Vila, dvoupodlažní stavba v zahradě, výzdoba na fasádě hlavní třídy i bočních ulic Bajza a Munkácy Mihály. Hlavní průčelí - karyatidy nesoucí balkon, ve cviklech oken prvního patra tři dvojice soch: žena s miskou a hadem (Minerva Medica); vousatý muž, vedle něho leží fasces (Právo (?)); žena s květinovým věncem a květy v klíně (Flora); žena s klasy a ovocem (Ceres - Úroda); muž v přilbě s palmovou ratolestí (Mír); žena s přeslicí (Práce). V průčelí do Bajza utca dívka s amforou zdobenou dionysovským průvodem (patrně pozdější doplněk fasády), v průčelí do Munkácsy Mihály utca žena s věncem v ruce (Flora (?)., Medvey 1939, s. 64; Déry 1991, s. 60., and Alegorické zobrazení spravedlnosti a práva je patrně inspirováno antickou tradicí římské kolonie Británie, kde byla Minerva Medica ztotožněná s keltskou Sulis. Tato bohyně měla mimořádnou moc uzdravovat, ale také dát obecně věci do pořádku (dosvědčit bezpráví, usvědčit zloděje a nalézt ztracené předměty).
Měšťanský dům s gotickým jádrem (doložen 1592). Dnešní podoba z přelomu 18. a 19. století, kdy byl v majetku rodiny Rozvadovy (v letech 1787-1889). Fasáda empírová s figurální výzdobou. Na levém nároží sv. Florián, dále obdélné reliéfy s figurami: puti s květinami a ovocem - žena s žezlem a holubicí pijící z misky - puto a satyr s různými atributy (fascis, kaduceus, kotva, loď) - muž s trojzubcem a nádobou na vodu - puti s hrozny vína a ohýnkem v nádobě. Nad portálem svitek, písmena JK a holubice s ratolestí., Poche 1977#, s. 539-540., and Reliéfy střídavě zobrazují alegorie ročních dob a antická božstva. Zleva jaro a léto, Venuše, satyr a puto s atributy, Neptun, podzim a zima. Nad reliéfy v nadokenních obloucích hlavy antických imperátorů.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod portrétem sedící postava - žena, hlava pokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou drží hada, na klíně má misku (Hygeia ). and Na portrétní fresce je zachycen Hippokratés z Kósu (patrně 460 - 380 př. Kr.), který je považován za nejslavnějšího řeckého filosofa, lékaře a zakladatele moderní medicíny; jako první věnoval pozornost pozorování symptomů nemocí, jako první též propagoval individuální přístup k nemocným. Je autorem spisů známých jako "Corpus Hippocraticum" (Hippokratovský soubor) obsahujících výzkumy v oblasti anatomie, chirurgie, dietetiky a fyziologie. Ženská postava v podobě Hygeie je personifikací medicíny.
Pomník Fodora Józsefa, na podstavci reliéf se ženskou sedící postavou, v levé ruce drží misku, z níž pije had (Hygie)., Budapest közteri 1987, č.k. 160., and Pomník je připomínkou významného uherského lékaře Józsefa Fodora (1843-1901), který v letech 1825 - 1876 významě připěl k rozvoji veřejného zdraví. Proto není divu, že je zde přípomínána řecká bohyně zdraví - Hygieia (římská Hygia). Dcera boha zdraví Asklépia, byla v antice zobrazována poměrně často, jako mladá žena, která napájí hada z misky.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Původně kasino, v roce 1899 zde byl otevřen první ženský klub. Dnes v přízemí kino a kavárna Puškin. V průčelí do Kossuth Lajos utca, ve čtvrtém patře, čtyři alegorické plastiky. První zleva: vousatý muž, v levé ruce drží knihu, na zemi vedle něho další knihy a sova (Věda); druhá: žena s miskou v pravé, snítkami v levé ruce za ní naznačený kmen stromu s plazícím se hadem (Hygie, Zdraví); mladý muž, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou se opírá o meč, vpravo vedle něho kovadlina (Zákon); čtvrtá: mladá žena, levou rukou se opírá o velkou knihu zdobenou křížem, v ruce drží olůvko (Víra). and Déry 1991, s. 122; Dent 2002, s. 122; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 48.
Ve vnitřním dvoře mezi domy jsou osazeny plastiky ze zbořených nájemních domů. Ve na fasádě a výklenku zdi přiléhající ke stavbě v ulici Purkyňova jsou umístěny plastiky. Na levé straně zdi proti divákovi sousoší žena a putto vážící obilí do snopů (Cerera), uprostřed v nice žena s květinovým věncem a květinami (Flora), po pravé straně žena krmící hada, putto a kouhout (Hygeia.
Trojkřídlová nárožní budova, třípatrová, vybudovaná jako Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Ve dvou nárožních nikách 2. patra jsou umístěny plastiky. Na pravém rohu fasády směrem do náměstí: mladík s věncem vinné révy na hlavě (Bakchus), v pozdvižené levici miska, v pravé ruce vinný hrozen, ze kterého ujídá malý chlapec (Pan) sedící u jeho nohou; nahá dívka, která si přidržuje účes a kolem beder drapérii (Venuše Caelestis). Po levé straně fasády směrem do náměstí: nahá dívka s rukama na prsou a v klíně, u jejích nohou delfín (Venuše Medici); tančící Faun, v obou rukou má kastaněty, pravá noha spočívá na nožní klapačce; obě nároží zdobí ještě mezi okny prvního patra dva shodné oválné reliéfy s figurálním výjevem. Starý muž sedící za chlapcem, který přináší obětiny bustě Athény (alegorie úcty k výtvarnému vzdělání); na druhém reliéfu okřídlený mladík v obou rukou drží vavřínový věnec, věncem v levici věnčí dívku, která drží svitek a bustu, nad mladíkem hvězda (Génius umělecké inspirace); nad vchodem v nástavci kladí dvě ležící postavy žena (Úsvit) a muž (Soumrak). V přízemí na klenácích oken střídavě hlava Medúzy a hlava Jupitera., Vlček 1996, s. 170 - 171., and Architektonické řešení je inspirováno italskými renesančními palácovými stavbami, nicméně účel budovy se odrazil v některých detailech, například velká ateliérová okna a především sochařská výzdoba s připomínkou jmen slavných výtvarných umělců minulosti. Předlohou tří ze čtyř soch jsou antické plastiky: Venuše "Medici" (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 89), Venuše "Caelestis" (Florencie, Uffizi, Haskell-Penny 1984, č.k. 88) a faun; antická plastika tančícího fauna hrajícího na typický hudební nástroj scabellum (nožní klapačka) a kastaněty, byla asi původně částí sousoší s nymfou, kterou hrou vyzýval k tanci (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 39). Socha Bakcha je kopií renesanční plastiky Jacopo Sansovina (mezi 1511 - 1518), který se inspiroval sochou Michelangela (1497), ten se však při tvorbě svého Bakcha inspiroval jako jeden z prvních renesančních sochařů antickými plastikami, které byly umístěny v zahradě Medicejů v Římě (kromě samotného námětu je to například i motiv malého Pana okusujícího tajně hrozen, který drží Bakchus v pravé ruce). Antikou jsou inspirovány i oba reliéfy: motiv učitele a žáka v obětní scéně s Athénou. Alegorie Soumraku a Úsvitu jsou kopiemi Michelangelových soch.