Oranžový průsvitný karneol (chalcedon) s řezbou, žena sedící na skále, v ruce drží divadelní masku., Benda 1989#, 18, obr. 19., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Gema ze 2. stol. představuje múzu.
Grafický list, chiaroscuro ze dvou desek (293 x 225 mm). Figurální scéna v architektuře: Herkules, jako symbol Ctnosti, vyhání z chrámu Múz ženu nesoucí v náručí vzácné umělecké předměty (Hrabivost). Výjevu přihlíží Apollón, Minerva a děvět Múz., Zlatohlávek 1997#, s. 121., and Autorem návrhu je Baldassare Tommaso Peruzzi. Výjev je v katalogu NG nazván Herkules vyhání Závist z chrámu Múz (Zlatohlávek, č. kat. 54). Poselství této alegorie však patrně vyjadřuje přesvědčení, že pěstování všech umění podkopává Hrabivost.
Mramorová socha muže (drží vřeteno), na rameni přádlo, opírá se o kmen stromu, na něm flétna, maska a květiny, tamburína. and Herkules s atributy služby Omfalé.
Mědiryt (22, 0 x 13, 8): polonahá žena sedí na posteli, v ruce paletu a štětce, vedle jsou položené hudební nástroje a kniha. K ženě přistupuje Amor (toulec), u jeho nohou luk, nahoře přilétá Amor s maskou., Hollstein 1980# č. 184., Fusenig 2010# č. 54 s. 180., and Rytina podle nedochovaného obrazu Hanse von Aachen. Ženu lze chápat jako Venuši, která využívá různých uměleckých žánrů, aby mohla klamat.