Cílem studie bylo posouzení přítomnosti depresivní symptomatologie u dětí po léčbě nádorového onemocnění. Soubor tvořilo 91 bývalých dětských onkologických pacientů (47 dívek) ve věku 9 - 19 let. Vyšetření depresivity bylo provedeno v rozmezí dvou až pěti let od ukončení léčby v rámci monitorování pozdních následků léčby a kvality života bývalých dětských onkologických pacientů. Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou dětských pacientů s chronickým onemocněním a skupinou zdravých dětí. Vyšetření depresivity bylo provedeno prostřednictvím dotazníku CDI. Přínosem studie je srovnání skupin v rámci jednotlivých subškál dotazníku CDI (špatná nálada, interpersonální problémy, nevýkonnost, anhedonie, negativní sebehodnocení) za účelem přesnější identifikace okruhu případných problémů přeživších. Bývalí dětští onkologičtí pacienti mají významně nižší hodnoty depresivní symptomatologie v porovnání s oběma porovnávacími skupinami. Signifikantně nižší míra depresivity u dětí po léčbě onkologického onemocnění byla identifikována v oblastech špatná nálada, anhedonie a negativní sebehodnocení. Ve shodě se současnými výzkumnými poznatky nabízíme několik možných interpretací získaných výsledků., Objective. The purpose of this study was to explore symptoms of depression in childhood cancer survivors. Sample and setting. The study included 91 childhood cancer survivors (47 girls) aged 9-19. Depressiveness was measured by means of the Children’s Depression Inventory (CDI) within a period of two to five years after treatment completion while monitoring the late effects of oncological treatment and survivors’ quality of life. The data has been compared to a group of child patients with another chronic disease and a group of healthy children (comparison groups). Hypotheses. The aim of the study was to identify whether possible differences between the individual groups of respondents manifest themselves in some specific CDI subscales and thus help better identify possible complaints among the survivors. Statistical analysis. The sum scores for the whole CDI scale and its sub-scales were compared by factor analysis of variance. Results. Former oncological patients (study group) scored significantly lower in the CDI in comparison to both comparison groups, and the analysis of individual CDI subscales has established a significant difference between the study group and the two comparison groups in relation to the Negative Mood, Anhedonia and Negative Self-esteem subscales. The lowest depressiveness scores have been explored on the specified subscales for the cancer survivor group. Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a self-report method was used. CDI data should be verified using projective testing and an interview in future research., and Irena Komárková ... [et al.].
Článek vychází z diplomové práce zaměřené na psychologické aspekty sluchového postižení a možnosti jeho kompenzace, mezi které se řadí různé druhy sluchadel a v poslední době také kochleární implantát. Kochleární implantát je jedna z nejmodernějších kompenzačních pomůcek pro osoby s těžkým sluchovým postižením. Článek stručně popisuje historii kochleárních implantací v České republice a situaci uživatelů kochleárního implantátu.
Výzkum je zaměřen na zmapování kvality života dospělých uživatelů kochleárního implantátu a přínosu kochleární implantace. Z výsledků jsou pak vyvozena doporučení pro odbornou péči. Výzkumný projekt má podobu smíšeného výzkumu. Autorka k výzkumu použila metody: polostrukturovaný rozhovor, Dotazník subjektivní kvality života SQUALA a Glasgowský dotazník přínosu lékařského zákroku. and The article is based on thesis, which is focused on psychological aspects of hearing-impairment and the possibilities of its compensation including the various kinds of hearing aids and lately also cochlear implant. The cochlear implant is one of the state-of-the-art compensation aid for people with profound hearing impair. The article shortly describes history of cochlear implantation in the Czech Republic and also situtation of users of cochlear implant.
The research is centred on survey of quality of life of adult users of cochlear implant and benefit of cochlear implant. From the outcomes of thesis are concluded recommendations for professional care. Research design has a form of combined research. Author used following methods for the research: semi-structured interview, Subjective Quality of Life Analysis SQUALA and Glasgow Benefit Inventory.
Menschliche Existenz in den Böhmischen Ländern im 19. und 20. Jahrhundert. (Wie die Menschen lebten, wie sie das Leben genossenm was sie wollten bzw. nicht wollten, was sie konnten (und was wat "richtig") und wie sie sich dafür bemühten.) Eune Ausgansabhandlung.
Cílem studie bylo zjistit, jaká je kvalita života reprezentativního vzorku českých dětí a porovnat ji ve vztahu k místu bydliště, pohlaví a věku dětí. Metoda: Cílovou populací pro výzkum byly české děti ve věku 11, 13 a 15 let. V sledovaném souboru bylo 4782 dětí. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School- aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Výsledky: Více než 80 % dětí se cítilo šťastných a téměř 90 % dětí hodnotilo svůj zdravotní stav jako vynikající a dobrý. Téměř pětina dětí ze sledovaného souboru uvedla, že se necítí šťastně. Průměrná hodnota životní spokojenosti zjišťovaná Cantrilovým indexem od roku 2002 klesla, a to zejména u jedenáctiletých dětí a u dívek. Kvalita života závisela na pohlaví a věku dětí a nezávisela na místě bydliště. Horší kvalitu života vykazovaly dívky a starší děti, nebyl rozdíl mezi kvalitou života u dětí žijících na vesnici, malém městě a velkém městě.
Studie si klade za cíl prozkoumat faktory, které ovlivňují kvalitu ţivota HIV infikovaných osob. Na základě výsledků mnoha výzkumů byl zjištěn pozitivní efekt na kvalitu ţivota HIV infikovaných osob u těchto faktorů: vysoká hladina CD4+ lymfocytů, nízká virová náloţ, zaměstnanost a sociální opora. Zatímco deprese, nízký počet CD4+ lymfocytů, vysoká virémie a souběţná onemocnění (jako např. pneumocystová pneumonie, hepatitida C a cytomegalovirová infekce) mají negativní efekt na kvalitu ţivota. Úloha genderu v oblasti kvality ţivota HIV infikovaných osob není zatím zřejmá. Některé výzkumy dokládají niţší kvalitu ţivota HIV pozitivních ţen v porovnání s HIV pozitivními muţi, zatímco jiné neprokazují ţádné rozdíly. Antiretrovirová terapie má jak pozitivní, tak negativní efekt na kvalitu ţivota. Objevují se zjištění, ţe souběţná infekce virem HGV můţe mít pozitivní vliv na se zdravím související kvalitu ţivota HIV infikovaných osob. V dalším výzkumu budou autoři zkoumat efekt infekce virem HGV na celkovou kvalitu ţivota HIV pozitivních osob. Zatím v této oblasti bylo podniknuto málo výzkumů. Objevení faktorů, které ovlivňují kvalitu ţivota HIV infikovaných osob, můţe zvýšit porozumění jejich potřebám, coţ můţe zvýšit jejich adherenci k antiretrovirové terapii a sníţit tendence k rizikovému chování. and The study aims to investigate factors that infuence the quality of life of HIV infected people. Based on findigns from a number of researches high level of CD4+ lymphocytes count, low viral load, employment and social support have been found to have a positive effect on the quality of life of HIV infected individuals, while depression, low CD4+ lymphocytes count, high level of viraemia, and comorbidities (such as pneumocystis pneumonia, hepatitis C, cytomegalovirus infection) have a negative effect on the quality of life. The role of gender in the quality of life of HIV infected people is as yet not clear. Some researches document lower quality of life in HIV positive women compared to HIV positive men, while others don’t show any difference. Antiretroviral therapy has both positive and negative effect on quality of life. There is an indication that co-infection with hepatitis G virus may positively influence health related aspects of the quality of life of HIV infected people. In a further research, the authors will examine the effects of HGV infection on general quality of life in HIV positive individuals. As yet very little research has been done in this area. It is hoped that by discovering the range of factors that may influence the quality of life of HIV infected people, their needs will be better understood, which may in turn increase their adherence to antiretroviral therapy and lower their tendency towards risky behavior.
Rýchlo sa šíriaca pandémia ochorenia Covid-19 ovplyvnila všetky aspekty každodenného života ľudí po celom svete. Spôsobila negatívne dopady pre celú spoločnosť, avšak vysoké obavy vyvoláva najmä u onkologických pacientov, u ktorých je v dôsledku onkologického ochorenia a jeho liečby prítomné zvýšené riziko komplikácií a úmrtnosti v prípade nákazy koronavírusom. Súbežne s klinickým rizikom je potrebné venovať pozornosť aj psychologickým rizikám pandémie, najmä čo sa týka nárastu emocionálneho stresu, úzkosti, depresie a osamelosti u týchto pacientov. Do dnešného dňa je k dispozícii iba obmedzený počet štúdií podrobne skúmajúcich potenciálne psychologické dopady pandémie Covid-19 u pacientov s diagnostikovanou rakovinou. Tento naratívny prehľad syntetizuje doposiaľ dostupné poznatky zahrňujúce pandemické bariéry pre onkologickú starostlivosť pacientov, ako aj obavy v dôsledku pandémie a ich následný psychosociálny vplyv na kvalitu života v obzvlášť rizikovej skupine onkologických pacientov. Štúdia tiež poukazuje na niektoré možnosti starostlivosti o pacientov počas súčasnej pandémie, využiteľné aj v prípade budúcich pandémií, či v postpandemickom období. Prehľad týchto poznatkov môže poskytnúť bližší obraz psychologického dopadu pandémie Covid-19 na kvalitu života pacientov s onkologickým ochorením a umožniť lepšie porozumieť ich obavám i celkovému prežívaniu. and The rapidly spreading of COVID-19 pandemic has affected all aspects of people's daily lives around the world. It has negative impact on society, a matter of great concern, especially for cancer patients. They are at increased risk of complications and mortality from coronavirus infection due to cancer and its treatment. Alongside the clinical risk, attention should be also paid to the psychological risks of the pandemic, especially regarding the increase in emotional stress, anxiety, depression and loneliness in patients. To date, there are only a limited number of studies examining the potential psychological effects of the COVID-19 pandemic on cancer patients. This narrative review synthesizes available findings including pandemic barriers to cancer care, as well as pandemic concerns and their subsequent psychosocial impact on quality of life in a particularly high-risk group of cancer patients. It highlights some of the care options for patients during the current pandemic, that can be used in case of future pandemics or in the post-pandemic period. An overview of these findings can provide a closer look of the psychological impact of the COVID-19 pandemic on the quality of life of cancer patients and provide a better understanding of their concerns and overall well-being.
Teoretický príspevok sa zaoberá kvalitou života rodičov detí s autizmom. Príspevok v úvode opisuje prejavy spojené s diagnózou autizmu a jej vplyv na kvalitu každodenného života rodiny. Následne sú opísané premenné, ktoré prispievajú k vyššej a k nižšej kvalite života týchto rodičov. Príspevok sa zameriava na porovnanie kvality života rodičov detí s autizmom s kvalitou života rodičov detí s typickým vývinom a rodičov detí s inými diagnózami. Príspevok zachytáva aj rodové rozdiely v kvalite života matiek a otcov detí s autizmom. and The theoretical paper deals with the quality of life of parents of autistic children. In its introduction, the paper describes the symptoms connected with the autism diagnosis and the influence of the diagnosis on the quality of a family everyday life. Later, the variables which contribute to higher or lower quality of life of those parents are described. The paper focuses on the comparison of the quality of life of parents of autistic children and parents of children with a typical development as well as parents of children with different diagnoses. The paper also describes the gender differences in the quality of life of mothers and fathers of autistic children.
Protože bolest při vzniku, průběhu a udržování ovlivňují i psychosociální faktory, používá se v léčbě bolesti také psychoterapie. Dominuje užití kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Článek v úvodu popisuje historii KBT a její tři základní přístupy: behaviorální (operantní), kognitivní a kognitivně-behaviorální. Vymezuje indikace ke KBT a nejčastější problémy v léčbě. Specifikuje základní techniky KBT v léčbě chronické bolesti, a to kognitivní restrukturalizaci a nácvik dovedností pro zvládání bolesti a stresu (edukace, adaptivní pozitivní sebeinstruktáž, relaxace a imaginace, zvyšování aktivity, expozice, strukturované řešení problémů, zvládání relapsu). Vymezuje konkrétní oblasti chronické bolesti, které jsou cílem multidisciplinárního programu léčby bolesti obsahující KBT. Strukturuje základní předpoklady úspěšného programu: přímé a nepřímé pozitivní posílení bolestivého chování, pozitivní posílení požadovaného chování, zvýšení tělesné kondice, kognitivní přerámování, edukace, výcvik v KBT v léčbě bolesti a dodržování principů KBT. Článek shrnuje efektivitu KBT v léčbě chronické bolesti u dospělých, popisuje problémy při jejím sledování a navrhuje některé inovace pro její zvýšení., Pain, from its origin through its treatment and in its subsequent maintenance, is influenced by psychosocial factors. For this reason, psychotheraphy is also used in pain treatment. The use of cognitive-behavioral therapy (CBT) is dominant. The paper describes the history of CBT and its three basic approaches: behavioral, (operant), cognitive, and cognitive-behavioral. The indications to CBT and the most frequent problems in treatment are isolated. Basic CBT techniques in chronic pain treatment, namely the cognitive restructuration and the practice of skills for pain and stress management (education, adaptive positive self-instruction, relaxation and imagination, increasing activity, exposition, structured problem solving, and relapse coping) are specified. Particular fields of chronic pain which represent the goal of multidisciplinary program of pain treatment including CBT are examined. The author structures basic assumptions of successful program: direct and indirect positive reinforcement of pain behavior, positive reinforcement of required behavior, improvement of physical condition, cognitive reframing, education, training in CBT in pain treatment, and conforming to the CBT principles. The paper sumarizes the efficiency of CBT in chronic pain treatment in adult patients, describes problems in its monitoring and suggests some innovations for increasing its use., Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Cieľom kohortového kontrolovaného experimentu bolo preukázať vplyv biofeedbackovej metodiky (HRV biofeedback) na anxietu, depresiu, nezameranú hostilitu, časovú tieseň, vnímanie stresu, vnímanie sociálnej opory, kvalitu života a variabilitu srdcovej frekvencie (HRV). Zrovnocenený súbor (N = 66) bol získaný štatistickým vyvážením skupín pacientov absolvujúcich kúpeľnú liečbu podľa veku, pohlavia, society, farmakoterapie, kardiorehabilitačných procedúr a časového obdobia absolvovania kúpeľnej liečby po konzultácii s lekárom. Experimentálnej skupine (N = 39) bola poskytnutá štandardná kardiorehabilitácia a HRV biofeedback. Kontrolnej skupine (N = 27) sa poskytla len štandardná liečebná kardiorehabilitácia. Výsledky boli spracované parametrickou štatistikou s možnosťou zrovnocenenia vstupných údajov merania, analýzu kovariancie a viacnásobnou hierarchickou regresnou analýzou. Preukázal sa signifikantne pozitívny vplyv absolvovania HRV biofeedbacku na všetky sledované biopsychosociálne oblasti osobnosti pacientov. Pozitívny efekt sa potvrdil aj zmenami HRV v sede, v stoji, v ľahu, ale predovšetkým pri mentálnej záťaži. Dosiahnuté výsledky podnietili implementáciu tejto metódy do štandardných kardiorehabilitačných intervencií FNsP L. Pasteura v Košiciach.