Práce se zabývá mlecími nástroji z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal.BC). Vedle ujednocení české terminologie vztahující se k pravěkým mlecím zařízením a kromě morfometrické či surovinové analýzy nálezového souboru, bylo záměrem této práce studium postupu při výrobě mlýnků z křemenného porfyru (paleoryolitu) a interpretace jejich „životního cyklu“ (chaîne opératoire; operational sequence). Zdroje nejdůležitější suroviny na výrobu mlýnků se nacházejí ve vzdálenosti do 5 km od lokality. Dalším cílem práce bylo interpretovat roli sídelního areálu s rondelem na základě komplexního studia ručních kamenných mlýnků a v konfrontaci s dřívějšími analýzami jiných typů nálezů. Vzhledem k přítomnosti rondelu, zdrojů surovin a strategické komunikační poloze sídelního areálu je možné uvažovat o jeho centrální funkci pro širší okolí. and The paper deals with grinding tools from the Stroke Pottery culture period (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal. BC). Apart from unification of the Czech terminology relating to prehistoric grinding tools and apart from the morphometric or raw material analyses of the find assemblage, this work aims to study the production procedure of millstones from quartz porphyry (palaeorhyolite) and the interpretation of their “life cycle” (chaîne opératoire; operational sequence). The outcrop of the most important raw material for the production of millstones is situated within 5 km far from the site. Another aim of this work was to interpret the possible role of the settlement area with a rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) based on a complex study of hand millstones in the light of earlier analyses of other types of finds. With regard to the presence of the rondel, raw material sources and strategic communications location of the settlement area, it is possible to consider its central function within the wider surroundings.
Práce se zabývá rondelem z lokality Vchynice (severozáp. Čechy), který je datovaný do mladšího neolitu. Cílem je prozkoumat vztah mezi nálezy ve výplni příkopu, dobou jeho zaplňování, funkcí a původní podobou mladoneolitických kruhových areálů. Byla provedena kvalitativní, kvantitativní a prostorová analýza nálezů z výplně příkopu rondelu. Sledovány byly zejména ty vlastnosti různých kategorií nálezů, které by mohly postihnout významné tendence spojené s formativními procesy. Výsledky jednotlivých analýz byly srovnány s jinými soubory z období neolitu. Na základě sumarizace dílčích výsledků byla pak formulována interpretace vzniku výplně příkopu. Pouze malý zlomek nálezů lze spojit s obdobím funkce rondelu. Výplň příkopu obsahovala některé nálezy, které dovolují diskutovat původní podobu objektu, nicméně samotnou funkci rondelu nelze z nálezů dešifrovat. Aplikovaný metodologický postup lze využít také na jiných objektech, které byly v minulosti zkoumány po tzv. mechanických vrstvách. and The text deals with the rondel (circle enclosure, Kreisgrabenanlage) from the Vchynice site, distr. Litoměřice (Northern Bohemia), dated to Late Neolithic. The aim is to study the relationship between the finds from the ditch infill, the duration of infilling, and the purpose and original form of Late Neolithic rondels. Qualitative, quantitative and spatial analysis of the finds from the rondel ditch was accomplished. Parameters of the different find categories that could reflect important tendencies related to formative processes were studied. The results of the particular analyses were compared with other Neolithic assemblages. On the basis of summarization of the intermediate results, interpretation hypothesis of the ditch infill formation was formulated. Only small part of the finds can be connected with the time when the rondel was in use. The ditch infill contained some finds that allow discussion of the original form of the feature, but the rondel’s function as such cannot be deduced from the finds. The methodological procedure applied may be used for other features that were excavated in the so-called mechanical (artificial) layers in the past.
Zuerst werden Aspekte der Landwirtschaft zu Beginn des Mittelneolithikums behandelt: Die Beigaben aus den Gräbern des älteren Mittelneolithikums von Trebur, Kr. Groß–Gerau, lassen auf unterschiedliche ökonomische Grundlagen der Kulturen Hinkelstein (Viehhaltung und Jagd) und Großgartach (Ackerbau) schließen. Die Stratigraphie von Singen, Kr. Konstanz, läßt erstmals eine kontinuierliche quantitative Veränderung des Getreidespektrums (von Einkorn zu Nacktweizen) innerhalb des Mittelneolithikums (Hinkelstein–Großgartach–Rössen) erkennen. Die Untersuchung der Genese von Hinkelstein zeigt, daß diese Kultur in deutlicher Abhängigkeit von der stichbandkeramischen Kultur entstand. Die Basis für die Herausbildung beider Kulturen dürfte ein gemeinsamer geistig–spiritueller Hintergrund gewesen sein (anthropomorphe bzw. adorante Symbolik). Die immer stärkere Abstraktion der religiösen Symbolik der Hinkelstein–Kultur könnte mit deren Ende zusammenhängen. Dieses Symbolgut stichbandkeramischer Tradition ist innerhalb der Großgartacher Kultur, hinter der vor allem die ehemals linienbandkeramischen Populationen vermutet werden müssen, fast völlig verschwunden, dagegen wird es innerhalb der jüngeren Stichbandkeramik weiter tradiert. and TREE–MOTIFS AND SICKLE. ASPECTS AND THOUGHTS ON THE TRANSITION FROM THE EARLY TO MIDDLE NEOLITHIC IN CENTRAL EUROPE. Initially attention is drawn to aspects of agriculture practised at the beginning of the Middle Neolithic: Distinct features of the economy of both the Hinkelstein (with stock–raising and hunting) and Grossgartach (agriculture) cultures can be recognised in funerary goods found in graves of the older Middle Neolithic period in Trebur (district of Gross Gerau, Hessen, Germany). The settlement stratigraphy in Singen (district of Konstanz, Baden–Wuerttemberg, Germany) evidences a continuous quantitative transition in the variety of cereals used, from einkorn (Triticum monococcum) to naked wheat (Triticum aestivum L), during the Middle Neolithic (Hinkelstein–Grossgartach– Roessen). Studies on the genesis of the Hinkelstein culture shows its definitive dependence on the Stroke–ornamented Ware culture. A common spiritual background was presumably the basis for the emergence of both cultures, as seen in anthropomorphic or adorational representations. An increasing abstraction in religious symbolism within the development of the Hinkelstein culture could have been a contributing factor to its end. For anthropomorphic symbolism in the tradition of the Stroke–ornamented Ware culture disappeared almost completely during the course of the succeeding Grossgartach, itself constituted by the remaining Linear Pottery population. Yet, this traditional symbolism was carried forth by the later Stroke–ornamented Ware culture.