Pro odhad stáří jednotlivých vývojových linií latinskoamerické flóry se dnes využívají také tzv. molekulární hodiny. Výsledky jejich aplikace ukazují, že se řada prvků současné flóry dostala do Latinské Ameriky až po rozpadu prakontinentu Gondawana, tzn. jsou mladšího stáří než by odpovídalo době rozpadu Gondwany. Do Latinské Ameriky se mohly rozšířit dvěma různými mechanismy: migrací rostlin přes pevninu a nebo disperzí diaspor na dlouhou vzdálenost přes oceány. Důkazem migrace tropických čeledí přes kontinenty je i řada fosilních nálezů, které mohou také posloužit jako druhý nezávislý zdroj datování jejich původu., So called molecular clocks are nowadays used to estimate the age of individual lineages of Latin American flora. The results of their application show that a number of elements of current flora came to Latin America after the collapse of the ancient continent of Gondwana. This could be explained by two different mechanisms: by migration of plants across the land or by dispersion of their diasporas across the oceans. The amount of fossils proving migration of tropical families across continents is often used as the second, independent source for dating their origin., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.
Současná diverzita tropické flóry a bioty Latinské Ameriky je výsledkem řady historických událostí, ke kterým došlo během jejího dlouhého vývoje. Výskyt stejných či příbuzných čeledí, rodů nebo druhů v oblastech a na kontinentech představujících součásti někdejšího prakontinentu Gondwana jsou výsledkem působení tří mechanismů: rozpadu souvislého areálu výskytu (vikariance) na území někdejší Gondwany, migrací rostlin přes kontinenty severní polokoule a disperzí přes oceány. Při mezikontinentálním rozšíření řady čeledí však často nehrál roli jen jeden z výše uvedených mechanismů, ale často šlo o jejich kombinace. Tím se stává studium historie různých taxonů komplikovanější. K jejímu odhalení je potřeba mít jasnou představu o stáří jejich jednotlivých vývojových linií, umožňující správnou interpretaci působení konkrétního mechanismu na jejich dnešní rozšíření a diverzitu., The tropical flora and biota of Latin America was influenced during its long history by several events that led to their current diversity and disjunct distribution. Three mechanisms have been proposed to explain the occurrence of the same or closely related families, genera and/or species among fragments of former Gondwana: vicariance, migration of plants across the continents and long distance dispersion. Recent intercontinental distribution of several taxa is commonly a result of their combination. Good knowledge of the age of principal lineages is needed for the correct interpretation of the effect of these mechanisms on the distribution and diversity of the investigated lineages., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.
Naše znalosti o ekologii a rozšíření řady druhů hub byly po dlouhou dobu založeny pouze na pozorování plodnic a sporulujících útvarů v terénu a na identifikaci izolovaných druhů hub. Nedávné pokroky a dostupnost metod založených na studiu DNA a jejich téměř rutinní používání v laboratořích rozšířilo naše znalosti o substrátech kolonizovaných různými druhy hub. Na druhou stranu se ukázalo, že některé druhy kolonizují stejný substrát, ale na geograficky velmi vzdálených lokalitách. Některé druhy ani nelze zařadit do jasně vymezené ekologické skupiny, mění svou ekologii v průběhu svého životního cyklu., Our information about the ecology and distribution of particular fungal species has for a long time been based only on observations of fruit bodies and sporulating structures in the field and on identification of isolated fungal strains. Recent developments in molecular methods and their routine use in mycology have revealed that some fungi may colonize different substrates than originally supposed. On the other hand, other fungi colonize their typical habitats in localities that are enormously distant from each other. Some fungi may not be easily assigned to a single ecological group, as they change various life styles during their life cycle., and Ondřej Koukol.
Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.
Zbarvení hraje v životě zvířat zásadní roli a je často pod přísným dohledem přírodního a/nebo pohlavního výběru. Abychom mohli objektivně zhodnotit jeho vliv na životní strategie zvířat, je zaprvé důležité barvu správně měřit a zadruhé nahlížet na ni zrakovým aparátem zainteresovaného pozorovatele. Obě tyto metody popisujeme na příkladu ptáků, konkrétně hodnocení mimeze parazitických vajec., Colouration plays a very important role in the life of animals and its evolution is often under natural and/or sexual selection. For objective assessment of the influence of colouration on animal life strategies the colour should be measured properly and evaluated from the perspective of the studied species. These methods are briefly described based on the example of birds, specifically on the mimicry of parasitic eggs., and Michal Šulc, Marcel Honza.
Fotosyntéza představuje fundamentální biochemický proces, na němž závisí udržení naprosté většiny forem života na Zemi; její výzkum patří v našich zemích mezi tradiční již od dob bývalého Československa. Týmy pracovníků třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Josef Komendy a dr. Romana Sobotky se dlouhodobě věnují oboru, který lze označit jako molekulární biologie fotosyntézy. and Josef Komenda, Roman Sobotka.
Tuto otázku si kladou lidé již od počátku lidstva. Pro členy Laboratoře biochemie a molekulární biologie zárodečných buněk v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově je odpověď jasná, jelikož na počátek vzniku nového jedince nahlíží prostřednictvím molekulární biologie. První bylo vajíčko. and Denisa Jansová.
Rostlinný hormon auxin je známý jako regulátor prodlužování stonku a (ne)aktivity postranních pupenů. Ve skutečnosti ale dokáže mnohem více. Ovšem jen za předpokladu, že se ho správné množství vyskytuje ve správném místě a čase. Příjem auxinového signálu zajišťují receptory uvnitř buňky i na jejím povrchu., The plant hormone auxin is a long-known regulator of shoot elongation and auxiliary bud (in)activity. But there is much more about it – if the right amount of auxin appears at the right place and time. The auxin signal is perceived by both intracellular and surface receptors., and Jiří Libus.