Search

Start Over Subject philosophy

53. Funkce Rozumu v estetickém prožitku

Creator:
Vlastimil Zuska
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, rozum, estetická zkušenost, neuroestetika, žádostivost, reason, aesthetic experience, neuroaesthetics, appetition, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Studie zkoumá Whiteheadovo pojetí rozumu (artikulované zejména v jeho knize Funkce Rozumu) jako regulativního faktoru v každém estetickém prožitku, spolu s Whiteheadovým názorem na základní estetickou povahu každého prožitku, každé zkušenosti. Tyto myšlenky jsou srovnávány se současnými nálezy neuroestetiky a recepční estetiky s cílem doložit stimulující povahu Whiteheadovy filosofie i pro současnou estetiku., Th e study considers Whitehead’s conception of the Reason (articulated especially in his The Function of Reason) as a regulative factor in every aesthetic experience along with Whitehead’s opinion of the basic aesthetic character of every experience. Th ese thoughts are compared with contemporary fi ndings of neuroaesthetics and the Reception aesthetics, in order to demonstrate how stimulating Whitehead’s philosophy is even for the present-day aesthetics., and Vlastimil Zuska.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

55. Genealogie koloniálního strádání: inspirace a konstelace Dusselovy filosofie osvobození

Creator:
Ondřej Lánský
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, Dussel, Enrique, 1934-, filozofie, philosophy, kolonizace, sociální strádání, filosofie osvobození, colonization, social suffering, philosophy of liberation, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Hlavním cílem článku je nabídnout základní výklad filosofie osvobození Enriqua Dussela, která představuje jednu z alternativních reflexí modernity z pozice utlačovaných. Výklad se soustředí na kulturní a filosofické zdroje filosofie osvobození. Důležitým východiskem textu je zarámování filosofie osvobození do kontextu postkolonialismu (Frantz Fanon, Edward W. Said a další). V tomto kontextu je důležitá metodologie dekolonizace myšlení, spočívající v odhalování hlubokých koloniálních tendencí v evropské epistemologii a ontologii. Další ústřední kategorií filosofie Enriqua Dussela je – kromě konceptu osvobození – ovšem také pojem exteriority, kterému věnuji nemalou část svého textu., The main goal of this article is to provide a basic interpretation of Enrique Dussel‘s philosophy of liberation which is one of the alternative analyses of modernity from the point of view of the oppressed. The analysis concentrates on the cultural and philosophical sources of the philosophy of liberation. The important point of departure is postcolonialism (Frantz Fanon or Edward W. Said for example) and in the postcolonial context the methodology of the decolonization of thought-processes is fundamental. The core of this methodology is the revelation of the colonial tendencies hidden in European epistemology and ontology. The main part of the text is dedicated to an analysis of liberation and exteriority., and Ondřej Lánský.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

57. Gerbertův úvod do geocentrické astronomie

Creator:
Otis, Marek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, Gerbert of Aurillac, myšlení raného středověku, astronomie, geocentrismus, early medieval thinking, astronomy, geocentric system, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Studie se věnuje čtyřem astronomickým pomůckám, které vytvořil a užíval Gerbert z Aurillacu, remešský a ravennský arcibiskup, opat v Bobbiu a v letech 999-1003 papež (pod jménem Silvestr II.). Gerbert vyučoval quadrivium především v Remeši a od jeho žáka Richera z Remeše (kronika Historiarum libri quatuor) a z Gerbertových dopisů (adresovaných jeho příteli a žáku Konstantinovi z Fleury) víme o čtyřech jeho přístrojích, které poskytovaly srozumitelný a názorný úvod do geocentrického výkladu veškerenstva: 1. glóbus světové sféry s nastavitelným horizontem; 2. pozorovací hemisféra s pěti rovnoběžnými kruhy světové sféry (dva polární kruhy, dva obratníky a rovník); 3. armilární sféra s vnitřním umístěním ekliptiky (zvířetníku) a oběžných drah planet; 4. armilární sféra s vnějším umístěním hvězd a souhvězdí., This paper deals with four astronomical tools made and used by Gerbert of Aurillac, archbishop of Rheims and Ravenna, abbot of Bobbio and in 999-1003 pope (under the name Sylvester II.). Gerbert taught quadrivium mainly in Rheims and from his pupil Richer of Rheims (chronicle Historiarum libri quatuor) and from Gerbert’s letters (addresed to his friend and pupil Constantine of Fleury) we know four of his tools, which offered simple and illustrative introduction to the geocentric system of the world: 1. the globe of the world sphere with an adjustable horizon; 2. the observational hemisphere with five parallel circles of world sphere (two polar circles, two tropics and equator); 3. the planetary sphere with zodiac and orbits of planets on the inside and 4. the armillary sphere with stars and constellations on the outside., and Marek Otisk.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

58. Gödelova věta a relace logického důsledku

Creator:
Zouhar, Jaroslav
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, neúplnost, Gödelova věta, axiomatická teorie, logika, incompleteness, Gödel’s theorem, axiomatic theory, logic, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Kurt Gödel svým důkazem první věty o neúplnosti poskytl metodu odhalování pravdy specifických aritmetických výrazů za podmínky, že všechny axiomy dané formální teorie aritmetiky jsou pravdivé. Dále, výraz, jehož pravda je tímto způsobem odhalena, nemůže být dokázán v dotyčné teorii. Může se tedy zdát, že relace logického důsledku je širší než relace odvoditelnosti pomocí předem definovaného souboru pravidel. Cílem této studie je prozkoumat, za jakých předpokladů může být gödelovský výraz správně považován za logický důsledek axiomů dané teorie. V této studii se tvrdí, že tomu tak může být pouze tehdy, když všechny teorémy dané teorie jsou chápany jako výrazy stejného druhu (a pravdivé ve stejném smyslu) jako aritmetické výrazy a jako výrazy o dokazatelnosti v dané teorii, a pouze tehdy, pokud jazyk teorie obsahuje logické výrazy, jež umožňují zahrnout určité predikáty meta-jazyka do jazyka dané teorie., In his proof of the first incompleteness theorem, Kurt Gödel provided a method of showing the truth of specific arithmetical statements on the condition that all the axioms of a certain formal theory of arithmetic are true. Furthermore, the statement whose truth is shown in this way cannot be proved in the theory in question. Thus it may seem that the relation of logical consequence is wider than the relation of derivability by a predefined set of rules. The aim of this paper is to explore under which assumptions the Gödelian statement can rightly be considered a logical consequence of the axioms of the theory in question. It is argued that this is the case only when the all the theorems of the theory in question are understood as statements of the same kind (and true in the same sense) as statements of arithmetic and statements about provability in the theory, and only if the language of the theory contains logical expressions allowing to include certain predicates of meta-language in the language of the theory., and Jaroslav Zouhar.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

60. Habermasův pojem komunikativní racionality

Creator:
Lysoňková, Michala
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, Jürgen Habermas, komunikativní racionalita, analytická filosofie jazyka, teorie řečových aktů, formální pragmatika, pragmatistická sémantika, emancipace, communicative rationality, analytical philosophy of language, theory of speech acts, formal pragmatics, pragmatist semantics, emancipation, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Cílem předložené stati je kriticky zhodnotit Habermasův pojem komunikativní racionality, tedy koncept, který je výrazem dalekosáhlého pokusu o rehabilitaci racio­nality, jež by umožnila teoreticky ukotvit praktický projekt spravedlivé společnosti. Komunikativní racionalita, která provází Habermasovy úvahy o politice a společnosti přibližně od poloviny sedmdesátých let minulého století až do současnosti, je výsledkem jeho snahy připojit se k pragmatickému obratu v analytické filosofii (a zároveň tento obrat překročit). Formální pragmatika, v jejímž rámci je komunikativní racio­nalita formulována, těží především z teorie řečových aktů Johna L. Austina a Johna R. Searla a z – primárně Dummettovy – pragmatistické sémantiky. Právě za pomoci konceptů artikulovaných těmito autory se Habermas pokouší odkrýt „platnostní základ řeči“, předvést specifickou jazykovou normativitu, která se vyznačuje podstatným emancipačním rozměrem., The aim of this article is to critically evaluate Habermas’ concept of communicative rationality. This concept is an expression of the far-reaching attempt to rehabilitate rationality, which would then make possible a theoretical grounding for the practical project of a just society. Communicative rationality, which has been a part of Habermas’ considerations of politics and society from roughly the mid-seventies up to today, is the result of his attempt to adopt the pragmatic turn in analytical philosophy (and at the same time to go beyond this turn). Formal pragmatics, in the framework of which communicative rationality is formulated, draws above all from the theory of speech acts of John L. Austin and John R. Searle and from – primarily Dummett’s – pragmatist semantics. It is with the help of the concepts articulated by these authors that Habermas attempts to reveal “the validity basis of language”, presenting a specific linguistic normativity which is characterised by a basic emancipatory dimension., and Michala Lysoňková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public