The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help. and Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Cíl: Některé kategorie migrantů ze třetích zemí mají v České republice omezený přístup ke zdravotní péči. Cílem této studie je popsat a analyzovat zkušenosti migrantů ze třetích zemí s jejich přístupem ke zdravotní péči a využíváním alternativních strategií k zajištění zdraví. Metody: Kvalitativní design za využití semistrukturovaných rozhovorů. Bylo realizováno dvacet čtyři rozhovorů s migranty ze třetích zemí různých národností a s různými typy povolení k pobytu na území České republiky. Výsledky: Migranti v praxi čelí četným problémům v přístupu ke zdravotní péči. Byly identifikovány hlavní bariéry přístupu ke zdravotní péči: omezený právní nárok na veřejné zdravotní pojištění, nedůvěra a špatná informovanost pojištění, nedůvěra a špatná informovanost zdravotnických pracovníků, přístup komerčních zdravotních pojišťoven založený na tržních principech, jazyková bariéra a nedostatek znalostí cizinců o českém zdravotnictví. Tyto překážky byly příčinou následujících alternativních strategií migrantů k zajištění zdraví: kontaktování nebo využívání lékařů v zemích původu, platby v hotovosti, odkládání zdravotní péče, návštěvy známých lékaře nebo lékařů s migračním původem a samoléčba. Závěr: Některé kategorie migrantů ze třetích zemí čelí formálním a neformálním překážkám využívání českého zdravotnického systému, které jsou příčinou alternativních strategií zajišťování zdraví. Ty mohou vést k nepříznivým účinkům na jejich zdraví. Tato studie ukazuje, že v souladu s mezinárodními lidskými právy je potřeba implementovat změny v rámci veřejné ev. zdravotní politiky a zajistit tak přístup ke zdravotní péči pro všechny legální migranty ze třetích zemí v České republice., Background: Some categories of third countries´ migrants in the CR have restricted access to healthcare. The aim of this study is to describe and analyse migrants´ experiences of access to health- -care. Methods: Qualitative design using semi-structured interviews with twenty four migrants in the Czech Republic. Results: Some categories of third countries‘ migrants face formal and informal barriers to the Czech healthcare system, which leads to alternative health-seeking strategies such as visiting doctors in countries of origin (so called salmon bias), payments in cash, postponing the health care, visiting the known physicians or physicians with migration background and self-medication. The barriers to healthcare were: limited legal entitlement to public health insurance, mistrust and lack of awareness of medical professionals, approach of commercial health insurance companies based on market principles, poor language skills, and lack of knowledge about the Czech healthcare system., and Karolína Dobiášová
Despite the growing number of statistical analyses of life-history data and a long tradition of biographical research, there is often no communication between these two streams of life-course research. It is possible to examine the life course quantitatively through life histories, which may be used to model synthetic biographies in order to reveal patterns in the timing and sequencing of life events, the durations of states between them, and the causal links between them. It is also possible to examine the life course qualitatively through life stories, e.g. biographical narratives, which reflect how persons understand, experience and attach meaning to events and states in their life. Through a quantitative analysis of life-history data we can describe and explain the morphology of particular events in the observed population, while a qualitative analysis of biographical narratives provides insight into people’s decision-making, perceptions of their options, and how they attach meanings to and experience events. This article summarizes the strengths and weaknesses of both approaches, explains in which sense they are connected or differentiated from each other, what data and analyses each perspective may utilize, and briefly introduces one type of mixed methods life course research that utilizes the complementarity of both approaches., Hana Hašková a Radka Dudová., and Obsahuje bibliografii
Stárnutí populace má ekonomické, politické i sociální důsledky. Na demografické změny reaguje plánování potřeb dlouhodobé péče včetně úvah o počtu profesionálních pečujících. Ačkoli v řadě zemí Organizace pro hospodář skou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně ČR převládá péče rodinných pečujících, množství profesionálů se má v těchto zemích do roku 2050 zdvojnásobit (v ČR dokonce ztrojnásobit). Potřeba existence kvalitních institucí zajišťujících dlouhodobou péči je provázána s nastavením příznivých pracovních podmínek a podporou dobré zdravotní kondice jejich zaměstnanců. Prevence a podpora zdraví jak stárnoucí populace, tak formálních i neformálních pečujících, představují významná témata v politice dlouhodobé péče. V rámci reflexe současného stavu podpory zdraví a pracovních podmínek formálních pečujících v českém prostředí jsme provedli kvalitativní sondu (focus groups), jejímž cílem bylo zjistit subjektivní názory této cílové skupiny na snahy zaměstnavatelů o podporu jejich zdraví formou zkvalitňování pracovních podmínek. Klíčovým tématem byla úroveň podpory zdraví na pracovišti a s ní související pozitivní a negativní faktory ovlivňující pracovní výkon., Population aging has economic, political and social consequences. Planning needs of long term care (LTC) and reflecting the number of professional caregivers responds to demographic changes. Although family caregivers dominate in many OECD countries including the Czech Republic, a number of professionals in these countries will double until 2050 (even triple in the Czech Republic). The need for the existence of quality institutions providing LTC setting is linked with good working conditions and health promotion of their employees. Prevention and health promotion of the aging population and of formal and informal caregivers are important topics in LTC policy. Within reflection of the current state of health promotion and working conditions of formal caregivers in the Czech environment, we conducted a qualitative probe (focus groups). The objective was to determine subjective opinions of this target group of employers’ efforts to promote their health by improving working conditions. The key theme included the level of workplace health promotion and related positive and negative factors affecting work performance., Blanka Jirkovská, Hana Janečková, and Literatura
Článek se zabývá výzkumným šetřením, které probíhalo u žen v roce 2015. Kromě výsledků výzkumného šetření je popsána ve stručnosti problematika vzniku nádoru, prevence onkologických onemocnění v oboru gynekologie a porodnictví (primární, sekundární, terciární, kvartérní), životní styl a doporučení Evropského kodexu proti rakovině., The paper deals with a research survey conducted in women in 2015. Besides the research survey results the paper briefly describes the problems of tumour formation, cancer prevention in the areas of gynecology and obstetrics (primary, secondary, tertiary, quaternary), the lifestyle and recommendations of the European Code against Cancer., and Ivana Nesnídalová, Drahomíra Filausová, Romana Belešová
Objectives. The main aim of this study was to qualitatively explore the general population’s understanding of forgiveness with regard to its definition, factors, and effects. The special focus of the study was on comparing the views on forgiveness by two generations, young adults, and seniors. Participants and setting. Semi-structured interviews were done with 20 participants from two age groups: ten young adults aged 21 to 29 years (M = 23.4, SD = 2.79) and ten seniors aged 61 to 68 years (M = 64, SD = 2.47). Research questions. Research questions were focused on examining how laypersons conceptualize forgiveness; notably, how they view the factors and effects of forgiveness. It was also explored whether there are any specifics and differences in the views on forgiveness between young adults and seniors. Data analysis. The data obtained from semi-structured interviews were analyzed by Consensual Qualitative Research (Hill et al., 2005). Results. For most individuals in both generations, the basis of forgiveness was letting go of anger and pain. The most significant factor positively related to forgiveness was an apology and admitting the mistake. The most noteworthy negative factor was the depth of the hurt. Individuals perceive positive consequences of forgiveness, especially on their mental health and strengthening their relationships. It seems that young adults perceive forgiveness more as an interpersonal process, while seniors perceive it more as an internal process of an individual. Study limitations. The use of qualitative methodology and the sample size limit the generalization of the findings and comparing two samples at the level of statistical significance. Participants may have had various experiences dealing with hurt and forgiveness throughout their lives which could have influenced their views on forgiveness. Implications. Gaining a deeper understanding of how young adults and seniors understand forgiveness and its effects, what they perceive as helpful or blocking in their forgiving, can help counselors and therapists to improve their interventions aimed at promoting forgiveness., Ciele. Hlavným cieľom štúdie bola kvalitatívna analýza vnímania odpustenia u laickej populácie s ohľadom na jeho definíciu, faktory a dôsledky odpustenia. Vedľajším cieľom štúdie bolo porovnanie názorov na odpustenie u dvoch generácií, mladých dospelých a seniorov.Metóda. 20 participantov dvoch vekových skupín, desať mladých dospelých vo veku 21 až 29 rokov (M = 23,4, SD = 2,79) a desať seniorov vo veku 61 až 68 rokov (M = 64, SD = 2,47) absolvovali pološtrukturované rozhovory. Výskumné otázky. Výskumné otázky boli zamerané na vnímanie odpustenia u laickej po-pulácie; špecificky na vnímanie faktorov a dôsledkov odpustenia. Skúmané boli špecifiká a rozdiely v nazeraní na odpustenie u mladých dospelých a seniorov. Analýza dát. Dáta z pološtrukturovaných rozhovorov boli analyzované pomocou Konsenzuálneho kvalitatívneho výskumu (Hill et al., 2005). Výsledky. Pre väčšinu jednotlivcov oboch generácií bolo základom odpustenia pustenie hnevu a bolesti. Najdôležitejším faktorom pozitívne súvisiacim s odpustením bolo ospravedlnenie a priznanie chyby. Najvýznamnejším blokujúcim faktorom odpustenia bola hĺbka zranenia. Jednotlivci popisovali pozitívne dôsledky odpustenia, predovšetkých na ich psychické zdravie a posilnenie vzťahov. Zdá sa, že mladí dospelí vnímajú odpustenie viac ako interpersonálny proces, kým seniori ho vnímajú viac ako interný proces jednotlivca. Limitácie. Použitie kvalitatívnej metodológie a veľkosť výskumného súboru neumožňujú zovšeobecnenie výsledkov alebo porovnanie dvoch skupín na úrovni štatistickej signifikancie. Participanti mohli mať rôzne skúseností so zraneniami a odpustením v priebehu života, čo mohlo ovplyvniť ich postoje k odpusteniu. Implikácie. Získanie bližšieho porozumenia tomu, ako mladí dospelí a seniori koncipujú odpustenie, čo vnímajú ako nápomocné a rizikové v odpustení a ako popisujú jeho dôsledky, môže pomôcť poradcom a terapeutom k zlepšeniu intervencií zameraných na podporu odpustenia., Lucia Záhorcová, Božena Zelenáková., and Obsahuje bibliografické odkazy
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na společný ošetřovatelský lůžkový fond, který se v posledních několika málo letech stává trendem menších, ale i středně velkých nemocničních zařízení. Díky restrukturalizaci lůžek akutní péče v České republice dochází ke slučování jednotlivých odborností, a to jak v rámci chirurgických, tak interních oborů. Cílem výzkumu bylo zhodnotit přínos vzniku společného ošetřovatelského lůžkového fondu, analyzovat problémy v ošetřovatelské péči, zhodnotit náročnost práce sestry a zmapovat pochybení v oblasti ošetřovatelské péče v souvislosti se vznikem projektu. Výzkumný soubor byl tvořen zaměstnanci Nemocnice Tábor, a. s., kteří měli osobní zkušenosti s fungováním společného ošetřovatelského lůžkového fondu. Sběr dat probíhal prostřednictvím metody dotazování, technikou nestandardizovaného rozhovoru s doplňujícími otázkami. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že hlavními důvody vzniku společného lůžkového fondu byly finanční úspory spojené s restrukturalizací lůžek akutní péče. Studie potvrdila, že i přes větší zatíženost sestry v pracovním procesu nenastaly v souvislosti se vznikem projektu problémy v ošetřovatelské péči a nebyla zaznamenána pochybení v této oblasti. Závěry výzkumného šetření mohou pomoci organizacím, které se projekt sloučení lůžkového ošetřovatelského fondu chystají zrealizovat., The research is focused on MNIW, which is over the last few years becoming a trend of smaller, but also medium-sized hospitals. With restructuring of acute care beds in the Czech Republic, merging of individual expertise occurs, both within surgical and internal medicine. The aim of the research was to evaluate benefits of MNIW. The research sample consisted of employees of the Tábor Hospital, a. s., who have had personal experience with the functioning of MNIW. The data were collected by interviewing methods, using nonstandardized interview technique with additional questions. Research survey found that the main reasons for constitution of MNIW were the cost savings associated with restructuring of acute care beds. The study confirmed that despite higher stress in nurse’s working process, no problems occurred in nursing care in connection with the establishment of the project and that there were no mistakes in this area. Conclusions of the research can help organizations that plan to implement project of MNIW., Hana Valešová, Iva Brabcová, and Literatura
Vztahy mezi všeobecnými sestrami a lékaři jsou zejména v posledních letech předmětem zvýšeného zájmu. Existující problémy lze na jedné straně vyjádřit jako specifický odraz strukturálních změn ve společnosti jako celku, na druhé straně jako odraz změn v systému zdravotní péče. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně společenského postavení všeobecných sester a lékařů. Všeobecné sestry získávají vyšší vzdělání, další kompetence a zvyšují si své postavení v současném systému zdravotní péče. Bez řádně provedených empirických výzkumů nelze všeobecně hovořit o napětí nebo až konfliktnosti ve vztahu lékař –všeobecná sestra. Na základě reprezentativního výzkumu lékařů a všeobecných sester v České republice bylo cílem zjistit názory (v daném článku lékařů) na problematiku vzájemných vztahů, předávání si kompetencí, společně s řešením konfliktů ve vzájemném vztahu. Na závěr článku (viz příloha) je vytvořena strategie k podpoře týmové spolupráce sester a lékařů., Recently, the relationships between nurses and doctors have become the centre of attention. On one hand, the existing problems can be expressed as a specific reflection of structural changes in the society; on the other hand, they reflect the changes in the health care system. In the developed countries, the social status of general nurses and doctors has been changing. Nurses obtain higher education and competences and improve their position in the current health care system. The expressions “stressful” or even “conflicting” relationships between doctors and nurses should not be used without a reliable previous empiric research. On the basis of a representative research performed on doctors (in the particular article, performed by doctors), the opinions on the problems of mutual relationships, delegation of the competences and dealing with conflicts of the mutual relationships was searched. In the conclusion of the article, a strategy to support the team cooperation of doctors and nurses was developed (see Appendix)., Sylva Bártlová, and Lit.: 9