« Previous |
11 - 15 of 15
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
12. Sloup, zámek, Herkules a Omfalé.
- Creator:
- Braun, Matyáš Bernard (dílna)
- Publisher:
- Kinský, Josef Jan Maxmilián hrabě
- Subject:
- distaff, lion's skin, spindle, Hercules, and Omphale
- Description:
- Pískovcové sousoší: nahý Herkules (vousy) sedí na lví kůži, na klíně má vřeteno, které si přidržuje levou rukou, v pravé ruce položené na hlavu lví kůže drží přadeno. Herkules vzhlíží k vedle stojící nahé Omfalé, která ho objímá a hladí mu levou rukou vousy., Poche 1965#, 119-120., Kořán 1999#, 128., and Sochař z Braunovy dílny se mohl inspirovat sochařským zpracováním mýtu o Herkulovi a Omfalé, které bylo k vidění v Drážďanech. Někdy před rokem 1666 vytvořil Francesco Baratta vůbec první poantické sousoší tohoto páru pro Grosser Garten paláce ve Zwingru (mramor, zničeno, srov. Pigler 1974, 121; Bénézit 1976, 1: 425). Drobné plastiky Herkula a Omfalé vytvořil na konci 18. století Balthasar Permoser, jeden exemplář je v drážďanské Grünes Gewölbe (srov. Kappel 2001) a další v Berlíně a St. Petersburgu. V pojetí díla se autor sousoší nedržel antického sousoší ze sbírky Farnese, ani soch vytvořených v 17. století - odlišuje se od nich tím, že postavy obou protagonistů navzájem propojuje gesty a pohledy, což bylo běžné v zobrazení Herkula a Omfalé v malířské tvorbě 16. - 18. století. Sousoší mělo upoutat záměnou mužské a ženské role, v 16.-18. bylo téma Herkula a Omfalé pro svou pikantnost velmi často zobrazováno. Ve vestibulu zámku Sloup bylo současně protějškem k sousoší vystaveném v protilehlé nice (Sloup, zámek, Merkur a Hersé), což umožňovalo další prohloubení významu. Sousoší zobrazují kontrastní milenecké páry, na jedné straně žena okouzlila muže (Omfalé a Herkules), na druhé straně muž okouzluje ženu (Merkur a Hersé). To je však pouze první významový plán, který byl výchozím bodem alegorického výkladu, v němž šlo o patrně také o zdůraznění obtíží, které musíme překonávat na cestě ke ctnosti. Herkules musel po vykonání svých hrdinských činů zdolat ten vůbec nejtěžší úkol, přemoci sám sebe, své sebezničující milostné vzplanutí k Omfalé. Merkur krásnou Hersé snadno okouzlil, ale to byl pouze počátek. Aby jeho touha došla naplnění, musel překonat nečekané vnější obtíže - sebezničující závist sestry Hersé, Aglaury. V obou případech byly překážky nakonec překonány, Merkur se dostal do ložnice Hersé a Herkules završil svou pozemskou pouť nanebevzetím, dvojici témat ve vestibulu tak lze číst jako oslavu boží vůle, které je vše podřízeno (srov. Hořovice, zámek, brána, Hersé).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
13. Wien, Albertina, Apoteóza císaře Rudolfa II.
- Creator:
- Bidenhartter, Thobias
- Publisher:
- Matyáš,
- Subject:
- chariot, club, crown, bolt of lightning, bow, eagle, imperial orb, lion, lion's skin, scepter, scythe, trident, Apollo, Diana, Hercules, imperator, Iuppiter, Iuno, Neptunus, and Saturnus
- Description:
- Rytina: Rudolf II. v císařském oděvu (koruna, jablko, žezlo, řád zlatého rouna, zář okolo hlavy) jede na voze taženém dvěma orly a lvem na nebesa. Na oblacích na něj čekají olympská božstva, v popředí nalevo Herkules (lví kůže, kyj) uprostřed Diana (měsíční srpek, luk), napravo Jupiter (blesky, orel). Za Jupiterem je Juno (koruna), nalevo je Saturn (kosa) a Neptun (trojzubec). Dole vlevo je pohled na Prahu (Pražský hrad a Malá Strana)., Prag um 1600#, II, č. 679 s. 200., and Rudolf II. je zobrazen se září okolo hlavy, která jej ztotožňuje s Apollónem. Pod výjevem je báseň dvorního básníka Wackera von Wackenfels, která výjev vysvětluje: smrt Rudolfa II. ohlásilo úmrtí dvou orlů a lva v císařském zvěřinci, zvířata jsou nejen znaky císařství (dva orli) a českého království (lev), ale lev je také znak Herkula a orel Jupitera. S Herkulem se habsburští císaři identifikovali již od Maxmiliána II. a v Praze se tato sebestylizace projevila v monumentální formě poprvé v sochařské výzdobě Belvedéru Ferdinanda I. (1537-1550), kde jsou herkulovské výjevy na čestných místech na nárožích stavby. Na augustovském reliéfu se zobrazením apoteózy, který byl od konce 16. století až do 18. století byl ve Villa Madama je zobrazen Julius Caesar jedoucí na voze s okřídleným koňským spřežením na nebesa, kde na něj na oblaku čeká personifikace nebes a Hélios na slunečním voze, nad Caesarem je orel s rozpjatými křídly. Vedle Caesarova spřežení jsou postavy, které vzrušeně gestikulují - propojení lidského a nadpozemského světa najdeme také na rytině s apoteózou Rudolfa II, kde také realisticky zobrazená veduta Prahy kontrastuje s olymskými božstvy na oblacích nahoře. Grafika existuje ve třech exemlářích, na dvou je vpravo dole monogram IMW (nebo IMWF), na výtisku v Coburgu je místo něj nápis "Thobias Bidenhartter scalps et excutit in Winn" (cf. Irmscher 1999, s. 136 pozn. 233).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
14. Wien, Shromáždění bohů, kresba
- Creator:
- Aachen, Hans von
- Subject:
- Cerberus, club, eagle, helmet, lion's skin, lyre, quiver, shield, spear, trident, Amor, Apollo, Diana, Hercules, Iuppiter, Mercurius, Minerva, Neptunus, Pluto, and Venus
- Description:
- Kresba (37, 2 x 46, 4 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom nahoru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto s Kerberem. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Prag um 1600#, I, č. 177., and Přípravná kresba k obrazu (London, National Gallery inv. n. 6475). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Landesbibliothek, Cod. hist. Q. 298/299, Stammbuch Janisch fol. 142r) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
15. Wien, Trionfi-lavabo, mísa: Triumf Amora.
- Creator:
- Jamnitzer, Christoph
- Publisher:
- Rudolf II.,
- Subject:
- eagle, armour, arrow, bow, chariot, crown, eyes, eyes band, flag, heart, heart with a flame, heart with wings, lion's head, lion's skin, moon crescent, obelisk, quiver, round temple, myrtle, shield, sphinx, spear, SPQR, sword, veil, wreath of laurel, Alexander Magnus, Amor, Augustus, Caesar, Gaius Iulius, Constantinus I, Hadrianus ?, Hercules, Iuppiter, Marcus Aurelius, Nero, Pan, Triumphus Cupidinis, and Ver
- Description:
- Reliéf na dně mísy: v popředí je řada trojrozměrně pojatých zajatců Amora z řad římských císařů (všichni ruce svázané za zády). První tři jdou doleva, všichni jsou v antikizující zbroji s mečem u pasu. Průvod vede Caesar (vavřínový věnec na hlavě, na pancíři orel), dále Augustus (vavřínový věnec) a Nero (lví hlava na nárameníku, licousy), jejich hlavy fyziognomické portréty podle dochovaných antických zobrazení. Uprostřed řady je Karel Veliký (vousy, koruna, antikizující zbroj, na nohou středověké brnění) a Konstantin Veliký (knír, přilba s chocholem, antikizující zbroj). Napravo je polonahý španělský král Filip II. jako Samson, který se sklání k sedícímu nahému císař Rudolfovi II., který je zobrazen jako Herkules (lví kůže na klíně). Ve druhé řadě Amorových zajatců jsou tři postavy, Hadrian (nebo Marcus Aurelius), Šalamoun a Alexandr Veliký. Za zajatci je čtyřspřežím tažený vůz, na němž sedí vepředu Pán s opratěmi v jedné a bičem ve druhé ruce. Za Pánem je spoutaný nahý Jupiter s rysy Rudolfa II., na konci vozu trůn ve tvaru Sfingy, na kterém sedí Amor (pásku na čele, toulec) s lukem v levici a šípem a palmovým listem ve zdvižené pravici. Za Amorem jde muž v brnění s praporem, na němž jsou oči a srdce. V zadním plánu jde v čele, za koňským spřežením, okřídlená Hora jara (Ver) v průsvitných šatech a se závojem, jedné ruce kytice, ve druhé větev (myrta). Vedle Ver kráčí na jedné straně žena v brnění se zapálenou pochodní na tyči, na druhé straně je postava s kopím, na němž nabodnuté srdce a girlanda. Za touto skupinou je žena s mečem, na němž jsou tři srdce, je oblečená podle pozdně středověké módy, patrně francouzská královna Isabela Bavorská. Je obrácená do protisměru, k ženě s měsíčním srpkem na čele, která patrně představuje Dianu z Poitiers, milenku francouzského krále Jindřicha II. Za nimi další standarty s nabodnutými srdci, Amorovým lukem a šípy, hořícím probodnutým srdcem, za Jupiterem je líbající se pár, za Amorem Merkur se standartou s okřídleným srdcem, kterému brání ve vzletu kruhové závaží. V pozadí postavy ve středověkých brněních, mezi nimi standarta s nabodnutým srdcem a praporem s nápisem SPQR, za mužem s praporem s očima a srdcem je v profilu bavorský vévoda Albrecht V. (vousy). Na pravé straně průvodu vousatý muž v přilbě krytý oválným štítem. Za průvodem krajina, nad spřežením na obzoru kruhový chrám Venuše s obeliskem, cíl procesí., Irmscher 1999#, 89-116, and Literární inspirací byly Jamnitzerovi "I trionfi" Francesca Petrarcy z let 1356-1374. Sedm zajatců Amora v popředí představuje čtvrtou světovou říši, kterou založil Caesar a která vyvrcholila Rudolfem II. Jako literární i výtvarná předloha Jamnitzerovi posloužil německý překlad Petrarcových Trionfi doplněný dřevoryty (Federmann 1578), z nichž převzal kompozici triumfu i jednotlivé postavy (Augustus). Jména připojená k postavám na dřevorytu identifikují antické římské císaře v čele Jamnitzerova průvodu. Postavy s tyčemi s pochodní a kořistí (v tomto případě ukořistěná srdce) byly inspirovány Mantegnovým antickým triumfem, z něhož Jamnitzer převzal i postoje mužů v popředí. Amor s páskou zakrývající oči nemá v antice obdobu, tato představa koření ve středověku, na Jamnitzerově reliéfu si Amor si sundal pásku z očí a dívá se na stranu, na Rudolfa II.- Herkula. Ten se právě snaží osvobodit ze zajetí profánní lásky, aby mohl dosáhnout svého cíle prostřednictvím nebeské lásky, na kterou odkazuje prapor s očima a srdcem.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz