky jediným z hormonů tukové tkáně s prokázaným protizánětlivým a antiaterosklerotickým účinkem je hormon adiponektin. Tento hormon je produkován převážně adipocyty a jeho hladiny jsou sníženy právě u pacientů s obezitou, inzulinovou rezistencí a aterosklerózou. Cílem tohoto článku je shrnout současné experimentální a klinické poznatky o vztahu adiponektinu k ateroskleróze a diskutovat možné využití tohoto hormonu v predikci aterosklerózy a případné perspektivy jeho využití v prevenci a léčbě tohoto onemocnění., Denisa Haluzíková, T. Roubíček, Martin Haluzík, and Lit. 39
Autor podává přehled nejzávažnějších symptomů deprese u seniorů a popisuje jednotlivé skupiny antidepresiv. Věnuje se specifickým požadavkům na léčbu antidepresivy u seniorů. Uvádí nejnovější poznatky o léčbě, interakcích a vedlejších účincích antidepresiv a z toho vyplývající vhodnost či nevhodnost té které skupiny pro léčbu seniorů., Vladimír Pidrman, and Lit.: 32
U deprese ve vyšším věku hraje menší roli heredita, významnější jsou biologické faktory včetně nacházených strukturálních změn CNS a psychosociální stres. Udává se, že 1?4 % starších lidí trpí depresivní poruchou. Deprese v pozdním věku je charakterizována podobnými příznaky jako u mladších pacientů, jsou tu však některé významné rozdíly (nemocný si spontánně nestěžuje na depresivní náladu, častější je přetrvávající anhedonie, úbytek hmotnosti, psychotické příznaky a suicidální jednání). Z hlediska diferenciální diagnózy jsou důležité sekundární deprese. V posledních letech pozorujeme nárůst dokonaných sebevražd ve starší věkové kategorii, což zřejmě souvisí i se stárnutím populace. Ve věkové skupině nad 75 roků je výskyt 4krát vyšší než v mladší věkové kategorii. Dokonané sebevraždy ve vyšším věku se nicméně podílejí jen v 1 % na celkové mortalitě u mužů a na 0,7 % mortality žen, naproti tomu v mladším věku se podílejí 20 % u mužů a v 13,5 % u žen. Obecně lze sebevraždám předcházet vzděláváním lékařů a omezením přístupu ke smrtícím prostředkům. V praxi je u starší populace důležitá včasná diagnostika, léčba a identifikace rizikových a protektivních faktorů. V celospolečenských rozměrech je žádoucí zvyšovat toleranci veřejnosti vůči stárnoucí populaci správně koncipovanou osvětou., Eva Češková, and Lit.: 28
Ve své práci přinášíme obecný pohled na farmakokinetické interakce antiepileptik ve stáří i jejich konkrétní příklady. Starší nemocní bývají léčeni pro více diagnóz a zpravidla užívají několik léků zároveň. Antiepileptika (AE) jsou těmto pacientům ordinována častěji, než se všeobecně soudí. Některá AE mají větší tendenci ke vzniku interakcí. Může tak dojít ke snížení účinnosti samotného AE nebo léku podávaného v kombinaci. V úvodu se podrobněji zaměřujeme na změny farmakokinetiky během stárnutí, které vysvětlují větší citlivost seniorů k lékovým interakcím. Níže jsou popsány zcela základní principy interakcí a faktory, které je mohou ovlivnit. Další text je věnován farmakokinetickým interakcím mezi jednotlivými AE a mezi AE a dalšími léky v kombinaci. Interakce mezi AE jsou znázorněny přehlednou formou v tabulce a s jednoduchým příkladem. Interakce s dalšími léky jsou uvedeny podrobně, v řazení podle zjednodušených skupin léků, a s přihlédnutím k jejich možné klinické relevanci. Na závěr je článek doplněn 2 kazuistikami farmakokinetických interakcí u našich starších pacientů s epilepsií, The article presents a general view of antiepileptic drug interactions in old age and their specific examples. Elderly patients often receive treatment for different diagnoses and take different drugs at the same time. Antiepileptic drugs (AEDs) are prescribed to such patients more often than generally believed. Some AEDs are more prone to interactions. This may result in a lower effect of a specific AED or of the drug administered in combination with it. The introductory part of the article focuses on the pharmacokinetic changes associated with ageing which are accountable for higher sensitivity of seniors to drug interactions. The text continues with a description of the basal principles of interactions and of the factors by which they can be influenced. The subsequent text deals with pharmacokinetic interactions between the different AEDs and between AEDs and other drugs with which they are combined. Interactions between AEDs are shown schematically in a table, including simple examples. Interactions with other drugs are shown in detail and in an order corresponding to simplified groups of drugs, with regard to their potential clinical relevance. The final part of the paper contains 2 case studies of pharmacokinetic interactions in our elderly patients with epilepsy., Tomáš Nežádal, Jiří Hovorka, Markéta Janicadisová, Michal Bajaček, and Lit.: 47
Abdominálna obezita predstavuje nezávislý rizikový faktor pre následné závažné kardiovaskulárne príhody. Predstavuje jedno z dôležitých diagnostických kritérií metabolického syndrómu, ktorý má približne rovnakú prediktívnu hodnotu pre závažné kardiovaskulárne príhody, ako napr. zvýšenie hladín LDL-cholesterolu. Prevalencia abdominálnej obezity v rámci komplexu metabolického syndrómu doposiaľ nebola v podmienkach Slovenska systematicky sledovaná. IDEA program na Slovensku hodnotil vzorku 4 183 pacientov v 103 centrách. Ukázal, že iba jeden z 3 dospelých obyvateľov Slovenska má normálnu telesnú hmotnosť. Takmer každý druhý dospelý obyvateľ Slovenska má prítomný abdominálny typ obezity (hodnotenú podľa kritérií ATP III). Obezita bola zistená u každej tretej ženy (34,7 %) a u každého štvrtého muža (27,0 %). Prevalencia hlavných rizikových faktorov (hypertenzia, hyperlipidémia a diabetes mellitus) sa zvyšovala so zväčšovaním sa obvodu pása., Andrej Dukát, J. Lietava, B. Krahulec, and Lit. 17
Autoři se zabývají přínosem operace katarakty pro pacienty starší 80 let. V práci byla sledována korigovaná zraková ostrost (KZO) před operací, KZO 1. pooperační den a 6 a 18 měsíců po výkonu, kdy pacienti zároveň vyplnili dotazník subjektivního vnímání operace (dotazník VF-8). Tento krátký test hodnotí pomocí 8 otázek ? zaměřených na běžné situace ?vliv zákroku na kvalitu života. Prokázali jsme přínos operace šedého zákalu pro pacienty věkové skupiny nad 80 let. U většiny operovaných došlo nejen ke zlepšení zrakových funkcí, ale zlepšila se zejména jejich celková orientovanost, schopnost alespoň zčásti samostatně existovat, což znamená možnost hodnotnějšího prožití zbytku života často polymorbidních pacientů, a to i v dlouhodobém sledování 18 měsíců po výkonu. Proto u těchto nemocných pokládáme operaci katarakty za plně indikovanou, a to i v případě jiných mnohočetných onemocnění či imobility., Jana Kadlecová, Naďa. Jirásková, Pavel Rozsíval, Jana Pozlerová, Jana Nekolová, and Lit.: 13