Inkontinence moči patří ve skupině geriatrických pacientů spolu s polymorbiditou, snížením mobility a zhoršením funkd centrálního nervového systému k nejčastějším problémům. Vzhledem k vysoké prevalenci se jedná nejen o problém medicínský, ale i o problém socio-ekonomický. v současné době se k této problematice v mnoha ohledech mění příitup. Klíčový význam mají nové poznatky v oblasti neurofyziologie řízení mikce na pontinní a suprapontinní úrovni a z toho vyplývající poznatky o etiologii poruch kontinence ve stáří. Autor shrnuje současný pohled na etiopatogenezi onemocnění, diagnostiku a léčebné konsekvence s důrazem na využitelnost v denní klinické praxi., Urinary incontinence together with polymorbidity, the decrease of mobility andthe aggravation of central neural system functions is one of the most frequent problems in the group of geriatric patients. Considering the high prevalence it is not only a medical problem, but also a socio-economic problem. Currently, the approach to the problem is changing in many aspects. The new knowledge in the area of miction control neurophysiology at the pontine and suprapontine levels and consequent knowledge of age-related incontinence disorder ethiology are of key importance. The authors summarise the contemporary view of ethiopathogenesis of the disease, the diagnostics and therapeutic consequences with the stress on the availability in daily clinical practice., Jan Krhut, Lit: 37, and Souhrn: eng
V článku jsou diskutovány trendy vývoje služeb pro chronicky nemocné a pro geriatrické pacienty v zemích Evropské Unie i u nás. Stručně jsou uvedeny základní charakteristiky podpory pečujících rodin. Autorka dokumentuje rozpory mezi demografickými charakteristikami a z nich plynoucími potřebami stárnoucí populace u nás a dosud nedostatečným rozvojem specializovaných geriatrických služeb se snahou pojmenovat důvody, které tuto situaci u nás dosud způsobují., Trends of development of sen/ices for chomically ill and geriatric patients in European Union countries and in our country are discussed in the paper. Basic charaaeristics of support for caregiving families are briefly mentioned. The author documents the discrepancy between demographic charaaeristics and needs of aging population in our country and insufficient development of specialized geriatric services with the aim of depiaing the reasons, that cause this situation in our country up to now., Iva Holmerová, Lit: 9, and Souhrn: eng
Je podán stručný souhrn nejdůležitějších endokrinních změn, které provázejí stárnutí u muže. Klíčovou je osa hypotalamus-hypofýza-testes, jejíž snížená výkonnost vede k relativnímu poklesu androgenů. Také snížený potenciál sekrece růstového hormonu je snížením androgenního zásobení ještě dále oslabován a podobně je tomu i u melatoninu. Specialni roli hraje nadledvinová kůra, která zásobuje organismus glukokortikoidy v podstatě ve stejné míře jako v období reprodukčního optima, ale nadledvinové androgeny, zejména dehydroepiandrosteron se svou pestrou škálou příznivých účinku na metabolismus, vykazují výrazný pokles s narůstajícím věkem. Suplementace chybějícími hormony je schopna v pozoruhodné míře zmírnit známky a symptomy endokrinosenescence., There is a brief summary of the most important endocrine changes going with man's ageing here. The essential is the hypotalamus - pituitary gland - testes axis, the decreased capacity of which leads to the relative androgens loss. The lowered potential of growth hormone secretion is also further impaired by lowered androgens supply and similar situation is with melatonine. Special role has adrenal cortex, which supplies the organism with glucocorticoids basically at the same extent as in the reproduction optimum period, but adrenal cortex androgens, especially dehydroepiandrosterone with its wide range of positive effects on the metabolism show significant decrease with ageing. The supplementation with missing hormones is able to moderate the signs and the symptoms of endocrinosenescence at noticeable extent., Luboslav Stárka, Lit: 30, and Souhrn: eng
Otázka terminálních stavů a doby bezprostředně předcházející úmrtí není u nás dosud uspokojivě vyřešena. Přitom stoná-li nemocný delší dobu a jeho nemoc má nepříznivý vývoj, přemýšlí o konci života a vytvoří si určitou představu, jak a kde by se měl konec jeho života odehrát. Je-li skutečnost podstatným způsobem odlišná, vyvolává to pocit dyskomfortu. Základní složkou péče v terminálni fázi by tedy měla být informovanost o přáních nemocného, o odmítaných procedurách apod. Například 60 % nemocných starších 65 let odmítá „život na přístrojích", 33 % odmítá život se stálou bolestí, 24 % umělou výživu apod. Podstatnou roli hraje předpokládané místo úmrtí, i když ne každý si přeje zemřít doma, ale ani těm, kteří si to přejí, se toto přání mnohdy nesplní. Dále jsou v článku rozebírány rysy nemocniční péče o terminálne nemocného a péče mimo nemocnici. Je obava, že faktory, které ovlivňují konečnou podobu terminálni fáze ze strany nemocného, nebude možno v domácím prostředí zvládat, a vzniknou tak komplikace, a nemocný bude na obtíž svým blízkým. Rodina a pečující tým má obavu, že nerozpozná ještě řešitelnou komplikaci a způsobí předčasný odchod svého blízkého. Z právního hlediska je podstatné týmem konstatované a do dokumentace nemocného zaznamenané ukončení kauzálni léčby a vyjasnění situace v podávání opioidů. V závěru článku je uvedena kazuistika términální fáze nemocného s bronchogenním karcinomem plic., The situation of dying people during the time immediately preceding the death is not satisfactory solved until now. The patient creates his vision of the end of his life, if he is ill for longer time and the course of his disease is unfavourable. He feels quite uncomfortably, if the reality is rather different. The information concerning end of life decisions should be one of the basic steps in the terminal care. For example - 60% of seniors above 65 years of age consider the life supporting activities „worse as a death", 33% the life with permanent pain, 24% the arteficial nutrition etc. Substantial is the supposed place of the expected death - not everybody wants to die at home, but even these, they want, freíuently die at the hospital. Factors how the dying patient influences the final course of the end of life are the fear from complications, which could not be settled et home and the wish not to be the burden for family members. The fami¬ ly members and caregivers are affraid of causing the untimely death by unrecognized still solvable complication considered as the final one. From the law point of view there is substantial by team to establish and into patient's documents to sign the end of causal therapy. The opioid administration from the lawers point of view is another important i issue in terminal care. The case report of the patient with terminal lung cancer is published at the end., Hana Kubešová, L. Kabelka, J. Matějovský, Lit: 18, and Souhrn: eng