V posledních přibližně dvaceti letech byla pozornost v oblasti deskriptivní etiky soustředěna především na výzkum morálního usuzování a morálních intuic. V současnosti lze nalézt tři rozdílné přístupy týkající se této problematiky. Jedná se o heuristický přístup, teorii duálních procesů a teorii univerzální morální gramatiky. Všechny vycházejí z podobné empirické evidence kombinující poznatky evoluční biologie, morální psychologie a neuroetiky, ale ohledně povahy a spolehlivosti morálních intuic docházejí k odlišným závěrům. Cílem článku bude jednotlivé přístupy vzájemně porovnat a zhodnotit, nakolik jsou v souladu s dostupnou vědeckou evidencí. Závěr článku se bude věnovat důsledkům, které mají tato zjištění pro oblast morální epistemologie a normativní etiky. Cílem bude ukázat, že i přes rozdílné interpretace je možné dojít v otázce spolehlivosti morálních intuic k uspokojivému pragmatickému řešení, které bude v souladu s touto empirickou evidencí, nebude na ní však nutně závislé. and In the last twenty years, there has been an enormous growth of scientifi c research concerning the process of human moral reasoning and moral intuitions. In contemporary descriptive ethics, three dominant approaches can be found – heuristic approach, dual-process theory, and universal moral grammar. Each of these accounts is based on similar empirical evidence combining fi ndings from evolutionary biology, moral psychology, and neuroethics. Nevertheless, they come to diff erent conclusions about the reliability of moral intuitions. Th e aim of this paper is to critically investigate each of these approaches and compare them with recent scientifi c fi ndings. Last chapter addresses implications of these fi ndings for moral epistemology and normative ethics. Th e aim is to show that despite diff erent interpretations of available data, we can reach a satisfying pragmatical conclusion which would be in compliance with the empirical evidence, yet it would not necessarily depend on it.