The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help. and Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Despite the growing number of statistical analyses of life-history data and a long tradition of biographical research, there is often no communication between these two streams of life-course research. It is possible to examine the life course quantitatively through life histories, which may be used to model synthetic biographies in order to reveal patterns in the timing and sequencing of life events, the durations of states between them, and the causal links between them. It is also possible to examine the life course qualitatively through life stories, e.g. biographical narratives, which reflect how persons understand, experience and attach meaning to events and states in their life. Through a quantitative analysis of life-history data we can describe and explain the morphology of particular events in the observed population, while a qualitative analysis of biographical narratives provides insight into people’s decision-making, perceptions of their options, and how they attach meanings to and experience events. This article summarizes the strengths and weaknesses of both approaches, explains in which sense they are connected or differentiated from each other, what data and analyses each perspective may utilize, and briefly introduces one type of mixed methods life course research that utilizes the complementarity of both approaches., Hana Hašková a Radka Dudová., and Obsahuje bibliografii
Objectives. The main aim of this study was to qualitatively explore the general population’s understanding of forgiveness with regard to its definition, factors, and effects. The special focus of the study was on comparing the views on forgiveness by two generations, young adults, and seniors. Participants and setting. Semi-structured interviews were done with 20 participants from two age groups: ten young adults aged 21 to 29 years (M = 23.4, SD = 2.79) and ten seniors aged 61 to 68 years (M = 64, SD = 2.47). Research questions. Research questions were focused on examining how laypersons conceptualize forgiveness; notably, how they view the factors and effects of forgiveness. It was also explored whether there are any specifics and differences in the views on forgiveness between young adults and seniors. Data analysis. The data obtained from semi-structured interviews were analyzed by Consensual Qualitative Research (Hill et al., 2005). Results. For most individuals in both generations, the basis of forgiveness was letting go of anger and pain. The most significant factor positively related to forgiveness was an apology and admitting the mistake. The most noteworthy negative factor was the depth of the hurt. Individuals perceive positive consequences of forgiveness, especially on their mental health and strengthening their relationships. It seems that young adults perceive forgiveness more as an interpersonal process, while seniors perceive it more as an internal process of an individual. Study limitations. The use of qualitative methodology and the sample size limit the generalization of the findings and comparing two samples at the level of statistical significance. Participants may have had various experiences dealing with hurt and forgiveness throughout their lives which could have influenced their views on forgiveness. Implications. Gaining a deeper understanding of how young adults and seniors understand forgiveness and its effects, what they perceive as helpful or blocking in their forgiving, can help counselors and therapists to improve their interventions aimed at promoting forgiveness., Ciele. Hlavným cieľom štúdie bola kvalitatívna analýza vnímania odpustenia u laickej populácie s ohľadom na jeho definíciu, faktory a dôsledky odpustenia. Vedľajším cieľom štúdie bolo porovnanie názorov na odpustenie u dvoch generácií, mladých dospelých a seniorov.Metóda. 20 participantov dvoch vekových skupín, desať mladých dospelých vo veku 21 až 29 rokov (M = 23,4, SD = 2,79) a desať seniorov vo veku 61 až 68 rokov (M = 64, SD = 2,47) absolvovali pološtrukturované rozhovory. Výskumné otázky. Výskumné otázky boli zamerané na vnímanie odpustenia u laickej po-pulácie; špecificky na vnímanie faktorov a dôsledkov odpustenia. Skúmané boli špecifiká a rozdiely v nazeraní na odpustenie u mladých dospelých a seniorov. Analýza dát. Dáta z pološtrukturovaných rozhovorov boli analyzované pomocou Konsenzuálneho kvalitatívneho výskumu (Hill et al., 2005). Výsledky. Pre väčšinu jednotlivcov oboch generácií bolo základom odpustenia pustenie hnevu a bolesti. Najdôležitejším faktorom pozitívne súvisiacim s odpustením bolo ospravedlnenie a priznanie chyby. Najvýznamnejším blokujúcim faktorom odpustenia bola hĺbka zranenia. Jednotlivci popisovali pozitívne dôsledky odpustenia, predovšetkých na ich psychické zdravie a posilnenie vzťahov. Zdá sa, že mladí dospelí vnímajú odpustenie viac ako interpersonálny proces, kým seniori ho vnímajú viac ako interný proces jednotlivca. Limitácie. Použitie kvalitatívnej metodológie a veľkosť výskumného súboru neumožňujú zovšeobecnenie výsledkov alebo porovnanie dvoch skupín na úrovni štatistickej signifikancie. Participanti mohli mať rôzne skúseností so zraneniami a odpustením v priebehu života, čo mohlo ovplyvniť ich postoje k odpusteniu. Implikácie. Získanie bližšieho porozumenia tomu, ako mladí dospelí a seniori koncipujú odpustenie, čo vnímajú ako nápomocné a rizikové v odpustení a ako popisujú jeho dôsledky, môže pomôcť poradcom a terapeutom k zlepšeniu intervencií zameraných na podporu odpustenia., Lucia Záhorcová, Božena Zelenáková., and Obsahuje bibliografické odkazy