Vedle přímého parazitismu na okolních rostlinách představuje mykoheterotrofie, tedy závislost rostliny na uhlíku získaném od mykorhizních hub, další strategii umožňující přežít bez chlorofylu a vlastní fotosyntézy. Díky sekvenování DNA mykorhizních hub a analýze stabilních izotopů se zjišťuje, že mykoheterotrofní rostliny se často velmi specificky pojí s mykorhizními houbami okolních stromů a že tato strategie je běžnější, než se čekalo. Tento způsob výživy byl totiž nalezen nejen u mnoha nepříbuzných druhů nezelených rostlin, ale i u některých zelených lesních orchidejí a hruštiček, které kombinují mykoheterotrofii s fotosyntézou. Výzkum by se měl více zaměřit na tropické oblasti, kde je nalézáno mnoho odlišností od dobře prozkoumaných druhů mírného pásu., Beside direct parasitism on other plants, plant mycoheterotrophy, i.e. dependence on carbon received from mycorrhizal fungi, is another strategy enabling plants to live without chlorophyll and to perform their own photosynthesis. With the recent use of fungal DNA sequencing and stable isotope analyses it appears that mycoheterotrophic plants mostly highly specifically associate with fungi mycorrhizal on trees, and that the strategy is more widespread than previously expected. It was found not only among many unrelated non-green species, but also among some green forest orchids and pyroloids, which combine mycoheterotrophy with photosynthesis. More research is needed in tropical areas, where the rules observed in temperate regions do not seem to apply., and Marc-André Selosse, Mélanie Roy, Tamara Těšitelová.
Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.
Článek stručně shrnuje základní adaptace xerotermních rostlin. K těm patří i povrchové struktury vzniklé z epidermis. Blíže je v textu pojednáno o krycích chlupech (trichomech), jejich funkci a morfologii. Článek doplňuji fotografie různých typů těchto trichomů., This article briefly summarises essential adaptations of xerothermic species. These include epidermal structures covering plant surface. The plant hairs (trichomes), their function and morphology are described in detail. The text is supplemented with photos of some trichome types., and Hana Mašková.
Tropické lesy ostrova Borneo v jihovýchodní Asii jsou celosvětově výjimečné vysokou biodiverzitou různých skupin organismů. Jejich podoba byla formována mimo jiné během čtvrtohorního kolísání hladiny světových oceánů, kdy byly ostrovy sundské oblasti vzájemně propojeny či odděleny, což mělo vliv na migraci organismů. Současná diverzita lesů Bornea sleduje gradient nadmořské výšky a vlastnosti substrátů, přičemž můžeme rozlišit několik hlavních typů lesa. V posledních desetiletích jsme svědky masivní těžby lesů, které jsou mnohde převáděny na plantáže palmy olejné., Tropical forests of the island of Borneo in South East Asia harbour an extraordinary high biodiversity of various groups of organisms. They have been shaped, among other influences, by the Quaternary fluctuations of the level of world’s oceans, connecting or dividing islands within the Sundaland, which has affected migration of species. The present diversity of forests in Borneo follows an elevational gradient and substrate properties, thus forming several main forest types. Over the past few decades, we have witnessed massive logging and transformation of forests into oil palm (Elaeis guineensis) plantations., Radim Hédl., and Obsahuje seznam literatury
Tropické deštné lesy jihovýchodní Asie jsou známé vysokou druhovou i morfologickou diverzitou rostlin a stromy jsou logicky klíčovou složkou tohoto ekosystému. Ostrov Borneo, se svými přibližně 3 000 druhy dřevin, není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Determinace druhů je zde právě kvůli vysoké diverzitě mimořádně složitým a komplexním úkolem, který vyžaduje mnohem větší úsilí než při práci v temperátních ekosystémech. Kromě běžných znaků se při určování tropických dřevin využívají i speciální znaky, jako je např. zásek do borky, barva exudátu či charakteristická vůně. Článek v krátkosti představuje jak významné stromové dominanty deštných lesů Bornea, jako jsou dvoukřídláčovité, tak i další čeledi stromů, jejichž zástupci jsou v lesích bohatě zastoupeni. Zajímavý je také výskyt evolučně starých linií, které nesou primitivní znaky krytosemenných rostlin. Tento článek uzavírá čtyřdílný seriál o tropických lesích Bornea., The tropical rain forests of south-east Asia are famous for their tall plant species and morphological diversity, with trees forming a key component of this ecosystem. The island of Borneo with more than 3,000 species of woody plants is no exception. Due to this high diversity, species identification is a very demanding and complex task, especially in comparison with temperate ecosystems. Apart from traditional characteristics, special traits are also useful for identification, e.g. bark slash and the resulting colour of exudate or typical odour. This article concludes the four-part series and presents a brief overview of dominant tree families of the tropical forests of Borneo including Dipterocarpaceae. The remarkable ancient evolutionary lineages are also introduced., and Michal Hroneš, Radim Hédl, Martin Dančák.