Reliéf ze zlaceného stříbra na spodku těla konvice, shromáždění olympských bohů s palmovými listy (při uchu konvice směřujícím doprava, proti směru hodinových ručiček): Jupiter (koruna, blesk) na orlu, u jeho nohou dvě nádoby, Neptun (trojzubec), Pán (rohy, syrinx), Kybele (koruna z hradeb), Pluto (dvojzubec), tři Grácie, Mars (zbroj), nahá Venuše, Amor (toulec, šíp, páska na čele), Merkur (okřídlená čapka, caduceus) nese nahou Psýché, Bakchus (věnec z vinné révy, číše), Herkules (lví kůže, palmová ratolest), Saturn (nahý, polyká dítě), Diana (měsíční srpek), Apollón (záře okolo hlavy, lyra), Vulkán (čepice, kladivo) a neidentifikované božstvo., Irmscher 1999#, 212-226., and Shromáždění bohů evokuje svatbu Amora a Psýché. Postavy olympských božstev se vztahují k triumfům nad nimi: Jupiter je pod Triumfem Cudnosti, tři Grácie pod Triumfem Smrti, Merkur a Psýché pod Triumfem Slávy. Herkules, Saturn a Apollón, božstva související bezprostředně s Rudolfem II. a jeho obnovou Zlatého věku, jsou pod Triumfem Času. Předlohou pro Jupitera byl Jupiter z rytiny Herkules na rozcestí (Johann I Sadeler, návrh Friedrich Sustris), dvě nádoby u Jupiterových nohou jsou nádoby s dobrým a špatným osudem, o nichž se zmiňuje Homér (Ilias 24, 527-528). V rámci vladařské ideologie se téma objevuje na fresce Rossa Fiorentina ve Fontainebleau, kde do Jupiterova chrámu vstupuje František I. s mečem a knihou v ruce. Po straně vchodu jsou velké dádoby s dobrem a zlem. Do chrámu nemají přístup personifikace sedmi smrtelných hříchů s páskami na očích. K rozšíření Rossovy malby přispěla rytina z téhož roku (nápis "OSTIUM IOVIS" nad vchodem, na váze nalevo "MALI", napravo "BONI". Vzorem pro tři Grácie byla známá rytina Marcantonia Raimondiho ze začátku 16. století, jejich význam souvisel patrně s Ficinovým novoplatónským výkladem, současně byly pravděpodobně symbolem svornosti, což bylo v habsburské říši aktuální politické téma. Vzorem pro skupinu Merkura a Psýché byla rytina ze školy Marcantonia Raimondi. Merkur unášející Psyche na nebesa v kontextu Trionfi-lavabo odkazuje na poslední stupeň novoplatónské pouti k bohu, remeatio. Psyché symbolizuje lidskou duši, která dosahuje nesmrtelnosti láskou k věčné kráse, kterou představuje dcera Amora a Psyché, Voluptas.
Reliéf ze zlaceného stříbra na těle konvice: na voze taženém párem jednorožců jede Cudnost-Laura, v pravici drží zrcadlo, v levici palmový list. U nohou Cudnosti sedí spoutaný Amor. Před jednorožci jde muž s praporem, na němž je slon. Za jednorožci je pět blíže neurčených ženských postav s palmovými listy a jedna mužská, jež je na dřevorytu identifikována nápisem jako Josef, jenž příkladně odolal svodům Putifarovy ženy. V popředí vlevo muž spaluje na ohni Amorovy zbraně (luk, toulec) a palmové listy. V pozadí je krajina, nalevo město, které je pyramidou charakterizováno jako Řím. Nad reliéfem je zobrazen sedící anděl se srdcem a holubem., Irmscher 1999#, 145-148., and Zrcadlo v ruce Cudnosti podle rytiny zobrazující Triumf Pýchy (Cornelis Cort podle Maartena van Heemsckerck, 1564), podle ní rovněž jednorožci. Postava Amora převzata z vydání Alciatových emblémů z roku 1558, kde je komentář, který osvětluje také smysl Amora na Jamnitzerově reliéfu: jedná se o nebeského Amora, který v lidech nezapaluje tělesnou lásku, ale moudrost. Postava muže zapalujícího Amorovy zbraně byla převzata z rytiny Marcantonia Raimondi (podle Baccia Bandinelli) zobrazující umučení sv. Vavřince. Přípravná kresba se od realizace liší v tomto detailu (původně byla plánována ženská postava), dále místo slona je na kresbě na praporu Cudnosti hranostaj.