Obecně se soudí, že dítě se začíná učit číst a psát tehdy, když nastoupí do první třídy. Nicméně proces osvojování gramotnosti začíná už dříve, v předškolním věku. V době před začátkem formálního vzdělávání se u dítěte vyvíjí klíčové kognitivní dovednosti a schopnosti, které jsou pro rozvoj čtení a psaní nezbytné. Jednou z těchto dovedností je i fonematické uvědomování (dále také FU). Cílem tohoto textu je blíže seznámit českého čtenáře se současným pojetím pojmu FU v aktuální mezinárodní odborné literatuře. Důraz bude kladen na prezentaci aktuálních poznatků o významu FU pro rozvoj gramotnosti v alfabetických jazycích.
Příspěvek můžeme rozdělit na dvě části (teoretickou a praktickou). V teoretické části představujeme přístup, v němž má pojem FU ústřední místo, a to psycholingvistické pojetí gramotnosti. FU se obvykle definuje jako vědomá dovednost jedince členit slova na jednotlivé fonémy a manipulovat s nimi. Pojem FU (stejně tak jako psycholingvistický přístup ke gramotnosti) se historicky vyvíjel v souvislosti s novými přístupy k dyslexii, konkrétně spolu s teorií fonologického deficitu v dyslexii. Aby dítě mohlo začít číst a psát, musí porozumět alfabetickému principu, tj. tomu, že grafémy psaného jazyka reprezentují fonémy jazyka mluveného. Tento vývojový krok předpokládá znalost písmen abecedy, dovednost fonematického uvědomování a schopnost obě tyto dovednosti propojit tj. vytvářet korespondence grafém-foném. Od této chvíle může dítě začít dekódovat, tj. převádět grafickou podobu řeči na mluvený kód (čtení) a naopak, řeč kódovat na její psanou podobu (psaní). Vliv FU je výrazný především v počátečních fázích osvojování psaného jazyka, ale jeho význam přesahuje i do dalších fází vývoje gramotnosti.
Druhou část textu můžeme nazvat aplikační. V tomto oddílu se pokoušíme propojit mezinárodní poznatky o vývoji gramotnosti a roli FU s tradičními přístupy k této problematice u nás. and It is common knowledge that child starts with learning to read and to write at the beginning of the first year of schooling. Nevertheless the literacy acquisition process has already begun at the preschool age. Before the start of the formal schooling the key cognitive skills and abilities, which are necessary for the reading and spelling development, are develo-ped. One of these key skills is the phoneme awareness (hereafter also PA). The purpose of this article is making the reader more familiar with the concept of PA in the context of the contemporary international literature. This article put stress on the presentation of the con-temporary knowledge of the PA importance for the literacy acquisition in the alphabetical languages.
This article can be divided into two parts (theoretical and practical). In the theoretical part the psycholinguistic approach to the literacy, where the concept of the PA has a central position, is introduced. The PA does represent not only skill of consciously dividing words into separate phonemes, but also skill of manipulating with these words’ subdivisions. The concept of the PA (as well as the psycholinguistic approach to the literacy) has been developed in a connection with the recent approaches to dyslexia, in concrete terms in line with the phonological representation deficit hypothesis. The significance of PA is in allowing of better understanding to the alphabetical principle. To explain this clearly, we can say, that phonemes of the spoken language are represented by the graphemes of the written language. The understanding to this principle requires the knowledge of alphabet, phoneme awareness and the ability to connect these two skills and create phonemegrapheme correspondences. On the base of understanding to the principle of transcription alphabetical language, we can start to decode. This means that we are able to put a graphical code into the spoken speech (reading) and also we can put spoken speech into the written code (writing). The importance of the PA is considerable not only at the beginning phase of the acquisition of the written language, but also continues to the further phase of the literacy development. In the practical part of this article we try to connect international knowledge of the literacy development and of the role of the PA with the traditional approaches to these problems in our country.
Příspěvek podává stručný přehled poznatků z oblasti tvorby a implementace cílených intervenčních programů pro podporu vývoje počátečního čtení a psaní. Zaměřuje se na identifikaci přínosů těchto intervenčních programů a to pohledem nejvýznamnějších výzkumných projektů realizovaných v evropských zemích. Ukazuje problematiku intervencí v oblasti vývoje předpokladů pro rozvoj čtení a psaní jako v českém prostředí opomíjenou a málo studovanou problematiku. Upozorňuje rovněž na potřebu tvorby nových intervenčních programů tohoto druhu i na potřebu realizace výzkumů jejich efektivity v českém prostředí. and This study aims to provide a short but compact review on the content and implementation of procedures of early literacy intervention programmes. The study reports the most influential research studies conducted in European countries throughout the last twenty years and summarises their results. Attention is also paid to the situation in the Czech (and Slovak) literature ‒ the study amplifies the need to conduct more research on literacy related intervention programs in the Czech Republic.