Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Renesanční zámek postavený za Jana Bezdružického z Kolovrat v l. 1586-1590 (sev. a část záp. křídla. arkádový dvůr, zbytky portálů, renes. okna, zbytky sgrafit. and Poche 1977#, s. 154.
Vstupní portál s medailony s reliéfními bustami. Dům je z let 1510-1512, na dvoře otevřená lodžie přestavěná koncem 16. století. and Poche 1977#, s. 417.
Jižní křídlo, kterým byl dvůr uzavřen, je zbudováno ve stylu rozvinuté české renesance. Do dvora se otevírá po celé délce dvoupatrovými pilířovými arkádami s představenými pilastry. Na vnější fasádě jsou pravidelně rozložená zdvojená okna, pod střechou široká lunetová římsa., Šamánková 1960#, 39., Poche 1977#, s. 424-426., and Pilířové arkády jsou pojaty shodně jako arkády Švarcenberského paláce v Praze.
Třípatrová lodžie, v níž se počet arkád směrem nahoru násobí a současně se mění jejich typ. V přízemí dvě pilířové arkády zdobené bosováním, v prvním patře čtyři obloukové arkády s toskánskými sloupy a ve druhém patře osm arkád s iónskými sloupy. V horních arkádách sloupy stojí na soklech, mezi nimiž je balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů jsou rozety, které jsou rovněž ve cviklech arkád prvního patra a ve vlysu patra druhého. and Jeden z prvních dokladů kolonády v českých zemích. V Jindřichově Hradci se objevuje poprvé v českých zemích kombinace všech tří druhů arkád s pravidelně se zrychlujícím rytmem. Rustikované arkády v přízemí byly již dříve použity v Kostelci n. Černými lesy (1549-1558) a Litomyšli (1568-1573), horní sloupořadí ve zdvojeném rytmu má předchůdce v Brandýse nad Labem (1547-1552) a zdvojnásobený počet sloupů s rovným překladem v horním patře dvoupatrových arkád najdeme již v Opočnu (1560-1567) a Telči (1553-80).
Arkády na jižní straně dvora, kterou se vcházelo dio zahrady, vlastně jenom tří patra spojovacích chodem otevřených do dvora arkádami a do zahrady okny. Dolní dvě patra mají toskánské sloupy, poslední patro iónské. Sloupy v patrech stojí na soklech, mazi nimiž balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů rozety, ty také ve cviklech arkád, kde jsou prostřídány znaky v kartuších. Kladí arkád je redukováno na pouhou kordonovou římsu. and Třípatrové arkády mají předchůdce v arkádovém dvoře v Moravském Krumlově (1557-1562) a v Bučovicích (1567-1582).
Uzavřený čtyřkřídlý blok s nárožními věžicemi, obranný typ kastelu., Varcl 1978#, s. 298., and Tento typ staveb se z Říma rozšířil do Panonie, Alžíru, Francie a u nás jsou jeho ohlasem renesanční zámky (Kromě Kaceřova též v Kostelci nad Černými lesy, ve Vrchlabí, na Dívčím Hradě). Kaceřov má zajímavý systém arkád: obě delší nádvorní boční strany - dispozice je podélná, dynamizovaná, se zdůrazněnou vstupní osou - jsou sice v patře otevřeny běžnými sloupovými lodžiemi, v přízemí však obíhá arkáda římského původu. Její soustava kombinuje sloupově architrávový systém helénský a helénistický s pilířem nesoucím archivoltu. Jedná se o těžší typ, využívající hmoty zdi, který v Římě zobecněl od doby císaře Traiana.
Nádvorní průčelí tvoří dvoupatrová lodžie. V prvním patře půlkruhové arkády spočívají na pilířích, před něž jsou představeny mohutné toskánské polosloupy, které mají s pilíři společné hlavice. Pilíře ve druhém patře jsou pojaty stejně, ale arkáda je dvojitá, se středovým toskánským sloupem s baňatým dříkem. and Fiala 1981-1988#, 3, s. 304-305.
Renesanční zámek, Záviš z Víckova a na Boleradicích, 1561 projekt severoitalský projektant (asi pracoval na nedalekých Bučovicích), provedena pouze jedna čtvrtina stavby, zbytek dvorní arkády, sgrafita a střešní atika, dnes asi majitel PÚ Brno?, měl být zpřístupněn v roce 2003, konal se tam svátek keltské kultury 2001(Bratrstvo Keltů) a jsou tam výstavy. and Hrady 1981#, s. 177-178.
Zámek zbudoval Giovanni Battista Aostali, stavební dozor měl Hans Tirol, od roku 1557 Bonifác Wolmut. V letech 1579-1582 přestavba (Ulrico Aostali). Obdélná stavba, na dvoře původně na třech stranách arkády. Bosovaná brána z poloviny 16. stol. and Poche 1982#, s. 107-108.