The existence of the Stroke–Ornamented Ware culture north of the Sudetes and Carpathian Mts. has been a rather controversial problem. There appeared doubts as regards the accuracy of distinguishing this culture in certain regions; finally its presence in Poland was questionable. The former conception of its development – at least in South–Western Poland – has been now taken up again. The diversity of natural conditions in which its settlements were placed favoured regional differentiation. The people with stroked pottery spread from upper Oder to the Vistula basin. There were formed some specific peripheral culture groups. They had a nearly contact with the Lengyel and Polgar environments. At the present state of research it is possible to differentiate in Poland two basic development phases of the Stroke–Ornamented Ware culture. Finds from the later phase reveal in the Oder and Vistula basins evident features of the Lengyel–Polgar style. Radiocarbon dates of the sites with Stroke–Ornamented Ware obtained in Poland are within 4970–4670 B.C. and Existence kultury s vypíchanou keramikou severně od Sudetského masivu a Karpat byla dosud spíše kontroverzním problémem. Vyskytly se pochybnosti o správnosti identifikace této kultury v některých regionech; její prezence v Polsku byla nakonec sporná. Na původní koncepci jejího vývoje bylo ovšem nyní – alespoň v jihozápadním Polsku – znovu navázáno. Různé přírodní podmínky, v nichž se její sídliště vyskytovala, přispěly k regionální diferenciaci. Lidé kultury s vypíchanou keramikou osídlili kraj od horní Odry až k pánvi Visly. Tam se zformovaly některé specifické periferní kulturní skupiny, jež měly blízké kontakty s lengyelským a polgárským prostředím. Za současného stavu poznání je možné v Polsku odlišit dvě základní vývojové fáze kultury s vypíchanou keramikou. Nálezy z mladší fáze odhalují v pánvích Odry a Visly zřejmé projevy lengyelsko–polgárského stylu. Radiokarbonová data z polských sídlišť kultury s vypíchanou keramikou se pohybují mezi 4970–4670 B.C.
Úvodem autor shrnuje současné vědomosti o časovém a prostorovém rozšíření ozdob zhotovených ze schránek mořských mlžů druhu Spondylus gaedoropus L. Dále informuje o spondylových špercích nalezených v hrobech neolitického lidu s lineární keramikou fáze Ib až IIa podle třídění R. Tichého (1962a) a Z. Čižmáře (1998) v tratích „Široká u lesa“ (celkem 96 hrobů) a „Za dvorem“ (dosud celkem 8 hrobů) v lokalitě Vedrovice, okr. Znojmo. Z obou nekropolí pochází celkem 194 kusů spondylových ozdob, 585 kusů ozdob mramorových, 7 kusů ozdob kostěných, 301 provrtaných ulit břichonožců druhu Lithoglyphus naticoides (C. Pfeifer) a 4 jelení špičáky – „grandle“. Vyskytly se následující typy spondylových ozdob: „medailony“, náramky, závěsky: obloukovité, příp. lunicovité, terčovité, čtyřúhelníkovité, trojúhelníkovité, prosté tyčinkovité či „kapkovité“, ploché oválné a v podobě „L“ a korálky: drobné kotoučovité, dvojkonické či „soudkovité“ a nejčastěji válečkovité různých velikostí; korálky se najdou seskupené do celých náhrdelníků, příp. čelenek, nebo i jednotlivě. Spondylové ozdoby byly zpravidla součástí prestižní posmrtné výbavy mužských pohřbů. and In the introduction, the author presents the current state of knowledge concerning the chronological and geographic distribution (figure 1) of decorative objects made from the shells of the marine bivalve Spondylus gaedoropus L. (Willms 1985; Todorova 2000; Kalicz – Szénászky 2001). The author then provides information on jewelry made from Spondylus shells found in Neolithic graves dating to Linear Pottery culture phases Ib and early IIa, based on classifications by R. Tichý (1962a) and Z. Čižmář (1998), from the sites of „Široká u lesa“ (a total of 96 graves) and „Za dvorem“ (a total of 8 graves thus far), near the village of Vedrovice in the Znojmo District (southern Moravia, Czech Republic) (Figure 3). Materials recovered from these two cemeteries include a total of 194 items of Spondylus jewelry, 585 pieces of decorated marble, 7 pieces of decorated bone, 301 drilled shells of the freshwater snail Lithoglyphus naticoides (C. Pfeiffer) and 4 red deer canine teeth (table 1). The following types of Spondylus jewelry were found (figure 2): „medallions“ (2: 16, 17), bracelets (2: 18), pendants: arched or lunate (2: 10, 13, 15), target–like (2: 6), quadrangular (2: 7), triangular (2: 8, 9), simple and rod–shaped (2: 12) or „drop–shaped“ (2: 14), flat and oval (2: 5) and L–shaped (2: 11), and beads: small, disc–shaped (2: 1, 2), biconic or „barrel–shaped“ (2: 3) and, most commonly, variously sized cylinders (2: 4, 19). Beads were found grouped together into entire necklaces or headbands as well as individually. Spondylus jewelry was normally included in the funerary goods accompanying prestigious male burials.
Polycultural locality in Kuřim with prevailing Neolithic settlement was partly excavated in rescue research, which was carried out by Ústav archeologické památkové péče Brno. Moravian Painted Ware Culture represents insignifi cant component of this settlement. The excavated pottery was chronologically classifi ed into the end of its earlier phase. Regarding objects, there was gained not a very large collection of chipped and polished stone industry. The results of analysis of stone industry contribute to mapping of distribution network of stone material during Neolithic in the north of Brno, mainly in relation to Boskovická brázda, which was an important long-distance communication in prehistory., Martin Kuča., and Obsahuje seznam literatury